Čtvrt století od rozdělení Československa na dva samostatné státy, se nevelká puklina, která tím mezi našimi „bratrskými národy“ vznikla, začíná rozevírat v propast. Alespoň pokud jde o současnou slovenskou politickou reprezentaci. Podle všech příznaků jde o proces inspirovaný a řízený z Bruselu, který našeho východního souseda vyhodnotil jako slabý článek středoevropské vzpoury zemí V4 – a nabídl mu obchod pro rozbití „Visegrádu“.

Slovensko proto udělalo nečekaný obrat o sto osmdesát stupňů a (slovy svých nejvyšších představitelů) míří „do jádra unijní integrace“. Premiér Fico si přestal masírovat protimigrantské svaly a prezident Kiska dokonce zajel do hlavního města „Říše“, aby protektorovu „parlamentu“ (EP) potupně přísahal poslušnost a loajalitu. Je více než symbolické, že se toto vše odehrálo v kulisách slovenských okázalých „neoslav“ listopadového převratu z roku 1989.

Negři a mulati

Polsko a Maďarsko jsou mezitím Bruselem naopak opakovaně cejchováni za „negry roku“, neboť se odvažují čehosi neslýchaného: Hlasitě dávají najevo, že chtějí žít podle svého. Tamní jednobarevné vlády (s nevídanou podporou valné většiny svých voličů) trvají na tom, že dodrží to, za co byly zvoleny. Odvolávají se při tom na tradiční evropské hodnoty, s odpuštěním  dokonce na ty původní křesťanské. Něco tak hanebného tady ještě nebylo! Co jsou hodnoty EU může říci přece pouze Brusel!

V ČR je to zdánlivě naopak než na Slovensku. Pražská Kavárna divoce „oslavila“ 17. listopad a současně bije na poplach: Česká televize pořádá nekonečná „politická školení mužstva“ o nepřípustnosti referenda o vystoupení z EU, na němž trvá jeden z vítězů posledních voleb – Okamurova SPD. Vzhledem k tomu, že se Kavárna po volbách v parlamentu scvrkla do necelé čtvrtiny, zbývá jí jen (částečně) Praha a její hlavní mocenský politický nástroj: „veřejnoprávní“ rozhlas a televize (a její „civilní“ divize – skomírající Bakalovo mediální impérium – Hospodářské noviny, Respekt atd.).

Problém je totiž v tom, že Dienstbierův Sobotka už neměl čas provést (podle direktivy Socialistické internacionály EU) totéž piruetu jako  Fico. Učinil z nás tedy alespoň „mulaty“: Brusel dává najevo, že nejsme tak úplně negři jako Polsko a Maďarsko, ale také ne tak „bílí“ jako nejnověji Slovensko. Co s tím udělá Andrej Babiš? Lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že bude chtít s Bruselem „obchodovat“ slovenským způsobem, který je jeho „rodné mentalitě“ geneticky blízký.

Scházelo už docela málo, aby metoda „rozděl a panuj“ německo-bruselskému vedení Čtvrté říše téměř vyšla. Vzpurná V4 by po slovenské (vcelku tradiční) „dezerci od praporu“ mohla začít kulhat. Jenže po rakouských parlamentních volbách se může stát, že Slovensko „nahradí“ alespoň zčásti Vídeň. Pěkně ostrý středoevropský guláš je pro Brusel a Berlín, jež diktují Evropanům muslimskou kuchyni, absolutně nestravitelný. A slovenské halušky to nenahradí. Nebo ANO?

Čtěte ZDE: Agenda lídrů: Svěží vzduch brexitu ztuchl. Reforma EU? Zapomeňte! Eurokraté jsou při chuti. Tusk s Junckerem míchají jedy. Monstrum se bude valit dál. Změny můžeme čekat leda k horšímu

Výroční facky a placky

V předvečer 17. listopadu se Evropský parlament (poměrem hlasů pro 438: proti 152: zdrželo se 71) usnesl, že situace v Polsku představuje „jasné riziko závažného porušení unijních hodnot“. Vyzval proto Evropskou radu, aby aktivovala preventivní mechanismus podle článku 7.1 (který Polsku odebere některá hlasovací práva v Radě EU).

