Jiří Zimola
21.11.2017 VašeVěc

Jiří Zimola uveřejnil 10 tezí s následujícím avízem: Start pro náš restart. To je název prohlášení jihočeské sociální demokracie, které zaznělo na jednání ÚVV v Hradci Králové. Jasně v něm říkáme, jak dál s ČSSD. Budu rád, když si ho přečtete a něco mi k tomu napíšete, říká k němu bývalý soc.dem. jihočeský hejtman.

Rád mu k tomu něco napíšu, i když nevím, zda mě pochopí. On i další, kterým se líbivý text 10 tezí může líbit. Je dobré začít nápravu ČSSD programovým dokumentem, ale tyto teze k tomu ještě nestačí. Nejdříve, proč tyto teze k restartu nestačí:

1. Mnohokráte se tam hovoří o "programu" ČSSD, ale proč je ten stávající špatný, proč prohra ČSSD nebyla způsobena jen tím, že nebyl dobře vysvětlován, ani slovo. Ani náznak.

2. V době, kdy občané pociťují, že přibývá problémů, že se problémy neřeší, že jsou ohrožovány jejich základní jistoty, není možné úspěšně předstoupit před veřejnost s programem "starého typu", tj. výčtem slibů (či jinak řečeno – definování priorit). Volič chce (aniž si to třeba uvědomuje) objasnění toho, co je příčinou problémů, kdo je jejich původcem a kdo může za to, že se problémy neřeší, s čím se budeme muset porvat, jak problémy řešit, jak on sám (volič či příznivec ČSSD) se na řešení problémů může podílet, jak je i současný stav ČSSD součástí i důsledkem příčin těch problémů, se kterými se potýkáme.

3. Námitka, že takto to občan nevidí či že si to takto neuvědomuje, je lichá. Občan už to tak začíná pociťovat. Pokud chce někdo najít východisko z krize, nemůže se chytat toho, kde se vývoj veřejného mínění zpožďuje za vývojem reality, ale musí v předstihu a ofenzívně reagovat na to, co si občané začínají uvědomovat. Jinak to opravdu nejde, jinak se jen podílíme na kamuflování příčin současných problémů.

4. Není to problém jen ČSSD ale celé levice, není to jen problém celé levice v naší zemi, ale problém levice v globálních rozměrech. O tom v tezích ani zmínka. Pak ovšem vzniká otázka, zda jsou to teze, které mají něco změnit, nebo jen údržba a čekání na zázrak.

5. Doba se rychle vyvíjí. Dnes již nestačí jen identifikovat příčiny současných problémů, jejich globální zdroj a lokální nositele. Dnes je potřebná jasná vize toho, jakým přelomem prochází současná globální společnost, jaký historický úkol (srovnatelný svou povahou s průmyslovou revolucí a nikoli jen s nějakou dílčí technologickou změnou, jako je např. tzv. Průmysl 4.0) a co dělat v našich lokálních podmínkách. (Mj. jde o mnohem hlubší změnu, než předpokládá Babišova infrastrukturální vize, která je nepochybně užitečným, ale zcela nedostačujícím pohledem na to, o co jde.)

Ostatní poznámky dávám přímo do textu tezí, které barevně (oranžově) odlišuji od svého textu:

1) Porozumění a návrat ke kořenům

Musíme se znovu naučit chápat voliče. Musíme vědět, co je trápí, o čem přemýšlí, některými našimi tématy jsme se jim totiž vzdalovali a vnucovali něco, co nechtěli. Je jasné, že nás nikdy nebudou volit všichni, proto musíme vědět, kdo jsou a budou naši voliči a na ty zacílit. Dost bylo experimentů, je čas vrátit se zpátky k těm, kteří nám rozuměli, v minulosti nás *****volili a teď od nás odešli: zaměstnanci, senioři, lidi z menších měst a obcí, rodiny s dětmi, střední třída. Obyčejní, normální lidé s jejich každodenními starostmi i radostmi.

K tomu: A musíme vidět aspoň o kousek dál než volič, pomoci mu chápat příčinu problémů, s nimiž se v různých podobách setkává, i cestu k jejich řešení, kterou třeba nevidí.

2) Srozumitelnost

Naše vyjadřování musí být jasné, žádné úřednické ptydepe a vytáčení. Musíme umět pojmenovat věci a stručně vysvětlit náš postoj k nim. Žádné okecávání, žádné obezličky! Sbohem nesrozumitelným, obecným a nic neříkajícím heslům. Naše strana musí být naprosto čitelná i v otázkách, jako je vztah k prezidentovi, přijímání uprchlíků nebo zavedení eura.

K tomu: Jen jednoznačná a radikálnější tvrzení ovšem stačit nebudou. Je potřeba ucelená vize.

