Index vojensko-průmyslového komplexu roste stabilně posledních 5 let a celá současná vojenská rétorika jen zpřihřívá jeho růst. Po vítězství Trumpa index S&P Aerospace & Defense tehdy poprvé vyletěl na úroveň roku 1989 a předběhl tempo růstu S&P 500. Lídry rozmachu se stali takoví velcí hráči vojensko-průmyslového komplexu jako Raytheon, L-3 Communications, Lockheed Martin, Northrop Grumman и General Dynamics.

V září schválil americký Kongres navýšení vojenského rozpočtu o 90 miliard dolarů, což je skoro dvakrát více, než žádal Trump (54 miliard), a to se také stalo důvodem pro optimismus.

Hlasitá oznámení amerických politiků o možném vojenském řešení problémů se Severní Koreou dají vojenským průmyslníkům naději na růst zakázek od státu.

Pozitivní impulsy dávají také jednorázové akce. Například poté, co 6. dubna americké námořnictvo zaútočilo raketami na leteckou základnu syrských vládních vojsk „Tomagavkami" akcie výrobce raket Rytheon vzrostly o 1,47 % a celkový index obranného sektoru S&P vzrostl o 0,7 %.

Podstata není jen o neodbytné zahraniční reklamě. Podle názorů analytiků trhu mnohé společnosti amerického vojensko-průmyslového komplexu mohly i samotné pracovat efektivněji. Boeing například dokázal snížit své náklady za poslední čtyři roky o pět miliard dolarů a operativní rentabilita celého sektoru vzrostla z 9,4 % na 11,5 %.

Navíc růst vojensko-průmyslových společností a příznivé podmínky umožňují velkým hráčům rozšiřovat svůj byznys a kupovat další firmy. V září oznámila United Technologies, že koupí Rockwell Collins za 30 miliard dolarů a Northrop Grumman Corp informovala o připravenosti k pořízení Orbital ATK za 9,2 miliard dolarů.

Svou roli hraje i přání dalších zemí zvětšovat svou vojenskou moc. V září Trump oznámil, že umožní Japonsku a Jižní Koreji koupit vysokotechnologickou vojenskou produkci ve velkých objemech, než se dříve plánovalo. Svět se nestane bezpečnějším a akcie společností vojensko-průmyslového komplexu dají dobrý zisk, když převýší ukazatele 20 % růstu.

V roce 2016 padla skoro polovina celého vojenského rozpočtu USA na zakázky vojensko-průmyslových společností. Tehdy získaly 304 miliard dolarů. Z nich přibližně 100 miliard dolarů šlo celkově do pěti velkých společností Lockheed Martin (36,2 miliardy) Boeing (24,3 miliardy), Raytheon (12,8 miliardy), General Dynamics (12,7 miliardy) a Northrop Grumman (10,7 miliardy).

Stojí přitom za zmínku, že se zakázky netýkají pouze zbraní, ale obohacují se také společnosti v sféře lékařství, farmacie, a univerzity, jež se věnují vojenským výzkumům. MIT (Massachusetts Institute of Technology) získala, například, jednu miliardu dolarů a Johns Hopkins University zase 902 milionů.

Celkem pracuje pro Pentagon přes 600 soukromých firem. Jejich počet je tak velký, že prostě neexistuje adekvátní evidence, což je zase ideální prostor pro korupci, úplatky v podobě vracení zpět a pro únik financí. V roce 2012 to bylo 670 společností, kterým Pentagon vyčlenil 130 miliard dolarů.

Vojenský průmysl rovněž nehodlá ponechat volný průběh rozdělení státních zakázek a vydal od roku 2009 na lobbování svých zájmů více než jednu miliardu dolarů. Každý rok najímali 700-1000 lobbistů, lidí, kteří pracovali v Kongresu USA a Pentagonu, a pak šli do soukromých společností, ale měli vliv na bývalé kolegy v státních vojenských a politických strukturách.

Optimismus vojenského průmyslu ale nesdílejí v USA zdaleka všichni. Ozývají se kritické hlasy ohledně zvýšení výdajů na obranu. Kritici říkají, že i když si vojáci pořád stěžují na zastaralou techniku, na havárie a incidenty, a žádají, aby vojenský průmysl dostal další zakázky, vyráběl novou produkci, nejde o rozpadávající se techniku, ale o neúčelné utracení prostředků americkým vojenským průmyslem.

Trumpa nedávno obvinili, že, prý, chce zvýšit jaderný potenciál na desetinásobek. Trump tyto chýry popírá. Zvýšení arzenálu by přišlo daňové poplatníky na 15 bilionů dolarů.

Avšak i nynější potenciál je považován za příliš velký. Mnozí vojenští analytici v USA mají za to, že na jaderné zadržování stačí 300 moderních jaderných bojových hlavic a není třeba mít v arzenálu tisíce. Ve Velké Británii si myslí, že také 180 bojových hlavic dokáže odradit každého agresora. Snížení jaderného arzenálu do těchto čísel poskytne možnost ušetření miliard dolarů.

Ale tak či jinak, dívá se americký vojenský průmysl, nehledě na tuto kritiku, do budoucna s velkým optimismem, čte si prezidentovy tweety o KLDR a Íránu a těší se na nové zakázky.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce