Cahokia, město mohyl

Asi před tisíci lety na území Severní Ameriky existovalo skutečné velkoměsto — Cahokia. Jeho obyvatelé, divocí Indiáni, obchodovali s celým kontinentem, což dosvědčují hroty šípů ze všech koutků Severní Ameriky, které byly nalezeny v hrobkách v Cahokii. Ve městě žilo asi 40 000 lidí, což bylo více než v Londýně nebo v jakémkoliv jiném evropském městě v té době. Mimochodem první město v USA se stejným počtem obyvatel vyrostlo až v 19. století.

Cahokia existovala přibližně až do 13. století. V době, kdy Kolumbus dorazil do Ameriky, již ji nikdo neobýval a byla opuštěna. Vědci přicházeli s různými teoriemi, proč nastal úpadek kdysi prosperujícího města.

Samuel E. Munoz a Eyluard Williams v článku zveřejněném v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences dokládají důkazy, že za úpadkem může stát velká povodeň, ke které došlo někdy kolem roku 1200 našeho letopočtu. Počítačová simulace ukázala, že hladina Mississippi stoupla o 10-12 metrů, což zničilo úrodu a způsobilo hladomor.

Skalní malby v jeskyních Kappadokie

Archeology zkoumající jeskyně v turecké Kappadokii překvapil objev abstraktních nástěnných maleb, jež připomínají, když už ne mistrovská díla moderních malířů, tak alespoň vzory východních koberců. V 60. letech, kdy malby byly poprvé objeveny, se vědci domnívali, že se jedná o nejstarší mapu světa, či přesněji půdorys osady Çatal Hüyük starý 9000 let.

Pozdější výzkum ukázal, že tajemný obraz zobrazuje svědectví sopečné erupce: černé čtverce znázorňují domy, zatímco rozmazané objekty kolem představují lávu tekoucí z hory Hasan, která v té době byla činnou sopkou. Analýza magmatických hornin ukázala, že k sopečné erupci došlo přibližně před 8900 lety.

Lebka z Otranta

V roce 1480 bylo město Otranto, ležící v dnešní provincii Apulie, dobyto Turky. Většina obyvatel byla vyvražděna nebo odvezena do otroctví. 813 mužům ve věku 15-50 let však byla useknuta hlava. Legenda praví, že k tomu došlo kvůli tomu, že odmítli konvertovat na islám. V roce 1771 popravení byli prohlášeni za patrony města a v roce 2013 byli kanonizováni papežem Františkem.

Jejich relikvie jsou vystaveny v městské katedrále. Pozornost si však zasluhuje jedna lebka s 16 otvory. Kněží dlouho nedovolovali vědcům odebrat vzorky pro analýzu a záhada lebky tak dlouhou dobu čekala na rozluštění.

Teprve v roce 2015 časopis Journal of Ethnopharmacology uveřejnil studii o této lebce. Podle autorů publikace otvory v této lebce byly vyvrtány, a to proto, aby získali kostní prášek, který se ve středověku považoval za účinný lék proti mnoha nemocem, přičemž prášek z lebky člověka, který zemřel násilnou smrtí měl větší hodnotu než lebka toho, kdo zemřel přirozeně, zatímco prášek z lebky světce se považoval za všelék.

Šifra Vikingů

Šifra, která dostala název „Jötunvillur", se objevuje ve zprávách v různých částech Skandinávie. Podle vědců takové tabulky byly hojně rozšířené a vyměňovaly se jako dnešní SMS zprávy. Jötunvillur zůstávala po dlouhou dobu španělskou vesnicí. Šifru se však podařilo rozluštit norskému vědci Jonasu Norbdyu, když se mu do rukou dostal text, který byl popsán v několika typech písma, a to i Jötunvillurem.

Zjistilo se, že runy byly psány čísly. Nápisy na rozluštěných tabulkách znamenaly „Polib mě", „Rozlušť, když to dokážeš", „Runy jsou napsány nejlepším pisatelem na západ od moře". Norbdyu se domnívá, že Vikingové šifrovali své zprávy jen tak ze zábavy a aby se naučili psát runy.

Starořímský beton

Dlouhé roky vědci trápila otázka, jak starověcí Římané dokázali vytvořit beton, který byl stejně tak pevný jako ten dnešní. Záhada byla nakonec rozluštěna.

Kolem Neapole leží vyhaslá sopka Campi Flegrei. K poslední erupci došlo před 500 lety. Vedle ní se nachází městečko Pozzuoli, které bylo založeno asi před 600 lety. V roce 1982 se kvůli podzemním procesům začala náhle zvedat půda se závratnou rychlostí. Obyvatelé města museli být evakuováni. O město se však začali zajímat vědci. Fenomén Pozzuoli je unikátní: tektonické procesy o takové síle nezbytně způsobují praskliny a trhliny v zemi. V Pozzuoli však k ničemu takovému nedošlo. Zjistilo se, že díky blízkosti sopky pod povrchem probíhá přirozený proces, který je totožný s výrobou betonu.