V Číně jsou už poměrně dlouhou dobu slyšet skeptické myšlenky o perspektivách vztahů mezi Moskvou a Pekingem. Podle analytika Global Times Wanga Haiyuna nesou tato negativní hodnocení z velké části emocionální charakter, naprosto jsou zbaveny racionality, ale nemohou nevyvolávat napětí.

V první řadě je třeba si uvědomovat, že je Rusko stejně jako předtím „velice vlivnou velkou světovou velmocí". Tato země je ohromná, bohatá na zdroje, s velkým potenciálem rozvoje. Někdy už byla supervelmocí. A dnes podle HDP na obyvatele stále ještě poráží Čínu.

Ano, z ekonomického pohledu není v Rusku vše hladké, ale vždyť kromě ekonomiky tkví moc toho nebo jiného státu i ve vojenské síle, národní jednotě, schopnosti strategického plánování, v mezinárodním vlivu. K tomu se samotná ekonomika měří nejen ukazatelem HDP, ale i zdroji, vědecko-technickým potenciálem, úrovní vzdělání, schopností samostatného zabezpečení země, připomíná autor článku.

A i když už Rusko více není supervelmocí, má stále ještě plné právo nazývat se hráčem světové úrovně, což ho tak nebo tak staví do jedné řady s Čínou a USA. Ti, kteří v Rusku vidí jen „slabý stát", jsou daleko od reality. Bývalý americký prezident Barack Obama přiřadil tuto zemi k regionálním velmocím, ale pokud by si to reálně myslel, tak by jí nenazýval „nebezpečným strategickým protivníkem" a neinvestoval by tolik úsilí, aby na ni zatlačil.

Nedávno do Číny přijel nový americký prezident Donald Trump. Návštěva proběhla velice dobře, ve výsledku bylo podepsáno mnoho dohod a radost díky takovému rozvoji událostí je pochopitelná. Ale Wang Haiyun upozorňuje: není dobré kvůli dočasnému zlepšení opovrhovat strategickou důležitostí vztahů s Ruskem, nelze se oddávat slepému optimismu a zapomínat na složitosti spolupráce s Amerikou.

Samozřejmě je potřeba se všemi silami vyhýbat vzdorování Washingtonu, ale mezi státem, který se nachází ve stádiu zlepšení, a mezi státem, který se snaží udržet si svou pozici, budou přirozeně určité rozpory. Na konec je potřeba myslet na to, jak Barack Obama a Hillary Clintonová všemi způsoby mluvili o tom, jak chtějí vidět „rozkvétající Čínu", ale přitom jejich politika v Asijsko-pacifickém regionu svědčila o úplném opaku. I dnes je Amerika pro Donalda Trumpa přece „nedůležitější ze všech".

Na druhé straně si Číňané musí uvědomit, že je Rusko nezaměnitelným partnerem, který zcela patrně může Číně pomoci realizovat její plány na vytvoření mnohopolárního světa, kde vládnou mír a harmonie. Čína a Rusko jsou rozvíjející se nezápadní strany, které se obě staly objekty americké politiky zadržování. Tyto příznaky sbližují Moskvu a Peking, dělají srovnatelné jejich cíle a zájmy, tvrdí analytik.

Kromě toho, jak se říká, je „soused, který žije vedle, lepší než vzdálení příbuzní". A bezpochybně pomáhají stabilní a přátelské vztahy s největším sousedem Ruskem Číně se nebát uvíznout ve sporech „na dvě fronty" a klidně realizovat své velké euroasijské projekty.

Podle experta se Rusko a Čína skvěle vzájemně doplňují, jak například co se týče energetiky, tak i ovládání vzdálených regionů. Rozvoj vztahu mezi Moskvou a Pekingem „není vynuceným krokem podmíněným konjunkturou," je to strategie, která je výhodná pro oba státy a ignorovat ji je nepřijatelné. Pro úspěšnou realizaci všech společných plánů je potřeba mnoho práce: vybudovat vzájemnou úctu, naučit se si vzájemně důvěřovat a překonávat kulturní odlišnosti. A tak mohou země ruku v ruce dosahovat svého.