3) Poctivost

Přiznejme si, v "poctivost" ČSSD nikdo nevěří od doby grossovských hesel "Jsem sociální demokrat" a "Myslím to upřímně". Dokázali jsme se zpronevěřit našim slibům výměnou za posty ve vládě a koalici. Náš program musí být na prvním místě, proto nás přece lidé volí. Proto když řekneme, že nesouhlasíme s církevními restitucemi a bohatými finančními náhradami pro církve, když kvůli tomu dokonce obstruujeme ve Sněmovně a vyvěšujeme barevné billboardy, musíme se pak skutečně pokusit je zastavit a neprodat je za vládu! Nebojme se lidem říct, že něco nejde. Nemůžeme VŠEM slibovat VŠECHNO. Nebojme se přiznat, že jsme udělali chybu v některých zákonech typu registr smluv, veřejné zakázky na nejnižší cenu, zákaz kouření v hospodách, EET, inkluze, pamlsková vyhláška atd. Lidé přijmou fakt, že někdo udělal chybu a chce ji odčinit, nepřijmou vykrucování a setrvávání v omylu.

Opravdová poctivost. Cokoliv jiného je cesta do pekel a politického zapomnění!

K tomu: Poctivost určitě. Ale k té nepatří podbízení se a kritika nepopulárních, ale přínosných kroků. Nejsem si jist, zda kritika určitých opatření, která udělala minulá vláda (včetně uvedených v bodu 3), je zrovna tím správným příkladem poctivost, nebo zda je to nepoctivá podbízivost.

4) Skromnost

Vraťme se ze zadních sedadel aut zpátky do ulic. Mluvme sxlidmi a vysvětlujme jim, jaký je náš program a co to pro ně bude znamenat. Život není jen Praha a reportáže České televize, nepodléhejme tomu! Lidi mají svůj názor a trápí je úplně jiné věci, než si možná myslíme a připouštíme. Přestaňme být jen "kluci z plakátů" a "papaláši z limuzín". Vzhůru do hospod, na fotbal a na vesnické tancovačky!

K tomu: Jo, to nikdy neuškodí. Ale chce to jít osobním příkladem.

5) Rozhodnost

Lidé očekávají jasné názory a silného lídra. Chtějí takového politika, který se nebojí, věci řídí a skutečně je zařídí. Naši představitelé musí být rozhodní a uvěřitelní. Nesmí se bát v diskusích s křiklouny a musí být naprosto přesvědčeni o správnosti našeho programu. Bohužel to v posledních letech vypadalo, že jsme o správnosti programu nebyli sami přesvědčeni, potáceli jsme se z jedné na druhou stranu, alibisticky přejímali rozhodnutí evropských politiků a byli ve vleku nejrůznějších lobbistických skupin.

K tomu: Hlavně by se neměli bát kvalifikovaného projednání zásadních otázek a ne utíkat do klišé "lidi o to nemají zájem", "to by lidé nepochopili". Skuteční lídři musí být první v pochopení toho, o co jde.

6) Solidarita

Solidarita nesmí být jen klišé z billboardu. Musíme být solidární s těmi, kteří pomoc potřebují. Poslouchejme připomínky těch, kteří pomoc poskytují. Lidé jsou solidární, sbírají víčka PET lahví nebo posílají dárcovské SMSky. Chtějí ale oprávněně vědět, na co jejich peníze jdou a mít jistotu, že si je nevyinkasují šmejdi s lidskou bídou a že je nezneužijí ti, kteří nikdy nepracovali a založili si na tom slušné živobytí.

K tomu: Hlavně musí být solidarita mezi tahouny změn přímo v jádru těch, co za těmito změnami stojí a kteří se v nich angažují stojí. Lídrovství nejsou kohoutí zápasy, ale týmová spolupráce těch, co něco umí. To jsem skutečně zvědav, jak se to naplní.

7) Tolerance

Žij a nech žít, to musí být základní imperativ moderní společnosti a moderní ČSSD. Respektujme jakékoli menšiny a pomáhejme jim. Používejme při tom ale zdravý rozum a spravedlivý přístup, kvůli kterému se nebude cítit znevýhodňována většina. Vymezme se proti extrémním formám pozitivních diskriminací. Podporujme partnerství homosexuálů a třeba i adopci dětí těmito páry. Podporujme kariéry žen, ale neubližujme jim umělými kvótami na jejich zastoupení v politice či byznysu. Braňme je před těmi, kdo je vydírají nebo zneužívají, ale ostře odmítněme nesmyslné vlny současného feminismu, kdy přirozená mužská zdvořilost a galantnost při otevírání dveří, obdarování květinou nebo pomoc s nákupní taškou je vnímána jako úchylka a div ne trestána vězením! Pomozme s integrací těm politickým či ekonomickým imigrantům, kteří přichází do naší země hledat svůj nový domov, za podmínky, že budou respektovat zákony a tradice této země, ať již společenské, kulturní nebo náboženské.

