Život ve městě tvoří lidé. Lidé obchodují - směna hodnot je jedním z nejzákladnější atributů racionální společnosti. Jestliže tedy život ve městě tvoří lidé, potom omezování obchodu znamená život svazovat, potlačovat. Každá reklama znamená, že kdosi někde vyprodukoval nějaké hodnoty a nabízí je těm, kteří by o ně mohli mít zájem, to celé za účelem oboustranné spokojenosti a oboustranného zvýšení užitku.

Odpor vůči reklamě je v zásadě odporem vůči produkci hodnot, a protože produkce je důsledkem racionality, je násilný postup vůči svobodné reklamě snahou udupat racionalitu v jejím nejzákladnějším principu. A je už naprosto podružné, že reklama může být různá - vkusná i odpuzující, vlezlá i citlivá, manipulující i férová, úsměvná i nudná.

Město Beroun ve svém Radničním listu prohlašuje, že "přiměřená reklama [...] k veřejnému prostoru patří; co je ale podstatné, to je právě přiměřenost a danému prostředí odpovídající počet reklamních sdělení a jejich profesionální a kultivované zpracování, včetně vhodné barevnosti..." Toto prohlášení nelze chápat jinak než jako projev bohorovné nadřazenosti úředníka, jenž se domnívá, že z pozice síly může hrát roli diktátora vkusu a na základě naprosto arbitrárních kritérií jej vnucovat všem ostatním.

Vliv těchto mocichtivých nepřátel svobody a jakékoliv individuální invence na sobě pociťujeme stále častěji, nejenom v reklamě, nejenom v obchodě, ale doslova na každém kroku. Snaha šlapat po podnikatelích, kteří chtějí upozorňovat na své služby prostřednictvím venkovní reklamy, je jen dalším střípkem do mozaiky cíleného ničení malého a středního podnikání v této zemi.

Doba, kdy se lidé s venkovní reklamou v tzv. veřejném prostoru v podstatě nesetkávali, protože ve skutečnosti neexistovalo nic jako obchod, je od nás vzdálená dlouhých 28 let. Zdá se, že lidé zapomínají. Některým se po této době bez skutečného obchodu a reklamy dokonce stýská. Někteří svoji politickou dráhu začali právě tehdy - v šedi skomírající normalizace. A někteří z těchto nepřátel svobodného trhu jsou bohužel usazeni i v nejvyšších pozicích radnic českých měst - jako je tomu například v Berouně.