Zákon, který omezuje možnost učit v národních jazycích, vstoupil v platnost 28. září a bude se zavádět po etapách — do roku 2020. Vlády některých zemí, včetně Maďarska a Rumunska, prohlásily, že tento zákon porušuje práva národních menšin na Ukrajině.

„My vidíme, jak se objevují dodatečné formulace v mnohostranných dokumentech, například v návrhu deklarace Východního partnerství," prohlásila Klimpuš-Cincadzeová.

Podle jejích slov Budapešť trvá na tom, aby deklarace obsahovala formulace o tom, že partnerské země „budou respektovat ta práva, která již mají osoby, jež již patří k národním menšinám". Vicepremiérka dodala, že diskuze o definitivním návrhu deklarace ještě pokračuje.

Očekává se, že 11. prosince publikuje Vídeňská komise svoje rozhodnutí ve věci ukrajinského zákona, ta je konzultujícím orgánem o ústavních právech při Radě Evropy. Experti komise na konci října navštívili Ukrajinu, kde se setkali s příslušníky národních menšin a s poslanci Nejvyšší rady.