K tomu: Nic proti toleranci, ale někdy se mně zdá, že za celou tou snahou nedopustit, aby se komukoli křivdilo, se nějak přehlíží fakt rychle narůstající majetkové divergence a sociální segregace, kdy poctivě pracující lidé dodržující zákony patří mezi nejvíce ohrožená druhy, kterým se darebáci vysmívají do ksichtu. A to, co platí mezi lidmi v naší zemi, začíná bohužel platit i mezi zeměmi v EU, kdy naše země je kaceřována z pozic zpupnosti, kterou jsme při vstupu do "rovnoprávného společenství" asi nečekali či dokonce si ani nedokázali představit. Kromě výzev k toleranci by asi měl zaznít i apel na obranu před diskriminací.

8) Jednota

V jednotě je síla a strana musí znít jedním hlasem. K tomu je ale třeba dojít bohatou vnitrostranickou diskusí, pořádáním anket a referend, společným sestavováním programu a pořádáním besed a diskusních setkání. Členové ČSSD musí mít možnost projevit svůj názor a obhájit ho. Odlišný názor nesmí být trestán vnitrostranickou ostrakizací. Pracujme společně na programu ČSSD! Náš program nám nesmí ordinovat intelektuálové stojící mimo stranu, ti mohou pomáhat, přinášet témata a účastnit se diskuse. Nesmí jej ani určovat marketingoví stratégové, ti jej jen musí co nejlépe prodat! Členové ČSSD nesmí být figurkami v hlasovací mašinérii, jejichž hlas zajímá funkcionáře jen na volebních konferencích. Musí se aktivně podílet na diskusi uvnitř strany a poté respektovat názor většiny. Stop vnitrostranickým válkám a pletichaření!

K tomu: Jednota uvnitř ČSSD musí vyrůstat z trpělivého, ale důsledně korektního a fundovaného projednání klíčových otázek. "Pracujme společně na programu ČSSD!" – Ano. Tak dodržme toto předsevzetí.

9) Otevřenost

Je nám 140, ale to neznamená, že musíme být zkostnatělá a archaická strana. Tématy, vyjadřováním i strukturou. Jsme nepružní a nepřitažliví, jak pro mladé lidi, tak pro kohokoli jiného. To není o tom, jak vypadáme, ale jak myslíme! Žijeme v 21. století, chovejme se podle toho! I naši tradiční voliči chtějí, abychom mysleli svěže, přicházeli s tématy moderního a konkurenceschopného školství, chytrých inovací, pokroku ve zdravotnictví či smart dopravě. Musíme se otevřít novým myšlenkám, novým lidem a nezašlapat jejich iluze ve zkostnatělém vnitrostranickém systému. Dejme možnost vyniknout těm, kteří se nebojí zavádět moderní věci ve prospěch sociálně demokratických idejí.

K tomu: Tady je na místě položit si otázku, co se vlastně děje s celoevropskou sociální demokracií a celou levicí. Asi sociální demokracii i celé levici něco "uteklo". Co? Možná, že by stálo začít vyjasněním této otázky. Tady lze položit na stůl různé názory, porovnat je, osvědčit jednotu v diskusi, která by byla korektní a měla smysl.

10) Totální mobilizace

K naplnění všech předchozích bodů musíme chtít změnit sami sebe a stranu, jak jsme ji doposud znali. Jiné cesty není. Musíme stabilizovat ekonomickou stránku ČSSD a bude-li třeba, prodat tradiční nemovitosti, třeba i včetně Lidového domu. Lidé jsou víc než baráky, přežití strany je důležitější než prestižní adresa v centru Prahy! Kvůli operativnosti v rozhodování musíme zjednodušit stranickou strukturu a posílit kompetence nejužšího týmu. Prodloužit délku mandátu vedení strany, aby se strana nevysilovala zbytečnými vnitrostranickými předsjezdovými boji. Výměnou za to bude plná odpovědnost vedení strany za výsledky ve volbách. Využívat musíme všech moderních elektronických prostředků pro diskusi i organizační záležitosti strany. Změňme stanovy a zjednodušme vnitrostranická pravidla včetně volebních řádů. Respektujme názory "zdola" a do kandidátních listin zasahujme jen v opravdu nezpochybnitelných a křiklavých případech, ne pro likvidaci vnitrostranických kritiků. Zmobilizujme naší členskou základnu, otrávenou a apatickou. Dejme členům možnost podílet se na nové ČSSD! Změňme sebe a pak můžeme měnit společnost!