„Pokud někdo někde u nás nechce čestně žít…" tak na něj uvalíme sankce! Slovo „čestně" je však v tomto případě nutné vyměnit za „jak my diktujeme". Pak vše do sebe zapadá a vytváří se slogan pro kolektivní Západ a o jeho opatřeních proti těm, kdo nesouhlasí. Tady máte další příklad těchto opatření: Evropská unie může uvalit nové sankce proti Sýrii, uvedla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.

Důvod: zpráva mise Organizace pro zákaz chemických zbraní o dubnovém chemickém útoku v Chán Šajchúnu, která vyvodila pochybný závěr o vině Damašku.

Příčina: nepohodlný Bašár Asad. O tom ale na Západě nahlas nikdo nehovoří. Ve skutečnosti vinu Damašku nikdo objektivně nedokázal, o čemž se několikrát zmiňovalo. Zatím se dokonce ani neví, zda ten útok nebyl podvrh. Ale ani to není podstatné.

Trefně a uštěpačně píše v komentáři k této zprávě na agentuře RIA Novosti uživatel alipharaon: „Jedná se o další spirálu demokracie? V zemi zničenou válkou uvalovat další sankce na trosky. Jedná se o druh humanitární pomoci?" Z trosek toho moc nevytlučete, ale „padoucha" potrestáte. Sankce mají symbolický a demonstrativní charakter. Není přeci nic jednoduššího než uvalit sankce a pak „ať přijde potopa" — „přijali jsme opatření". Pak lze s pocitem hlubokého uspokojení a splněné povinnosti sledovat, jak nastupuje demokracie a vláda práva, země si uvědomují, že se mýlí, sypou si popel na hlavu (v případě Sýrie popel z trosek země) a začínají vzkvétat. A to vše díky spásným a léčivým sankcím. Je to samozřejmě sarkasmus. Ve skutečnosti vše je zcela jinak a sankce mnohé národy (dokonce ani ne vlády) vnímají jako zásah do suverenity země a úder proti blahobytu. Fakticky tomu tak je: jedná se o politickou a ekonomickou intervenci s cílem přinutit splnit to, co se jim řekne. Nástroj však nepracuje tak, jak je to napsáno v manuálu. Hospodářství poškodit ještě lze, ale změnit politiku nikoliv. Příkladů je celá řada: Venezuela, Írán nebo KLDR. Sýrie není výjimkou.

Mimochodem na Syrskou arabskou republiku EU uvalila sankce již v červenci za stejný chemický útok. Opakování je ale matka moudrosti, proto teď EU hrozí novými opatřeními. Minulý balíček se dotkl úředníků a vědců, nový však může zasáhnout již celé obyvatelstvo strádající země.

Je politováníhodné, že odborníci monitorovacích misí zcela ignorují některé verze a důkazy ve svém vyšetřování. Smutné rovněž je, že spravedlnosti a objektivity bude velmi těžké dosáhnout a v brzké době k tomu zcela jistě nedojde. Nejsmutnější na tom všem je ale to, že sankcemi a dalšími omezujícími opatřeními Západ může dobít již tak prakticky zcela zničenou zemi — nelítostně a bez žádných pochybností. „Jinak to být nemůže, dokud někdo neuvalí sankce na EU," píše v komentáři ke zprávě uživatel Andrej. Možná je na tom něco pravdy.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce