Podle jeho názoru, aby urovnaly ukrajinský konflikt, budou muset USA poskytnout Rusku záruky toho, že Ukrajina zůstane neutrální zemí — a takový kompromis bude výhodný všem, mj. i samotnému Kyjevu.

Podle informace tisku plánuje administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa navrhnout rozmístění mírových sil na Ukrajině, píše Doug Bandow. Mezitím podle analytika bude mít tato iniciativa více šancí na úspěch, navrhne-li Washington „komplexní dohodu", v jejímž rámci zůstane Ukrajina neutrální zemí, a slíbí-li zastavit další expanzi NATO.

Washingtonští politici si podle všeho prostě „nemohou představit život bez nepřítele", ironizuje Bandow. A zároveň je podle něho „tak zvaná ruská hrozba" jen prázdnými slovy. „Vladimir Putin je nepříjemným autoritativním lídrem, jeho carství je ale svobodnější, než državy amerických spojenců, jako jsou Egypt, Saúdská Arábie a Turecko, a ty Washington štědře obdařuje svou pozorností, penězi a zbraněmi", píše Bandow. „Zasahování Moskvy do voleb, které mělo dokonce podle těch největších odhadů jen nepatrný účinek, byla přece špatná věc, Washington by si ale v tomto případě neměl stěžovat: podle některých odhadů zasahovaly USA v minulosti do voleb v 81 zemích, a Clintonova administrativa udělala v roce 1996 vše možné, aby zajistila nové zvolení Borise Jelcina, které se z ironie osudu změnilo v konečném důsledku v Putinovo prezidentství".

Jak zdůrazňuje Bandow, současné Rusko nelze vůbec označit za „ideologického soka" Spojených států, protože „se putinismus nelíbí skoro nikomu, kromě samotného Vladimira Putina a jeho kamarádů", a sám ruský předák, i když „záhy projevil své autoritativní tendence", nebyl nikdy „ideologem-komunistou", a nevyhovoval mu jenom postoj Západu a USA k Rusku. Kromě této jediné věci nemá Putin v podstatě Spojeným státům nic za zlé, a „připomíná typického cara — žádá, aby si Rusko vážili, a věnuje zvláštní pozornost jeho bezpečnosti", uvažuje expert.

Tím se podle názoru Douga Bandowa vysvětluje zahraniční politika Kremlu, a mj. jeho pozice vůči Sýrii, kde se snaží zachovat svůj vliv, a také vůči Ukrajině a Gruzii, které je pevně odhodlán nepustit do NATO.

Nehledě na „pláč a skřípení zubů v Evropě" v souvislosti s chováním Moskvy, nejsou žádné příznaky toho, že Putin „chystá přepadení", pokračuje Bandow. Jak píše analytik, dokonce kdyby nebylo Rusko v hypotetické válce se Západem odsouzeno k porážce, Kreml by v žádném případě podobným konfliktem nic nezískal — a právě proto Putin „ovládl dokonale umění porušovat klid zemí, které chtějí uvalit větší část svých obranných závazků na Spojené státy".

Washington a jeho spojenci stále tlačí na Rusko pomocí sankcí, které však praktický smysl nemají: Moskva „nevyplivne Krym" bez boje a neklidnou situaci ve Východní Ukrajině udržuje proto, aby Ukrajina nemohla vstoupit do NATO, zdůrazňuje se v článku. Navíc, i když si v Kongresu myslí, že USA mohou ovlivnit situaci ve světě pomocí své ekonomické síly, „nacionalistické vlády" ve skutečnosti pouze výjimečně přestávají sledovat zájmy, které jsou pro ně životně důležité, pouze kvůli sankcím — a Američané to musí sami dobře vědět, jelikož „stěží by ustoupili Rusku nebo ještě někomu, kdyby si vyměnili role", uvažuje autor.

Podle názoru Bandowa se hlavní prioritou americké zahraniční politiky musí stát co nejrychlejší zlepšení vztahů s Moskvou. Západní politici čekají na odchod Putina, ale ten je pouze zástupcem rozsáhlejších ruských vnitřních politických sil, a po něm stěží přijde „liberál v tom smyslu, v jakém je chápán na Západě," vždyť dokonce i „opoziční vůdce" Alexej Navalnyj podle hodnocení jeho okolí může být stejným „autoritativním vládcem a nacionalistou" jako současný prezident, upozorňuje analytik.

Zastavení konfliktu v Donbasu a odstranění údajných hrozeb Evropě by bylo užitečné pro všechny — tím spíše, že Rusko může poskytnout USA i Západu celkově neocenitelnou pomoc v řešení dalších otázek mezinárodní politiky, konstatuje autor. Dokonce i tehdy, jestliže se americko-ruské vztahy zlepší, Rusko bude i nadále sledovat vlastní cíle, ale bude ochotněji brát v úvahu zájmy západních zemí, předpokládá.

Moskva s největší pravděpodobností schválí plány USA, týkající se umístění mírových sil v Donbasu, v tom případě, jestliže Washington bude věnovat pozornost rozsáhlejším otázkám, které znepokojují Kreml, je přesvědčen Bandow. Podle názoru politologa by měly Spojené státy a jejich spojenci dát Rusku jasný signál, že se nechystají dále rozšiřovat NATO a usilovat o to, aby do něj vstoupila Ukrajina a Gruzie. Jestliže tato otázka přestane být aktuální, Moskva už nebude motivována k podpoře ukrajinského konfliktu, a když na Ukrajině nastane mír, tato země přestane „paradoxně představovat vojenské nebezpečí" pro Rusko; a Ukrajina se konečně bude moci rozvíjet tak, jak považuje za nutné, Rusko se zbaví „drahého konfliktu, který spaloval zdroje a životy bez podstatného důvodu", a Západ bude mít důvod zrušit protiruské sankce, aby podpořil ekonomickou integraci v Evropě, vypočítává odborník. „Podobný přístup bude kompromisem, ale není vyloučeno, že je to nejlepší východisko pro všechny strany", dochází k závěru.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce