Luděk Prokop 
5. 11. 2017
Zaorálek Lubomír, stále stejně výřečný a stále za vodou. Po volebním fiasku, téměř jako před ním. Dlužno dodat, že po onom fiasku naprosto nezaslouženě. Jednak jako volební lídr se vehementně hlásil k plné zodpovědnosti za výsledek ČSSD ve volbách a druhak byl jedním z přímých viníků fiaska již předtím, než se stal oním lídrem. Co bylo míněno převzetím plném zodpovědnosti konkrétně? Jako pokaždé – nic, zhola nic.
Úvodem lze zmínit křivky charakteru Zaorálka. Je jich hodně a jsou značně zakřiveny od dunění silných slov do vzduchoprázdna. O tom mohly by, mimo jiné, svědčit již počáteční věty o plné zodpovědnosti lídra za fiasko, k plné zodpovědnosti, ke které se předem hlasitě sám hlásil a faktické zodpovědnosti, plynoucí z neslučitelnosti konání alespoň minimálně uvědomělého soc. demokrata, s projevy sympatií k jakýmkoli fašistům, včetně ukrajinských. Stane-li se něco takového, že přední sociální demokrat přijde pozdravit na majdan násilníky, musí sociální demokracie počítat se značným odlivem skalních voličů, aniž by počítala s nějakým přírůstkem jiných. Z povolebního tlachání Zaorálka vyplývá, nejenže o zmiňovaných souvislostech nemá ani ponětí, ba, že nemá ani vzdálené ponětí o tom, co by mělo plné převzetí zodpovědnosti konkrétně v praxi znamenat. Například přepuštění mandátu poslance, někomu méně zodpovědnému.

Zaorálek Lubomír, kdysi nesporně vysoce uvědomělý mladík - natolik, že se propracoval na studium v oboru marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie, který zdárně dokončil, na rozdíl od stavební fakulty, kterou nedokončil, aby později uváděl falešně inženýrské studium jako svůj studijní obor. (Samá faleš). A v tomto punktu předvedl v pravdě „Štětinovský“ obrat, kdy se nepopiratelně vysoce kladný postoj k Sovětskému svazu, studenta příslušné katedry, obratem proměnil v nenávist k Rusku i v podporu ukrajinských fašistů.

Teatrálně velikášsky trapné návrhy od Zaorálka na přitvrzování sankcí proti Rusku je něco, co si rozhodně zaslouží pozornost i zapamatování, že nikoli pouze a jen premiér, je vinen vší bídou ČSSD a nejen před převedením hlavní zodpovědnosti za volební výsledky na Zaorálka, který se z této zodpovědnosti převzetím poslaneckého mandátu opět dokonale vyzouvá, takže proklamovaná plná zodpovědnost rovná se dokonalé nule. To ovšem nesvědčí o tom, že by ČSSD po nastoupené cestě úpadku hodlala cokoli měnit a po obdrženém fiasku namířit k jakékoli změně v chování od plytkých prázdných slov k reálným činům. ČSSD prostě nevykročila na cestu, která by mohla přesvědčovat voliče o její obrodě či nápravě.