Vztahy Polska s jeho nejbližšími evropskými spojenci se náhle zhoršily. Podle listu Francie se cítí dotčena tím, že z politických důvodů došlo ke zrušení důležité smlouvy na dodávky vrtulníků a z Německa se stal hlavní soupeř v Evropě, od kterého Polsko chce odškodnění za druhou světovou válku ve výši 6 bilionů dolarů. Vztahy s Ukrajinou se rovněž zhoršily, neboť strana Právo a spravedlnost se domnívá, že historická problematika týkající se Volyňského masakru musí vyjít v dvoustranných vztazích do popředí.
Podle autora článku restart kontaktů s Moskvou může být přirozeným důsledkem sporů se spojenci a otočky na východ. Mnozí poukazují, že o to Právo a spravedlnost skutečně usiluje, zatímco úspěchu brání nedostatek dobré vůle ze strany Moskvy.
„Rusko nechce vést dialog s Polskem ani o jedné otázce," prohlásil polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski v rozhovoru pro Polskie Radio. V srpnu v rozhovoru pro ruský deník Kommersant Waszczykowski zase otevřeně prohlásil, že „Polsko je připraveno ke spolupráci s Ruskem, ale nevidí z její strany vstřícnou ochotu navázat dialog".
Rusko má ze své strany zájem na tom, aby tato strana zůstala u moci. Moskva potřebuje, aby v zemi v centru Evropy vládli lidé, kteří podkopávají evropskou jednotu a zpochybňují základní hodnoty liberálního právního státu.
Jak uzavírá autor článku, sblížení s Ruskem bude pro Právo a spravedlnost představovat šanci dosáhnout největšího zahraničněpolitického úspěchu. Obnova exportu na východ zajistí podporu hlavních stoupenců strany — zemědělců. Otázka, jak se k normalizaci vztahů s Ruskem budou stavit ostatní voliči Práva a spravedlnosti, je zbytečná, neboť tato strana „si již přisvojila monopol na patriotismus a právo zařazovat své nepřátele mezi zrádce".
„Pokud existuje vůbec někdo, kdo je schopen provést tento manévr bez politických následků, tak je to právě Jarosław Kaczyński", uzavírá Gazeta Wyborcza.