Povstání konzervativců a běsnění Mayové
Theresa Mayová se pustila do Ruska při vystoupení na banketu lorda, starosty City of London. Kreml se snaží „podkopat svobodné společnosti" a šíří dezinformace, aby rozdělil jednotný Západ, začala premiérka.
Slovní útok Mayové připadl na stejnou dobu s mimořádně nepříjemným skandálem ve Velké Británii. Přičemž pro premiérku v „rodné" Konzervativní straně. The Telegraph zveřejnil senzační článek o „vzpouře konzervativců". Patnáct vlivných konzervativců, hlavně bývalí vysoce postavení činovníci, oznámili, že pokud vládou stanovené datum vystoupení Velké Británie z EU bude uvedeno v zákonu, přidají se do opozičního tábora labouristů. Navíc budou hlasovat proti všem akcím kabinetu ve směru Brexitu.
Co tady začalo. Noviny obvinili z „podněcování". Novináři to slízli dokonce i za název článku, kritikům se v něm nelíbilo slovo rebelové. Rozkol ve straně se však nikomu nepodařilo vyvrátit.
Pod hrozbou rostoucích problémů si Theresa Mayová „najednou" vzpomněla na „ruský zásah" a „ruskou hrozbu". Shoda náhod?
Macrone, nemáš pravdu
V Paříži také není klid. Hned sto bývalých přívrženců Emmanuela Macrona, kteří pro něj hlasovali ve volbách, hlasitě zabouchlo dveře a vyhlásilo, že opouští jim vytvořenou stranu Vpřed!.
Ve zveřejněném „Dopise sta demokratů" se pohoršují nad autoritativními stranickými strukturami, které „připomínají starý režim absolutistických panovníků Francie". Autoři tvrdí, že Macron zradil své principy a nyní místo „národní demokracie" v hnutí dominuje „vláda elit". Úder autorů dopisu byl velmi citelný, zvláště s ohledem k padající popularitě Macrona. Právě v tuto chvíli si francouzský lídr, stejně jako jeho britská kolegyně, vzpomněl na daleké Rusko.
Klín nebo klinika
Ředitel Bundesnachrichtendienst (BND), Federální zpravodajské služby Německa, Bruno Kahl při vystoupení před Fondem Khannsa Zajdelja v Mnichově informoval o třech hlavních hrozbách pro mezinárodní bezpečnost. První je migrační krize, druhá spočívá v rostoucí ekonomické rovnováze ve světě a třetí je politika Kremlu, bez toho by to nešlo.
Kahl je hlavně nespokojen tím, jak úspěšně probíhá modernizace zbraní ruské armády a řízení vojsk. Navíc kritizuje Moskvu za posilování vojenské síly na západě Ruska a také za pokusy o vytlačení USA a návratu do role evropského lídra. Závěr hlavního německého rozvědčíka je předvídatelný: držet se Ameriky a nedovolit Kremlu „vražení klínu" mezi USA a Evropu.
Samozřejmě, že stanovisko ředitele rozvědky není postoj prezidenta nebo vlády. Ale musíme chápat, že je to trend nálad evropských politiků.
„Rusko s tím nemá nic společného"
„Vlna podobných prohlášení mluví hlavně o tom, že situace v Evropě nejsou moc dobré a evropští lídři rychle potřebují odvrátit své televizní diváky od vážných problémů, které jsou nyní zřejmé. Je to i katalánský separatismus a neschopnost španělské vlády demokratickými metody jednat s regionem. Je to neschopnost Theresy Mayové vybudovat dialog ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Padající podpora Macrona sem také patří. Krize s vytvořením německé vlády, která trvá už měsíc a půl, je to samé. Problémů se nahromadilo příliš mnoho a evropští lídři horečně hledají nějaké příběhy, které mohou odvrátit pozornost publika," vysvětluje Bordačev.