• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Proč Trump „bombarduje Texas“: jak sankce proti Rusku likvidují zájmy USA

    3-11-2017 Sputnik CZ 96 980 slov zprávy
     

    Jsou namířeny na budoucnost. Od konce ledna příštího roku společnosti z USA a také fyzické osoby nemohou uzavírat žádné kontrakty s obchodními strukturami, ve kterých dominují ruští občané nebo podniky, které jsou vedeny na sankčních seznamech. Omezení se vztahují na hlubinné, arktické a břidlicové projekty. V dlouhodobé perspektivě však tato opatření potlačí nejen ruské zájmy, ale spíše zúží možnosti amerického byznysu a celou sféru vlivu USA ve světě, myslí si experti.


    S Ruskem se nekamaraď!


    „Osobám v USA jsou zakázány následující akce bez licence nebo jiného povolení úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv: dodávky, export, reexport (přímý i nepřímý), poskytnutí technologií pro průzkum nebo provedení hlubinných, arktických nebo břidlicových projektů," uvádí se ve zprávě OFAC, organizaci Ministerstva financí USA odpovídající za dodržování ekonomických sankcí, které jsou umístěny na oficiálním webu ministerstva. Je tam již zveřejněna i tato směrnice úřadu.



    Tento dokument upřesňuje sankční opatření zavedená vůči Rusku v roce 2014, vysvětlil RIA Novosti prezident Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko. Řeč jde o omezení projektů s účastí společností nebo osob ze sankčního seznamu, směrnice začne platit 29. ledna 2018.

    „Po přijetí této směrnice americké společnosti a osoby kdekoliv na světě musí vždy prověřovat projekty, které by pro ně byly potenciálně zajímavé, aby neporušily tato pravidla a omezení," dodal prezident obchodní komory.


    Americké energetické společnosti, které působí v Rusku, příliš nechtěly komentovat tuto novou směrnici.


    „Hodnotíme možný vliv na náš obchod sankcí Spojených států vůči Rusku ve světle nedávného upřesnění Ministerstva financí USA. V tuto chvíli nemůžeme okomentovat možné následky pro náš obchod," oznámila mluvčí koncernu Shell Věra Surženková.


    V Texasu počítají ztráty


    Slíbeného komentáře od korporace ExxonMobil se RIA Novosti nedočkaly. Mezitím ropný gigant se sídlem v Texasu prožívá nejvážnější dopady protiruských sankcí své vlády.



    V roce 2012 ExxonMobil a Rosněft podepsaly dohodu o strategické spolupráci, která americké společnosti poskytuje přístup k průzkumu zásob ropy ve vodách ruské Arktidy, právo na vrtání novou přední technologií na Sibiři a rozšiřování průzkumných vrtů na černomořském šelfu. Po dvou letech v září 2014 po vrtech v Karském moři partneři otevřeli nové naleziště na licenčním těžebním sektoru Vostočno-Prinovozemelskij 1, který pojmenovali Poběda (Vítězství).

    V tuto dobu však USA zavedly proti Rusku sankce kvůli připojení Krymu. Na sankčním seznamu je i Rosněft. Tehdejší ředitel Exxon, současný americký ministr zahraničí Rex Tillerson, požádal americké ministerstvo financí a činovníky z administrativy prezidenta Baracka Obamy o povolení k dokončení prací, což vysvětloval tím, že je nebezpečné opustit nedokončený vrt. Povolení obdrželi, po měsíci ukončili vrt a Američané vystoupili z projektu.


    Tehdy Tillerson aktivně vystupoval proti sankcím a vysvětloval to tím, že jako nástroj tlaku jsou zpravidla neefektivní a přináší značné vedlejší škody. V roce 2015 ExxonMobil oznámil, že její potenciální ztráty z pozastavení činnosti ve společném podniku s Rosněftem mohou činit asi miliardu dolarů.



