Ve čtvrtek ruské ministerstvo zveřejnilo širokému publiku dříve neznámé archivní dokumenty, které vrhají světlo na rozsáhlou podporu, kterou poskytla Rudá armáda polskému vojsku na konci druhé světové války. Tyto odtajněné dokumenty jsou němou výtkou oficiální Varšavě, která nedávno schválila zákon o dekomunizaci a plánuje odstranit všechny památníky rudoarmějců. Sovětští vojáci dělali vše na nich závislé, aby bylo pro tehdejší spojence alespoň trochu lehčí žít a bojovat. Sputnik publikuje výběr nejzajímavějších dokumentů z odtajněného archívu.

Uniforma

Nařízení Státního obranného výboru SSSR № 6999ss z 24. listopadu roku 1944 podepsané přímo Stalinem zavazovalo velitele týlu Rudé armády generála Andreje Chruleva minimálně připravit polské vojáky k vedení bojů v zimních podmínkách. Aby Poláci nezmrzli, bylo předepsáno vyčlenit ze skladu Rudé armády 62 tisíc souprav teplých uniforem a také 250 tisíc párů zatepleného spodního prádla, stejný počet svetrů, kožešinových vest, párů zimních rukavic a doplňujícího půlmilionu kompletů onucí.

Jednotky Rudé armády v té době bojovaly v Maďarsku, 29. října 1944 začala Budapešťská operace. Aktivní boje pokračovaly i na jiných frontách. Konkrétně vojska Karelské fronty, když vstupovala do těžkých podmínek Arktidy, dokončovala osvobození od dobyvatel Pečengské oblasti. Není těžké si představit, jaké tam byly v listopadu teploty. Stovky sovětských vojáku měly omrzliny různého stupně. A doplňkové komplety teplého oblečení by se jim hodily jako nikdy. Ale jen těžko by se někdo z nich vyslovil proti pomoci spojencům.

Potraviny

Rudoarmějci Polské vojsko nejen oblékali, ale i krmili. Nařízení Státního obranného výboru № 8254s z 23. dubna roku 1945 zavazovalo generála Chruleva „předat k dispozici dočasné polské vládě pro rozdání přesídlencům a málo výkonným rolnickým hospodářstvím: velký rohatý dobytek — 40 tisíc kusů, mláďata rohatého dobytka — 50 tisíc, ovce — 40 tisíc, prasata — 20 tisíc". Stejný dokument předpokládal předat Polsku 150 tisíc tun chleba, desítky milionů metrů tkanin, desítky tisíc tun bavlníku, 100 tisíc velkých kůží. Jaksi poměrně štědré na okupaci. Obzvláště s ohledem na to, že Němci, když ustupovali z SSSR, aktivně spalovali pole, vybíjeli a kradli dobytek a v podstatě zpustošili nejúrodnější hospodářské oblasti země.

Obnovení

Podle zprávy o ekonomické pomoci obyvatelstvu Polské republiky poskytnuté vojsky 1. Běloruské fronty od srpna roku 1944 po 31. prosince roku 1945 objevily sanitární jednotky Rudé armády za tuto lhůtu
více než 3,5 tisíce infekčních nemocných mezi místním obyvatelstvem, vyléčili ve vojenských nemocnicích skoro tři tisíce lidí, chlorovali 16 tisíc studen. Vojenští železničáři Rudé armády obnovili více než čtyři tisíce kilometrů železnice zničené hitlerovci. Bylo postaveno a obnoveno 20 kilometrů mostů a objem zemních prací provedených při obnovení silničních cest činil 465 kubických metrů. Na tomto pozadí se ztrácí drobnosti jako pomoc v hospodářských pracích, neplacené poskytnutí techniky a inventáře polským rolníkům, dodávky obilí, cukru a brambor a 150 milionů krabiček zápalek a také mnoho jiného. A připomeňme, že to vše za účet bojující Rudé armády.

Doprava

Kvůli pomoci Polskému vojsku Rudá armáda obětovala i svou mobilitu. Podle telegramu Josifa Stalina adresovanému Vojenským radám 1., 2. a 3. Běloruské fronty, 1. Ukrajinské frontě z 26. února roku 1945 musela každá fronta ve lhůtě do 20. března vyčlenit zástupcům dočasné polské vlády od 400 do 600 automobilů. Kromě toho spojenci předávali až 600 tun benzínu, 30 železničních cisteren pro převoz paliva, 10 letadel Douglas a 100 letadel Po-2.

Jinými slovy držela Rudá armáda za účet svých vlastních prostředků fakticky Vojsko Polska v plném zaopatření. Dnes se oficiální Varšava s Ruskem za tuto pomoc vyrovnává jinou „měnou" — rusofobií, členstvím v NATO a aktivní podporou západních sankcí. A válkou s památníky „okupantům", kteří dali svým spojencům poslední.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce