Tým belgických výzkumníků objevil, že Adolf Hitler byl rasový míšenec, kdy jeho DNA ukazuje i židovské a africké předky.

Tato studie vedená žurnalistou a historikem naznačuje, že Führer byl blízce příbuzný právě s těmi etnickými skupinami, které se během své vlády pokoušel vyhubit.

Po celá ta desetiletí po smrti Adolfa Hitlera jsou předkové tohoto nacistického vůdce předmětem divokých spekulací a intenzivních sporů. Někteří naznačují, že jeho otec Alois narozený neprovdané ženě jménem Maria Schickelgruber byl nelegitimním dítětem Leopolda Frankenberga, mladého žida, jehož rodina ji zaměstnávala jako služku. (Ta se později vdala za Johanna Georg Hiedlera – který se později hláskoval jako „Hitler“ – jehož příjmení její syn přijal.) Další tvrdili, že Aloisův biologický otec byl ve skutečnosti zároveň dědečkem Hitlerovy matky, Klary Pözl, což by z Adolfa činilo produkt incestního sňatku.

Aby odkryl tuto záhadu Führerových kořenů, dal se belgický žurnalista Jean-Paul Muders dohromady s Marcem Vermeerenem, historikem, který o Hitlerovi a jeho předcích rozsáhle psal. Tato dvojice posbírala vzorky slin od 39 žijících příbuzných tohoto neblaze proslulého diktátora včetně jeho pra-neteře, Alexander Stuart-Houston, která žije v New Yorku, a australského bratrance identifikovaného jen jako „Norbert H“. Pak byly provedeny testy, aby z těch vzorků zjistili hlavní haploskupiny, což jsou sady chromozomů, které genetici využívají k definování určitých populací.

Mulders v článku pro vlámský magazín Knack oznámil, že tou nejdominantnější haploskupinou u jeho příbuzných je E1b1b, která je u Západoevropanů vzácná, běžná je ale u Severoafričanů a zvláště pak u Berberů v Maroku, Alžírsku, Libyi a v Tunisku.

Je to rovněž jedna z hlavních linií nacházející se v židovské populaci, když je přítomna u 18 až 20 procent Aškenázských Židů a u 8,6 až 30 procent Sefardských Židů. Jinými slovy, strom Hitlerovy rodiny by mohl obsahovat židovské a africké předky.

Tragickou ironií tohoto objevu je samozřejmě to, že Hitlerův nacistický režim mezi lety 1933 až 1945 systematicky vyhubil dvě třetiny evropské židovské populace. I lidé afrického původu byli považováni za nepřátele Árijců, jejichž údajná rasová čistota a nadřazenost byly těžištěm smrtonosné rétoriky tohoto autora „Mein Kampf“. Jak to v článku v Knack formuloval Mulders: „Lze z toho odvodit, že Hitler byl příbuzný lidí, kterými pohrdal.“

Knack doufá, že v rámci dalších snah o určení Führerova dědictví bude moci provést DNA testy na úlomku čelisti a kusu krví potřísněného oděvu odvezeného z berlínského bunkru, kde Hitler údajně spáchal sebevraždu. Ruská vláda tyto artefakty ve svých archivech uchovává od roku 1948 a nadále věří v jejich autentičnost, i když studie amerických vědců z roku 2009 tvrdí opak.

Od publikace článku v Knack 18. srpna 2010 akademici okamžitě začali poukazovat na to, že to ale vůbec nemusí nutně znamenat, že tento muž, který inspiroval Holocaust, musel být buď Žid nebo Afričan nebo kombinace obojího. Haploskupina E1b1b se vyskytuje i u jiných etnických skupin a určení etnicity z DNA analýzy zatím není zcela exaktní vědou. Ale jedna věc v závěrech této studie je jistá, jak to řekl genetik Ronny Decorte v interview s Knack: „Hitlera by to nepotěšilo.“

Zdroj: history.com