Má někdo v Trumpově administrativě ponětí o naší politice v Sýrii? Vypadalo to, že ministr zahraničí Rex Tillerson v březnu konečně upustil od katastrofální pozice Baracka Obamy „Asad musí jít“, která nevedla k ničemu jinému, než k prodloužení utrpení v Sýrii. V té době Tillerson uvedl, že „dlouhodobější postavení Asada rozhodne syrský lid.“

Ti z nás, kteří věří v národní svrchovanost, by řekli, že Tillerson poukazuje na zřejmou věc. Nicméně, bylo to dobré znamení, že zapojení USA v Sýrii – které je nelegální – už nebude usilovat o změnu režimu, ale bude se držet boje proti ISIS.

Po uplynutí minulého týdne Tillerson otočil o 180 stupňů, když řekl obecenstvu OSN v Ženevě, že „panování Asadovy rodiny se blíží ke konci. Jediným problémem je, jak toho dosáhnout.“

Zřejmou otázkou je, co je nám vůbec do toho, kdo řídí Sýrii, ale možná je to velice zřejmé. Washingtonští intervencionisté již dlouho dobu věří, že mají jednostranné právo určovat, kdo má právo vést cizí země. Jejich zkušenost s nasazováním „našeho člověka“ k moci v zámoří je neuvěřitelná, ale nevypadá to, že by je to zastavilo. Bylo nám slíbeno, že sesazení lidí jako byl Saddám Husajn a Kaddáfí zapálí oheň svobody a demokracie na Středním východě. Namísto toho to nevytvořilo nic jiného než smrt a bídu – a velkolepé zisky pro výrobce zbraní, kteří financují expertní skupiny neokonů.

V Sýrii byl Asad vnímán jako ochránce křesťanů a jiných menšin před náporem mnoha džihádistů podporovaných USA, kteří chtěli jeho svržení. Zatímco syrský systém zjevně není švýcarskou demokracií, na rozdíl id našeho velkého „spojence“ Saúdské Arábie, tak mají alespoň volby zpochybňované různými politickými stranami a náboženské a jiné menšiny jsou plně integrované do společnosti.

Proč se Trumpova administrativa přesunula zpět k „Asad musí jít“? Jedním z důvodů může být to, že neokonzervativci, kteří se v průběhu kampaně nejvíce a hlasitě stavěli proti Trumpovi, našli jeden druhého a jejich kamarády v pozicích moci v jeho administrativě. Neokoni jsou dobří ve vítězství, mezitím do prohrávají.

Skutečný příběh, který stojí za pokračujícím odhodlání Washingtonu svrhnout syrskou vládu, je ještě více znepokojující. V šokujícím rozhovoru z minulého týdne, bývalý katarský předseda vlády přiznal, že jeho země, spolu se Saúdskou Arábií, Tureckem a Spojenými státy, začala dodávat zbraně džihádistům od okamžiku, kdy v roce 2011 začaly syrské nepokoje. Katarský bývalý ministr se snažil zdůraznit, že jeho země nebyla sama v podpoře Al-Kájdy a dokonce i ISIS v Sýrii. Během obrany své země před obviněním z terorismu ze strany Saúdské Arábie ministr potvrdil zapojení Spojených států se skupinami, o kterých tvrdili, že jsou našimi nepřáteli. Stejně jako v roce 1980 v Afghánistánu, CIA podporovala radikální islámský terorismus v Sýrii.

Neudělali jsme v Sýrii dostatek škod? Musíme se skutečně vrátit do roku 2011 a opět znovu zničit zemi? Neokoni nikdy nepřiznají chybu a nikdy nezmění svůj směr, ale nevěřím, že většina Američanů podporuje jejich krádež politiky prezidenta Trumpa v Sýrii. Už je dávno pozdě na to, aby USA nechaly Sýrii na pokoji. Žádné základny, žádné speciální jednotky, žádné vraždy CIA, žádné manipulace s jejich volebním systémem. Musíme se prostě vrátit domů.

(Campaignforliberty/ svobodnenoviny.eu)