Obrněné argumenty

Modernizace munice může dát druhý život zastaralým či stárnoucím zbraním. Jasným příkladem tomu je protitankový granátomet RPG-7, který přišel do sovětské armády v roce 1961. Jeho standardní munice je PG-7V, ta dokáže prostřelit jen 260 milimetrů pancéřování. To je často nedostatečné v boji s moderní obrněnou technikou, která je „ověšená" dynamickou ochranou. Mnohem „mladší" tandemová kumulativní nálož granátu PG-7VR Rezjume, která je určena pro stejnou zbraň, dokáže prorazit 650 milimetrů pancéřování a efektivně proráží ochranu. Podobných příkladů úspěšné modernizace je masa. Od roku 2016 byly vytvořeny a dodány vojskům moderní náboje pro protitankové raketové systémy Chryzantéma a Šturm, protivzdušný systém Igla a torpéda série Paket a Fyzik-1.

Nehledě na to, že Chryzantému poprvé představili v roce 2005, časem tento stroj prošel velkými změnami. Ve vojsku dnes slouží okolo 30 strojů tohoto typu. Základem je bojové vozidlo pěchoty BVP-3, což umožňuje fungovat na bojovém poli spolu s tanky. Moderní modifikace Chryzantemy-S je schopna pálit na cíle za pomoci dvou typů munice: raketou 9M123 s tandemovou kumulativní střelou a střepinovou 9M123F. Ke startu mohou být paralelně připraveny dvě rakety.

Oba typy raket mohou likvidovat cíle na vzdálenost 400 až 5000 metrů při laserovém navedení a od 400 do 6000 za navedení za pomoci rádiokanálu. Rychlost zasahovaných pozemních cílů dosahuje 60 kilometrů za hodinu, vzdušných do 340 kilometrů za hodinu. Kumulativní střela dokáže prorazit od 1000 do 1100 milimetrů za dynamickou ochranou. To je více než dost, aby bylo možné prorazit čelo věže, například, amerického tanku M1A2 Abrams v posledních modifikacích.

Předchůdcem Chryzantémy v armádě byl samohybný protitankový systém Šturm-S, který byl ve zbrani od roku 1979. Jeho poslední modifikace Šturm-SM je schopná vést palbu ze všech verzí pozemních raket Ataka, která dokáže prorazit do 800 milimetrů pancéřování. Útočné kvality ale nejsou to jediné, čím jsou ruské systémy Chryzantéma a Šturm silné. Oba stroje jsou integrovány do jediného systému prostředků automatizace řízení protitankových jednotek. Tato bojová síť umožňuje koordinovat činnost samohybných protitankových strojů na bojovém poli, určovat jim cíle a určovat priority jejich likvidace.

Chytit torpédo

O plánech na modernizaci přenosných raketových systémů Igla se informace v médiích zatím neobjevily. Poslední modifikací zbraně je Igla-S, která byla přijata do služby v roce 2001-2002. Na rozdíl od předchozích verzí má tato verze lepší charakteristiky a nové možnosti. Schopný střelec s Iglou-S je schopen zničit i bezpilotní prostředek či nízkoletící okřídlenou střelu na vzdálenost do šesti kilometrů. Je pravděpodobné, že další práce na modernizaci počítají s tím, že budou možnosti Igly dotaženy na srovnatelné s nejnovějším ruským protivzdušným systémem Verba, jenž dokáže sestřelovat cíle na vzdálenost šesti kilometrů ve výšce více než 4500 metrů raketou 9M336.

Co se týče systému Paket-NK, tak ten představuje unikátní systém lodní ochrany. Je určen pro zasahování ponorek v blízké zóně a také pro likvidaci připlouvajících torpéd. Paket-NK jedná v autonomním režimu. Samostatně vydává koordináty cílů pro antitorpéda, provádí předstartovní přípravu bojových modulů a také řídí startovací zařízení. Operátor jen mačká tlačítko.

Paket-NK je skutečně inovativní typ zbraně. Patří do sestavy palubní obrany nejnovějších ruských korvet projektu 20380 a také fregat vzdálených námořních zón projektu 22350. Paket-NK značně zvyšuje životaschopnost ruských lodí a dělá je prakticky nezranitelné vůči torpédovým útokům protivníka.

Naopak Fyzik je výhradně útočným prostředkem. Toto univerzální hlubokovodní torpédo může být vypuštěno na rekordních 50 kilometrů. Jeho kalibr je 533 milimetrů, váha bojové části činí okolo 300 kilogramů. To s rezervou stačí k tomu, aby byla vyřazena jakákoli hladinová loď jakéhokoli typu (pokud se samozřejmě trefí). Pro navedení na cíl se používá aktivně-pasivní hydroakustický systém, který je schopný rozpoznat vír lodního šroubu na vzdálenost od 1,2 do 2,5 kilometrů, nekontaktní exploze probíhá ve vzdálenosti od dvou do osmi metrů v závislosti od typu a rozměru cíle. Počítá se s teleřízením kabelem o celkové délce okolo 30 kilometrů. Ideální zbraň pro podvodní past.

Fyziky dostanou všechny ruské ponorky a hladinové lodě, které jsou nyní vybaveny starými USET-80 s efektivním dostřelem 18-20 kilometrů. Díky tomu útočné možnosti ruské flotily vyrostou více než na dvojnásobek.