Předpokládá se, že na tomto území bude uložen odpad z ukrajinských jaderných elektráren. Zároveň Kyjev zvýší nákup amerického paliva pro jaderné elektrárny. Podle expertů je nový projekt nebezpečný experiment.

Americký experiment

Stavební smlouvu získala americká společnost Holtec International. Navíc americká korporace soukromých zahraničních investic (OPIC) na podporu projektu poskytne asi 250 milionů dolarů.

Celková cena prací bude podle odhadů činit 37,217 miliard hřiven (1,4 miliardy dolarů).

Hlavní finanční břemeno leží na společnosti Eněrgoatom, která spravuje všechny jaderné elektrárny na Ukrajině. Velkou část finančních prostředků (1,17 miliardy dolarů) půjde na technologické vybavení. Manipulovat s finančními toky bude Fond nakládání s radioaktivními odpady, v roce 2018 bude jeho kapitál činit 750 milionů hřiven (asi 28 milionů dolarů).

Podle názorů expertů jsou v projektu určitá rizika.

„S budovaným úložištěm v černobylské zóně není všechno tak jednoduché," vysvětlil v rozhovoru pro RT expert Fondu národní energetické bezpečnosti Stanislav Mitrachovič. „Bude pozemní, takže vyhořelý jaderný odpad bude umisťován do speciálních kontejnerů na povrchu. Lze říci, že americká dodavatelská společnost na ukrajinském území provádí experiment. Ve světě takové pokusy zatím neprobíhaly a není jasné, nakolik je tento postup bezpečný. Ostatní země se zatím bojí budování takových staveb."

Otázka desetiletí

Podle v roce 1993 uzavřené dohody ruská strana provádí přepracování vyhořelého jaderného paliva za podmínek, že palivové jednotky byly dodány z Ruska. Moskva také souhlasila s dočasným uložením již využitého jaderného odpadu na dobu 20-25 let. Předpokládalo se, že za tuto dobu Ukrajina vybuduje potřebnou infrastrukturu pro uložení jaderného odpadu.

Téměř za čtvrt století k tomu však nedošlo. Jediné nové úložiště bylo vybudováno na Záporožské jaderné elektrárně. V září 2017 Národní agentura Ukrajiny pro správu uzavřené černobylské zóny informovala o nedostatku místa pro ukládání jaderného odpadu.

Připomeňme, že na Černobylské jaderné elektrárně stále probíhají práce na konečném vyřazení elektrárny z provozu. Jak v rozhovoru pro DW ředitel služby strategického plánování Černobylské jaderné elektrárny Viktor Kučinskij poznamenal, vážným problémem je absence úložišť jaderného paliva a odpadu.

S nedostatkem jaderných úložišť se dnes nepotýká pouze Černobylská jaderná elektrárna, ale i stávající jaderné elektrárny. Podle informací RIA Novosti byla v roce 2016 úložiště Chmelnické jaderné elektrárny přepracovaným odpadem zaplněna z 90,4 %.

„Návrat zpracovaných jaderných odpadů na Ukrajinu je otázka dlouhé doby, tento proces bude trvat minimálně 10 let. Ze základní dohody vyplývá, že navrácení odpadu může proběhnout v případě, pokud Ukrajina připraví potřebnou infrastrukturu ukládání," poznamenal v rozhovoru pro RT zástupce ředitele pro informačně-analytickou podporu komplexních problémů jaderné a radiační bezpečnosti Institutu problémů bezpečnosti rozvoje jaderné energetiky Ruské akademie věd Igor Linge.

Ukrajinští atomoví fyzici také přiznávají vážné problémy s ukládáním vyhořelého jaderného paliva.

„Budování vlastních úložišť jaderných odpadů bylo třeba už před 10 lety. Teď za to přeplácíme asi dvojnásobek skutečné ceny. Ale bylo by vhodnější, aby se úložiště budovalo u každé jaderné elektrárny, abychom vyhořelé palivo nepřeváželi po celé zemi. Navíc přítomnost velkého úložiště u okresního centra Ivankiv vyvolává znepokojenost místních občanů, kteří již několikrát protestovali," uvedl RT zdroj ze společnosti Eněrgoatom.

Zachraňuje Moskva

Ani absence infrastruktury pro ukládání vyhořelého jaderného paliva a také kapacit pro jeho zpracování nezabránilo ukrajinskému ministrovi energetiky Igoru Nasalikovi, aby oznámil ukončení finančních plateb za zpracování a ukládání vyhořelého jaderného odpadu Rusku.

