Do těchto dob jsem měl zato, že demokracie je – podle slov T.G.Masaryka – diskuse. Dnes se stále víc a více přesvědčuji, že pro mnohé je demokracie a svoboda slova především otevřený prostor k hulvátství a sprostotě. Mne samotného ke slušnosti vychovávala moje matka, která byla prostým děvčetem ze Šumavy.

Měla ovšem to, čemu se říká „kinderstube“, tedy jasnou představu o tom, co je slušnost. Právě toto vychování mi vždy říkalo, že mám být zdvořilý – i proto jsem vždy k výsledkům voleb gratuloval představitelům různých stran. Nejinak tomu bylo i tentokrát, hlavní myšlenky z každé gratulace byly zveřejněny na mém webu hned po volbách. Vyzvu – li někoho k práci pro právo a spravedlnost, řeknu-li, že mi na srdci leží bezpečí lidí v této zemi, nemám se za co stydět a za svými slovy si stojím. Pokud některý z představitelů stran využije mé gratulace k další propagaci, je to jeho věc, ne moje. Především je dobré vidět celý kontext – tedy co jsem měl na mysli – a ne vytržení několika slov ze souvislostí.