Sovětská „dvojka"

Jedna z nejrozšířenějších a nejzasloužilejších bojových vozidel — BMP-2 — bylo „pracovním koněm" sovětských motostřelců. Konstrukčně jednoduché a nenáročné BMP-2 nejednou zachraňovalo svou posádku v horkých okamžicích Afghánské války a dalších konfliktech.

V roce 1981 hlavní konstruktér BMP-2 Blagonravov se skupinou odborníků přijel do Afghánistánu, aby se podíval, jak se jeho nové vozidlo zkouší v nových podmínkách. Vojáci ho přivítali s nadšením. „Máme nové BMP (BVP) s „třicítkou". Toto vozidlo je to, co je třeba: dušmani se ho bojí a nazývají ho „šajtan-arba", řekl jeden z důstojníků během setkání s konstruktérem. Vedení se zřejmě definitivně rozhodlo přijmout BMP-2 do výzbroje právě po této epizodě.

Hlavní zvláštností BMP-2 byl systém stabilizace zbraní ve dvou rovinách. To výhodně odlišovalo „dvojku" od zahraničních analogií a umožňovalo vést cílenou palbu během jízdy. Ze zbraní je to rychle střílející 30milimetrové automatické dělo 2A42 se selektivním podáváním na dvou pásech, s ním spárovaný 7,62milimetrový kulomet PKT a protitankové střely Konkurs nebo Fagot.

Od výrobců Tygra

Německé BVP Marder je jedním z nejúspěšnějších vzorků obrněné techniky poválečné Západní Evropy. Od konce 60. let německý průmysl vyrobil pro bundeswehr více než dva tisíce takových strojů. Pevný ocelový trup ze svařených pod určitým úhlem plátů valivého pancéřování spolehlivě chrání tříčlennou posádku a sedm výsadkářů před kulkami a střepinami. BVP vyrobila firma Reistal-Henschel, známá svým tankem Tiger.

Hlavní zbraní Marderu je 20milimetrové automatické dělo Mk20DM5 Rh202 s tempem střelby až 1000 výstřelů za minutu. Ke střelbě na pěchotu a automobilovou techniku se používají tříštivě a trhavé náboje, k boji s BVP a BTR protivníka — subkalibrové protipancéřové. Druhé v pořadí jistě prostřelí pod úhlem pancíř o síle dva palce ze vzdálenosti 1,5 km. K boji proti živé síle protivníka existují dva 7,62milimetrové kulomety MG3A1: jeden je spárovaný s dělem, druhý je instalován na zádi.

Mardera nahrazuje Puma — nový bojový stroj, který už nastupuje do výzbroje bundeswehru.

Listový „Bradley"

Těžké BVP M2 Bradley přešlo do výzbroje americké armády v roce 1981 a okamžitě si vybojovalo popularitu u pěchoty. V první řadě kvůli své pro tento typ auta bezprecedentně vysoké pancéřové ochrany. Jeho zvláštností jsou mezi sebou umístěné štíty z oceli různé tvrdosti. Takový „listový piroh" s jistotou zadrží dopad 30milimetrových protipancéřových střel. Pro ochranu před kumulativními granáty RPG se může instalovat dynamická ochrana.

Pěchotní skupina může opustit Bradley přes vrchní příklop nebo, což je cenné v boji, přes zadní východ a krýt se před palbou protivníka karoserií auta. Celkově takových BVP stihli Američané „nalisovat" přibližně sedm tisíc kusů. Úspěšně je používali v Irácké válce a dalších ozbrojených konfliktech.

Francouzský charakter

Plovoucí „Francouz" AMX10P je jedním z nejlehčích BVP na světě. Vozidlo vytvořené v roce 1970 je svařeno z plátů hliníkového brnění a podle kompozice je podobné Marderovi a sovětské „dvojce". Pláty vydrží dopad kulometných nábojů velkého kalibru, ale před dělovými a kumulativními granáty pravděpodobně posádku nezachrání.

Nadvěžové zařízení zahrnuje 20milimetrovou automatickou pušku M693 a s ní spárovaný 7,62milimetrový kulomet. Puška vypustí za minutu 700 tříštivých nebo protitankových střel a je efektivní na vzdálenost do půl kilometru. Některé BVP ve výzbroji francouzské armády jsou vybavovány protitankovými řízenými raketami Milan. Pro nasvícení cílů v noci je instalován reflektor.