Dříve přitom první místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti Rady federace Vladimir Džabarov uvedl, že otázka umístění ruské vojenské základny na Kubě může vyprovokovat další zostření vztahů mezi Moskvou a Washingtonem a stát se příčinou „vzniku druhé Karibské krize“.
Sovětský svaz přitom od šedesátých, resp. sedmdesátých let minulého století disponoval základnami jak na Kubě, tak ve Vietnamu.
V roce 1962 postavil výzvědnou základnu Lourdes nedaleko Havany. Základna, která sloužila především sovětským zpravodajským službám, byla umístěna do blízkosti území Spojených států a působilo na ní až patnáct set operativců, techniků a dalšího bezpečnostního personálu. Po rozpadu Sovětského svazu ale ruské orgány rozhodly o jejím uzavření, k čemuž došlo v roce 2001.
Ve Vietnamu SSSR od roku 1979 využíval základnu Cam Ranh, a to nejen k výzvědné činnosti ve vojensky velmi aktivní oblasti Jihočínského moře, ale především k technické a logistické podpoře sovětských námořních sil včetně flotily jaderných ponorek působících v oblasti.
Na základně Cam Ranh byly také umístěny sovětské bojové letouny a sloužilo na ní až pět tisíc vojáků. Rusko jako nástupnický stát SSSR základnu opustilo v roce 2004, po uplynutí pětadvaceti let platnosti mezistátní dohody o užívání základny.
Geo, Eurasia24.cz