Rusko požádalo o provedení hlasování o dokumentu. Návrh získal podporu 71 zemí, 25 zemí vystoupilo proti, dalších 77 zemí se zdrželo. Pro hlasovala většina evropských zemí plus USA. Proti byla Čína, Rusko, Indie, Srbsko, Arménie, Kuba, Írán, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán a další.

Dokument „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a Sevastopolu" byl připraven Ukrajinou, spoluautory je dalších 40 zemí, mezi nimi je Velká Británie, Německo, Lotyšsko, Polsko, USA, Litva, Francie, Finsko a Estonsko. „Pojednává o porušování a poškozování lidských práv a diskriminačních opatřeních proti obyvatelům dočasně okupovaného Krymu".

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Sergej Kislica prohlásil na zasedání výboru, že situace na Krymu „se nadále zhoršuje" a „lidé žijí ve strachu, že je označí za extrémisty, teroristy či ukrajinské špiony a zavřou do vězení". Během prezentování návrhu rezoluce ho označil za „diplomatický, politický a zákonný mechanismus, kterým Ukrajina zajišťuje plnění svých povinností".

Zástupce ruské mise při OSN Anatolij Viktorov zase prohlásil, že delegace Ukrajiny se pokouší využít téma lidských práv "pro protlačování svých politických úmyslů". „Hlavní cíl je očividný — nejedná se o starosti o práva člověka, ale o jeden z článků řetězu zoufalých ukrajinských pokusů o změnu statusu Krymu jakoukoli cestou," prohlásil.

Viktorov upozornil na to, že autoři rezoluce se úporně snaží prezentovat situaci na Krymu jako nějaký ozbrojený konflikt. „Cožpak se to nedělá pro to, aby bylo zkoušeno vytvořit pseudodiplomatické ospravedlnění pro vojenské provokace a dobrodružství? Ti, kdo tento projekt podporují, přiživují tyto velmi nebezpečné fantasie Kyjeva a budou nést spoluodpovědnost za možné následky," zdůraznil ruský diplomat.