Ukrajinský ministr v říjnu 2016 oznámil ukončení plateb od roku 2017. Ministr vysvětlil toto rozhodnutí tím, že na Ukrajině vzniknou vlastní úložiště jaderného odpadu a že ruské služby jsou příliš drahé.

Přitom Ukrajina měla podle dohody z roku 1993 zahájit příjem zpracovaného v Rusku jaderného odpadu ještě v letech 2010-2013. Vzhledem k tomu, že na Ukrajině nebyla vybudována potřebná infrastruktura pro zpracovaný odpad, Moskva souhlasila s odkladem.

V roce 2013 bylo rozhodnuto o odložení návratu odpadů na Ukrajinu o další tři roky.

V roce 2015 vedení chemičky Majak (Čeljabinská oblast, Rusko), kde je dnes ukládáno vyhořelé jaderné palivo Rovenské jaderné elektrárny, vypracovalo projekt dohody o návratu odpadů na Ukrajinu. V roce 2016 však ukrajinská úložiště nebyla hotova.

Je třeba poznamenat, že Kyjev neodmítá své závazky, ale systematicky maří termíny jejich realizace.

„Musíme si z Ruska převzít zpracovaný radioaktivní materiál. Ukrajina ho dříve odesílala na zpracování a 20leté uložení do Čeljabinsku. Termín návratu materiálů byl několikrát přenesen kvůli absenci potřebné infrastruktury, nejdříve na začátek roku 2016 a poté na 2018," napsal v květnu 2017 na své stránce na Facebooku ukrajinský ministr ekologie a přírodních zdrojů Ostap Semerak.

Připomeňme, že v průběhu zpracování vyhořelého jaderného paliva se získává plutonium, uran a radioaktivní izotopy, což snižuje radioaktivní nebezpečí odpadů a tím je odpad vhodnější k dlouhodobému skladování.

Dnes se zpracováním vyhořelého jaderného paliva zabývá pouze Rusko, Francie, Velká Británie a Japonsko. Například USA ukládají odpady jaderných elektráren v nezpracované podobě.

Energetický uzel

Po státním převratu 2014 se nová ukrajinská vláda zahořela pro myšlenku nahrazení palivových tyčí jaderných elektráren výrobky americké společnosti Westinghouse Electric. V roce 2017 má tato společnost dodat Ukrajině šest partií jaderného paliva.

Podle názoru expertů hrozí použití palivových tyčí americké výroby ukrajinským jaderným elektrárnám nejen havarijními situacemi, ale také hromaděním v zemi nezpracovaného jaderného odpadu.

Igor Linge poznamenal, že v případě amerických dodávek existují určitá omezení.

„Dodávky jaderného paliva předpokládají projednání podmínek utilizace a skladování odpadu. Ukrajinská strana ho zatím nemá kde skladovat, proto jediným východiskem je návrat Američanům, jenže ti s přejímkou odpadu vůbec nepospíchají," zdůraznil expert.

V tomto případě neplatí politická motivace: Ukrajina si prostě nemůže dovolit zrušení spolupráce s Ruskem v sféře jaderné energetiky.

Zdroj z administrativy ukrajinského prezidenta sdělil RT, že Petro Porošenko je proti zrušení diplomatických vztahů s Ruskem také kvůli obavám, že země bude mít problémy s vývozem jaderného odpadu.

„Jen si představte, jaké problémy vzniknou, když nebude kam dávat palivo? Je to obrovské pošramocení pověsti hlavy státu," vysvětlil zdroj RT.

Experti tento názor sdílejí.

Podle mínění Mitrachoviče může pokus o nahrazení palivových tyčí americkými způsobit na Ukrajině energetický kolaps.

Nebude-li Rusko přijímat upotřebené jaderné palivo k zpracování, bude Kyjev muset někde tento odpad skladovat, avšak příslušná skladiště nemá.

„Poněvadž začala Ukrajina kupovat americké palivo pro jaderné elektrárny teprve v roce 2014, neměl Kyjev motivaci pro rychlou výstavbu skladišť jaderného odpadu, i nadále ho vraceli do Ruska. Díky tomu se situace na Ukrajině nedá zatím označit za kritickou. Avšak vznikne-li přebytek jaderného odpadu a Ukrajina bude muset zastavit své jaderné elektrárny, bude to vážná rána. Dnes vyrábějí právě tyto elektrárny 40-60 % elektrické energie. V situaci, kdy existuje nedostatek uhlí a plynu, je zastavení jaderných elektráren velmi nebezpečné pro Ukrajinu," řekl na závěr expert.