Ano, ale přímým a otevřeným pohledem se přitom do kamery nepodívá. A ví dobře proč. Před pár hodinami, to je po půl třetí pondělního odpoledne, jsem jej sledoval při rozhovoru s redaktorem ČT, který se jej u příležitosti bruselského jednání o obranné politice EU zeptal, jaké stanovisko k problému zaujímá ČR – a tudíž on, Zaorálek. No a tomu je pochopitelně vše jasné. Ta nejhrozivější hrozba, které dnes státy EU – samozřejmě včetně naši republiky – čelí, je podle dobrozdání páně ministrova hrozba z východu (nepatrné zbytky studu v něm mu přece jen zabránily vyslovit přímo Rusko, i když to měl samozřejmě na mysli).

Toto stanovisko o skutečném nebezpečí pro státy EU na ose východ – západ hájil prý na jednání vedle dalších zahraničních ministrů i on, i když prý řada států uvažovala prý spíš o nebezpečí na ose jih – sever, čili spíš o jakési hrozbě z oblasti Balkánu. S tímto postojem prý on ale souhlas nevyjádřil, protože on vidí hrozbu jasně na ose východ – západ a s tímto jeho přesvědčením prý zkrátka nikdo nehne.

Ale pozor: tenhle kdysi (ještě než se stal ministrem), snad nejvášnivější odpůrce amerického radaru u nás, nevidí ono nebezpečí na východo-západní ose ani tak moc v oblasti vojenské, ale víc – jak z jeho řeči vyplývalo – jej děsí hrozba ideologická. Protože proruská propaganda se prý na té východo-západní ose prohání jako divá (pochopitelně i skrze naší republiku), a nikdo ji dosud nenasadil chomout, jak by prý bylo potřeba.

Takže milí zlatí, jestliže státníci EU, jako Merkelová, Juncker a Macron jsou v zápolení s tzv. proruskou propagandou příliš měkcí a nevýkonní, je zde nyní on, sociální demokrat z relativně malého státu, kdysi protiamerický agitátor nepřehlédnutelných gest i nepřehlédnutelného formátu, který je dnes hotov se této zodpovědné role chopit. A to v úzké souvislosti se svým dosavadním dílem, jímž je totální vymazání jedné z nejtradičnějších stran z politické mapy českého státu.