Takže mi přijde velmi…, ehm…, zvláštní plísnit našeho prezidenta za jeho návštěvu Ruska kvůli postojům řekněme určité části ruského establishmentu vůči okupaci 1968, ostatně soudím, že příslušný článek byl určen ruským, nikoli českým nebo slovenským čtenářům…, a zároveň zavírat oči před nadbíháním části, a to části nemalé, západních politiků právě třeba Saudské Arábii a tamějšímu barbarskému režimu, podle nějž je ne jen Rusko, ale i taková Čína „ukázkovým vzorem svobodné a demokratické země“.
Stručně a jednoduše řečeno…, západ by měl skončit s lidskoprávním univerzalistickým poučováním ostatních, čímž si jen proti sobě poštvává i země, které by jinak mohly být, nebo i dříve byly, našimi spojenci. Naopak by měl podporovat obchodování, vzájemné cestování, možnosti studovat…, jak lidem z nezápadních zemí u nás, tak obráceně…, protože tím se nenásilnou a neagresivní cestou mohou rozličné země inspirovat tím, co funguje jinde, a naopak bránit se inspiraci tím, co někde jinde zkusili, ale ono to zas až tak hezky nefunguje…
A ta inspirace by vycházela zdola, ze zkušeností lidí, kteří „tam byli“…, byla by vzájemná a nevzbuzovala by tolik nenávistných emocí jako vývoz našich hodnot, ať už ekonomickými sankcemi, či rovnou bombami a tanky.
To první příkopy zakopává, to druhé je naopak prohlubuje a působí dojmem nové formy západního kolonializmu a povýšenectví, jež se zakrývá stejně bezuzdným a zhoubným kulturním sebemrskačstvím uvnitř samotného západu. Proto ani ten velmi nešťastný ruský článek, vychvalující okupaci naší země vojsky SSSR a čtyř dalších zemí, nic nemění na mém pozitivním postoji k politice našeho současného prezidenta vůči zemím typu Ruska a Číny.
P.S. Cítím potřebu jako podporovatel Miloše Zemana k této nové „aféře“ nemlčet, ale postavit se k ní čelem, tj. vyjádřit jasně a bez okolků, co si o věci myslím.