Tým výzkumníků právě využil Vysoce přesný vyhledávač planet z radiální rychlosti (HARPS) z Evropské jižní observatoře (ESO), aby objevil planetu z jiné soustavy – takové planety jsou rovněž známy jako „exoplanety“ – o nízké hmotnosti obíhající kolem rudého trpaslíka, hvězdy Ross 128. Stojí za pozornost, že tato planeta má hmotnost dost podobnou Zemi.

...

Ve skutečnosti se má za to, že tato planeta, formálně známá jako Ross 128 b by Zemi mohla být podobná, jak svou velikostí, tak i povrchovou teplotou. A to je jen 11 světelných let od naší sluneční soustavy, což z ní činí teplotou druhou nejbližší planetu, jakou jsme kdy zachytili. Nakonec je tento malý svět hned za Broximou b.

„Tento objev se zakládá na více než desetiletí intenzivního monitorování HARPS spolu s technikami redukce dat a datové analýzy na úrovni doby,“ uvedl v tiskovém prohlášení Nicola Astudillo-Defru z Genevské univerzity, který je spoluautorem článku nastiňujícího objevení této exoplanety. „Jen HARPS předvedl takovou přesnost a tak zůstává naším nejlepším lovcem planet svého druhu i po 15 letech svého provozu.“

Takto NASA využívá Starligh k objevování exoplanet v hlubokém vesmíru:

Divné signály od blízkého rudého trpaslíka hvězdy Ross 128:

Tým za touto prací si rovněž všímá toho, že ač na většině rudých trpaslíků dochází k ohromným slunečním erupcím, a ty tak své planety zaplavují smrtonosnou radiací, tak Ross 128 je naopak „tichá hvězda“. V důsledku toho jsou její planety blízko umístění příhodného pro nějakou formu mimozemského života. Objevení světů o hmotnosti Země obíhající kolem takovéto hvězdy je tudíž významné.“

Taková Proxima Centauri je zvláště aktivní s četnými mohutnými erupcemi, které by mohly sterilizovat atmosféry jejích planet, pokud by je to rovnou z atmosféry nesvléklo,“ vysvětlil vedoucí autor Xavier Bonfils z Instut de Planétologie at d’Astrophysique de Grenoble. „Ovšem Ross 128 je jednou z nejtišších hvězd v našem vzorku, a ač je od nás o malý kousek dále, je z ní úžasný alternativní cíl výzkumu.“

Oběžná dráha Ross 128 b je 20 blíže k její hvězdě, než je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem – ale tato planeta dostává jen 1,38 krát více záření, což vytváří její rovnovážnou teplotu od -60°C do 20°C. Ale i když vědci věří, to je ve skutečnosti mírně vyhřátá planeta, tak dosud nedošlo k potvrzení, že leží v obyvatelné zóně, což je zóna obklopující hvězdu, v níž může existovat kapalná voda.

„Za deset let budeme díky gigantickým teleskopům schopni tuto planetu přímo ‚vidět‘ a charakterizovat její atmosféru,“ vysvětlil Astudillo-Defru.

„Mezitím bude zapotřebí, abychom lépe nastavili teoretické modely, abychom ozřejmili, jestli bude možno na povrchu Ross 128 b najít kapalnou vodu.“

Jak už bylo prve řečeno, Ross 128 je v současnosti 11 světelných let od Země, ale pohybuje se k nám a v důsledku toho bude jednoho dne naším nejbližším hvězdných sousedem… ani ne za 79 000 let, což je ovšem z kosmického hlediska takové mrknutí oka (od futurist.com).

Zdroj: dtv.com