Radka Vondráčka jsem si začal pořádně všímat až letos. Dlouho se mi nechtělo věřit, že se na české politické scéně objevila nová výrazná osobnost...

 

Člověk zjevně vysoce inteligentní, vzdělaný, kultivovaný, ale především vzácně klidný, působící dojmem, že se na něm dá dřevo štípat.

Už jsem chtěl o Radku Vondráčkovi několikrát psát, ale objevily se jisté zábrany, nechtěl jsem vyvolávat dojem, že snad patřím k sympatizantům ANO – nikdo není dokonalý!

Napravuju to až dnes, ale nikoliv inspirovaný jeho zvolením předsedou Sněmovny PČR, ale jako hold jeho ledovému klidu, s kterým absolvoval včerejší Interview ČT 24 s redaktorkou Světlanou Witowskou, která zde vystupovala v roli Furie – bohyně pomsty a kletby.

Chvílemi jsem měl dojem, že paní Světlana hovoří s nějakým pacholkem – od samého začátku mu skákala do řeči, rozhovor byl veden prokurátorsky, ve stylu obžaloby.

Tedy v ČT nic nového, nový byl jen ten ledový klid nového předsedy Sněmovny, který všechny ty až hysterické útoky přijímal, pro mne s neuvěřitelným nadhledem, bez jediného viditelného náznaku nevole, rozčílení.

Po včerejšku budu pan Vondráčka sledovat pozorněji, snad se mi podaří zahlédnout i tu jeho svatozář.

Zveřejněno se souhlasem autora

josefhavranek.blog.idnes.cz