O jaké „unijní hodnoty“ jde, vysvětlil polský poslanec M. Jurek. Konstatoval, že usnesení zapadá do bruselských „oslav“ stého výročí bolševického puče v Rusku: „My jsme ovšem tolerantní, takže  neobviňujeme vedení Evropského parlamentu, že zodpovídá za to, že si zde komunisté udělali výstavu Velký říjen: socialismus byl a socialismus bude.“ Vysvětlujte tomu nedovtipovi, že právě taková výstava hluboce odpovídá současnému stavu unijního směřování.

Pokusil se o to hrdě slovenský prezident Andrej Kiska, který v téže době přijel do Evropského parlamentu přísahat věrnost Říši. A budiž řečeno, že šlo o mimořádně komické číslo. V okamžiku, kdy vůdci nevědí, kde jim samými problémy hlavy stojí, nebo zda vůbec ještě stojí – zvláště pokud jde o hlavního „führera“ Mutti Merkelovou – rozhodl se jim americký prodavač hamburgerů dodávat odvahu. Jak? To stojí za citaci. Jako důkaz, že bolševický slovník je věčný.

Hraběcí rady od Tater

V prvním proslovu slovenského prezidenta v EP od vstupu země do EU to vzal od podlahy: "Potřebujeme silné vedení, více důvěry a oddanosti, když jednáme a mluvíme ve jménu EU." Oddanost , jak předvedl, by tu byla. Jenže kde vzít to silné vedení a především důvěru? „Ty nejpalčivější problémy mohou být vyřešeny tím, že dokončíme, co jsme před lety začali. Platí to pro eurozónu, Schengen nebo jednotný trh," rozumoval Kiska, jako by u toho od počátku byl. No fajn, jenže jak?

A kdože může za všechny fatální problémy evropského sojuzu? Pochopitelně imperialisté: "Nejsem zde tedy proto, abych zlehčoval nebezpečí populismu, nacionalismu a extremismu, podporovaných nespokojeností v naší společnosti a prohlubovaných profesionálně řízenou propagandou," řekl, aniž vysvětlil, proč tam tedy vůbec jel, či odkud se bere ona mýtická „nespokojenost v naší společnosti“. 

A kupodivu tou „profesionálně řízenou propagandou“ nemyslel Českou (slovenskou, německou atd.) „státní televizi“.  Naopak. Srdnatě vyzval ke společnému postupu proti bezprostřední a nebezpečné hrozbě, kterou je ruská propaganda a informační válka. „Rusko je ve své snaze destabilizovat Evropu stále troufalejší a je připraveno využít za tímto účelem každé situace,“ překvapil nečekaným odhalením slovenský prezident. Jaký div, že se za to otevření očí dostalo statečnému bojovníkovi od Tater ovací vestoje.

Přípravy na střídačku?

O Andreji Kiskovi netřeba ztrácet mnoho slov. Je to obchodník každým coulem – podobně jako jeho jmenovec Andrej v Praze. Mají toho společného více. Prezident čelí podezření z daňových úniků, z prošustrovaných miliónů za cesty helikoptérou na víkendy a kdo ví, z čeho ještě. Rozdíl je jen v tom, že zatímco pražský Andrej se bezpochyby chystá na dlouhé vládnutí, ten bratislavský se již poohlíží po nějaké trafice. Jeho znovuzvolení je utopie.

A hle – jedna taková se nabízí. Donald Tusk, „prezident EU“, opustí za dva roky trafiku, již dostal za odprodej Polských zájmů Bruselu, když byl ve funkci premiéra. Bylo by docela hezké, aby místo něj nastoupil do nejbezvýznamnější vrcholové pozice na světě naopak Slovák. Jenže vedle přísah Říši má soudruh také domácí úkol: rozklížit vzpurnou V4.

A nejen to, má zdatného konkurenta, premiéra Fica. Ten už rovněž zahájil svou bruselskou kampaň. Zmíněné čelem vzad k V4 a výkřiky na téma „Slovensko chce být v tvrdém unijním jádru“, jsou jen startovní pozicí. Fico rovněž ví, že příští volby už nevyhraje – právě tak jako Kiska. Bruselská trafika je pro něj v podstatě jediné východisko. A že tím hodil přes palubu životní zájmy své země – především pokud jde o migrantskou invazi? Jednak to s odporem nemyslel nikdy vážně (kromě bezprostřední předvolební kampaně), jednak už to asi bude jedno.

