Bude to už třetí pozice bývalého herce v různých vládách České republiky, pokud budeme počítat kabinet J. Tošovského z let 1997-98, kdy zastával post ministra kultury. „Děsím se takzvaných geniálních manažerů zvládajících jakoukoli vedoucí funkcí. Obvykle po nich zůstává spáleniště," prohlásil v rozhovoru pro Sputnik šéf spolku „Českoslovenští vojáci v záloze za mír", pplk. Ivan Kratochvíl.

Kratochvíl: Pana Martina Stropnického si vážím. Vážím si ho jako herce, jako správného komedianta v tom nejlepším smyslu slova. Herecká kariéra tohoto diplomatického synka a ne příliš oslnivého diplomata, je už navždy součástí české kultury. Mám ho rád. Jako herce. Ale ne nadarmo se říká: „Drž se, ševče, svého kopyta."

Nakolik úspěšný podle vás byl Martin Stropnický ve funkci ministra obrany?

Nabízí se slovo svérázný. Jako ministr obrany byl pan Stropnický opravdu svůj. Byl členem vlády, která toho pro Českou republiku, jako suverénní zemi uprostřed Evropy, moc neudělala. Také pan Stropnický toho pro věhlas a slávu Českých zemí mnoho neudělal. Nechal jezdit v rozporu s Ústavou a zákony České republiky cizí vojska přes naše území. Místo, aby jak mu ukládá zákon, konal proti takovému zjevnému narušení suverenity, tak je vítal. Předal polovinu mužů ve zbrani pod přímé velení Bundeswehru. Poslední zbytky zbraní a munice nechal rozkulačit a poté připustil, aby se to zakrylo „výbuchem" muničního skladu. Když se pak oficiálně vybuchlá, ale reálně funkční munice jako zázrakem objevila v dobytých okopech ozbrojenců Islámského státu, urychleně daroval celé letadlo munice Spojeným státům americkým, které ji omylem shodily na špatnou stranu syrské fronty. Hromadná havárie významné části bojeschopných Pandur, které se roztřískaly o stařičký Peugeot 307 tak, že až dřevěné třísky létaly, je již jen třešničkou na dortu. Brannou výchovou a prací s mládeží se na jeho ministerstvu zabývají dva, slovy dva lidé. Je to úspěch, nebo výsměch? Ministerstvo pana Stropnického spolupracuje se spolky, které se ne příliš vyváženě zabývají historií. Spolky, které se zabývají brannými dovednostmi, a v tomto duchu pracují s mládeží, nechává perzekvovat v médiích svými pappenheimskými, kteří pak na vlastence útočí výroky typu: „Pozor na ně, musí je hlídat Bezpečnostní informační služba!" Abychom si rozuměli, je správné, že BIS hlídá a prověřuje spolky. Věřím, že všechny spolky bez rozdílu. Je to totiž její zákonná povinnost. Bylo by špatné, kdyby to nedělala. Já si myslím, že panem Stropnickým, jako ministrem obrany, český národ už zcela jistě nadšen nebude. Velice se děsím, jakou spoušť zažije teď česká diplomacie…"

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.