    Tím ExxonMobil přišel o možnost práce v ruské Arktidě, na Sibiři a také v Černém moři, kde nemohl udělat průzkumný vrt. Nakonec jeho právo na činnost v tomto regionu vypršelo a společnost ztratila koncesi.

    Počítá se na miliardy


    ExxonMobil přišla o dříve uzavřené kontrakty v částce přes jednu miliardu USD, celkové ztráty společnosti kvůli protiruským sankcím přesahují čtyři miliardy, tvrdí prezident Centra pro strategické komunikace Dmitrij Abzalov. Vezmeme-li v úvahu ušlý zisk z velmi perspektivní spolupráce s ruskými energetickými společnostmi ve vnějších směrech činnosti, budou ztráty ještě větší. Politika sílícího nátlaku ze strany Trumpovy administrativy ohrožuje potenciálně také další účast ExxonMobil v projektu Sachalin 1. Pod stupňující tlak z Bílého domu se mohou dostat ale nejen americké společnosti, varuje analytik.


    „Systém je seřízen tak, že jeho působení může být snadno rozšířeno také na neusídlené společnosti, především na evropské. Refinancují se velmi často na finančním trhu USA, a mají platební styky v dolarech. Americká Themis se nikdy moc nevyznala v takových jemnostech, jako je národní příslušnost té či oné společnosti, když ale tato společnost poruší nějakým způsobem sankční režim Washingtonu, mohou být její konta v amerických bankách zablokována", vysvětluje Dmitrij Abzalov.



    V důsledku toho může být ohrožena realizace plynovodního projektu Severní proud 2, čehož se tolik obává Německo. Podle názoru Abzalova nastává nyní pro Evropu okamžik pravdy: jen když se spojí na ochranu svých národních zájmů, budou moci členské země Evropské unie čelit podobné hrozbě ze strany Washingtonu. Avšak s ohledem na to, jak se liší zahraničněpolitické priority v samotné EU, můžeme jen těžko očekávat podobný konsolidovaný odpor.

    Nové možnosti pro Rusko a nejen pro něho


    Co se týče amerických zájmů, jejich ztráty se neomezí jen na finanční ztráty amerických energetických korporací. „Rána do budoucna" zasáhne odrazem také dlouhodobé geopolitické zájmy samotných Spojených států, tvrdí Dmitrij Abzalov. Kdy zakazuje svým (a nejen svým) společnostem spolupráci s Ruskem v energetických projektech po celém světě, Washington na jedné straně komplikuje na nějakou dobu život Moskvě, ale v perspektivě dobrovolně opustí velmi objemný segment trhu.


    Je zřejmé, že místo amerických partnerů přijdou brzy jiní, a především rychle se rozvíjející partneři z Číny a Indie. Příkladem může být spolupráce Ruska a Číny v Arktidě. Vychází to tak, že USA ustupují své místo v globálním byznysu strategickým konkurentům.


    „Konsolidace „nesystémových" zemí přivede k následujícímu kroku — formování alternativního finančního trhu, který se postaví proti všemohoucnosti amerického dolaru. Tím spíše, že první kroky v tomto směru už byly udělány", tvrdí Dmitrij Abzalov.



    A skutečně, Čína nastoupila v poslední době linii na přechod k vyrovnávání se zahraničními partnery ve své národní měně — jüanu. Prodej ropy za jüany ohlásila také Venezuela. V průběhu své nedávné návštěvy v Pekingu ruský premiér Dmitrij Medvěděv oznámil, že Rusko a Čína hodlají sjednotit své národní platební systémy China UnionPay a Mir, aby konkurovaly se západními alternativami — především a americkými společnostmi Visa a MasterCard.

    „Jsme schopni čelit americkým sankcím a izolovat Ameriku, když se vzdáme dolaru a nahradíme ho národními měnami ve dvoustranných a mnohastranných operacích", řekl íránský ajatolláh Alí Chameneí v průběhu své schůzky s Vladimirem Putinem v Teheránu.


    Takže cíl je zcela průzračný: oslabit dominující pozici dolaru. Sankční politika USA tomu jenom napomáhá.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