Čtěte ZDE: Václav Klaus: Nebudete náš národ vychovávat! Živá a mrtvá voda pro Evropu? Neklaňme se krávě. Zatočí EU s naší svobodou a nezávislostí? Není západ jako Západ. Byli jsme před dotacemi, budeme i po nich

Bránu za Německo otevře OSN

Ve vší tichosti – také jste si všimli, jak pokračující migrantská invaze vyprchala z hlavních médií i politických jednání? – se totiž na střední Evropu připravuje docela slušný podraz. Brusel pochopil, že muslimskou migrantskou záplavu zemí V4 musí postoupit vyšší instanci Nového světového řádu, OSN. V útrobách této Rockefellerovy instituce se již dokončuje dokument, na jehož základě vznikne povinnost umožnit migrantům přístup do zemí střední Evropy – včetně České republiky. A nebudeme se moci bránit.

I když totiž „úmluvu“ (nazvanou Globální kompakt o migraci) nepodepíšeme – učiní to za nás Evropská unie jako celek. Polsko a Maďarsko se již proti tomuto záměru ohradily a prohlásily, že se mu budou do krve bránit. Slyšeli jste ale snad jediného českého politika, který by řekl alespoň jediné slovo proti? Přitom je pět minut po dvanácté. Jakmile „kompakt“ v příštím roce projedná Valné shromáždění OSN, které jej pochopitelně přijme, nebude cesty zpět.

Státy (za nás tak učiní EU), které dokument podepíší a ratifikují, se tím zcela vzdají kontroly vlastních státních hranic. Na migraci od té chvíle bude právo jako na jiná šílená „lidská práva“. Migrace se tak z rukou státních orgánů dostane do rukou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a „neziskových organizací“.

Evropská komise již oznámila, že se chystá Kompakt podepsat jménem EU jako akt společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Tím by se stane závazným pro členské státy a jeho neplnění bude sankcionovatelné Evropským soudním dvorem. Pro tento okamžik bude jedinou nadějí společný odpor zemí V4. Odtud tedy odečítejme Kiskovu a Ficovu „zradu praporu“: Ti dva chtějí prodat nejen malé Slovensko, ale jako správný Trójský kůň i celou V4.

Konec legrace

Nikdo to u nás zatím nevnímá – protože o tom nikdo nemluví. Zabýváme se směšnostmi kolem naší (či německé) povolební situace. Ta je ovšem vzhledem k tomuto nejvážnějšímu nebezpečí zcela směšná. A tak se tedy smějme:

Jan Zahradil, Europoslanec za ODS (která se tváří „konstruktivně euroskepticky“, a proto současně odsuzuje Okamuru s jeho požadavkem referenda na vystoupení z EU), se směje z plna hrdla. Na Facebooku sdílel Zahradil zprávu z oběžníku EP se svým veselým komentářem:  

„Europarlamentní kvestoři nám sdělují, že v budovách EP v Bruselu a Štrasburku už NIKDY nepoteče teplá voda. Zavřeli ji na jaře, protože se v trubkách objevila nebezpečná bakterie Legionella (žije v teplé vodě, vodním aerosolem se dostává do vzduchu a po vdechnutí způsobí pěknou paseku v dýchacích cestách). Po prozkoumání rozvodného systému zjistili, že je ve stavu, kdy z něj tu bakterii neumí s jistotou dostat. Leda by vyměnili ty rozvody komplet. To by ovšem znamenalo ty baráky na pár let zavřít.“ „Nafurt. Evropské řešení,“ konstatuje veselý buřič – příjemce astronomických „důchodů“ (placených i z našich daní).

Že se nezmíní o „Kompaktu“? Proč by to on a ostatní politici dělali? Přijde jim jako na zavolanou. Pak jen pokrčí rameny, že už s tím nešlo nic dělat, protože to holt má v kompetenci Brusel. Stejně jako v případě neúspěšných „povinných kvót“. A případný vzdor nechají, spolu s Kiskou a Ficem, jako vždy na „bruselských negrech“ – Polsku a Madarsku.

Anebo se přece jen podaří nedovolit rozvrácení V4? A připojit k ní ještě Rakousko?

Utopie?

Tagy článku