Politiku v hospodě se známými radši neprobírejte. Mohli byste slyšet skutečné "perly"
Byl jsem tento týden po dlouhé době v hospodě a po ještě delší době s jistou skupinkou známých a vzpomněl jsem si, jak mi Tomáš Haas před lety říkal, že v Kanadě se lidé v hospodě o politice skoro vůbec nebaví.
Hned v úvodu byl tak trochu problém, že spolupracuji s PL. Jako, že "haha", ale vznášel se nad stolem celou tu dobu pomyslný káravě zdvižený prst. Pak debata o Katalánsku, Maďarsku a Orbánovi. Jeden z mých známých, pracuje v České televizi, se na maďarského premiéra hooodně zlobil. Říkal, že by určitě radši volil Gyurczányho.
Jo, toho socialistu, co přivedl Maďarsko zu grunt a ještě se přiznal, že jeho vláda nic nedělala a jen lhala lidem. Pak ten známý truchlil nad údajně truchlivým osudem maďarským Romů. To se musel Orbána zastat další známý. A to byla asi jediná světlá chvilka u stolu.
Pak jiný známý, který je znám svým zapálením pro historii, přirovnával Orbána k Mussolinimu. Pokusil jsem se tedy trochu obrátit debatu v žert a zmínil tu petici Táni Fischerové, Kocába a spol., kde Zemana vyzývají, aby "ustoupil a umožnil žít statečnému člověku Hradílkovi". No, ehm. Nikdo se nesmál.
Ronald Reagan se prý přátelil s demokratem Tipem O'Neillem. Já tohle asi neumím. Přátelit se s pravdoláskaři a kavárníky mi prostě nejde. Takže příště nikoli bez politických debat (Nejsme v Kanadě, že jo), ale bez těchto konkrétních známých. Přísnost musí být!
Zdroj
