Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov oznámil, že vrhací zkoušky perspektivní mezikontinentální balistické rakety (ICBM) Sarmat začnou do konce roku 2017. Očekává se, že Sarmat bude přijat do výzbroje do roku 2020. Do té doby má raketa prodělat všechny etapy zkoušek.

Zkouškám každé balistické rakety předchází dlouhá etapa vývojových a konstrukčních prací. V projektu Sarmat začaly ještě v roce 2011. V tomto stádiu uskutečňují tisíce odborníků různých konstrukčních kanceláří opravdový mozkový útok. Aby raketa letěla správně, je třeba vypočítat doslova všechno: vyprojektovat, vyrobit, seřídit a vyzkoušet každý z velkého množství uzlů a agregátů. Patří k nim motory, palivový systém, zařízení pro rozdělení stupňů, řídicí systém, bojová část, trup rakety, odpalovací systém a mnoho dalších. Pro současné a perspektivní rakety se zvláště konstruují komplexy pro překonání systému protiraketové obrany, prostředky radioelektronického boje, stavěče klamných cílů a jiná hi-tech náplň.

Podle informace řady médií zkoušky motorů na tekuté palivo Sarmatu skončily úspěšně v roce 2016. V této etapě se imituje jejich provoz v reálných „bojových" podmínkách: ověřuje se fungování spalovacích komor, turbínový čerpacích agregátů, plynových generátorů a dalších součástí. Motor se připevní na speciální zkušební stanoviště vybavené korytem pro odvádění plamenů a plynů, přivede se palivo a okysličovadlo, a motor se spustí. Fungují-li všechny dílce správně, uznává se zkouška za úspěšnou. Další etapou je vrhací zkouška.

„To je experiment, v jehož průběhu se zkouší start rakety, její bezpečný výstup ze šachty a počáteční etapa práce motoru," řekl generálmajor ve výslužbě Vladimir Dvorkin. „Ze šachtového odpalovacího zařízení se vystřeluje maketa s reálným motorem prvního stupně a nákladem imitujícím ostatní část rakety. Maketa je ekvivalentní hotovému výrobku, pokud jde o rozměry a hmotnost. Zásoba paliva je tam ale malá — jen aby stačila na několik vteřin letu."

Další stádium, jímž prochází každá mezikontinentální balistická raketa, než bude zařazena do výzbroje, jsou letové a konstrukční zkoušky. Do té doby jsou už všechny jednotlivé součásti výrobku hotové, nebo prakticky hotové. A to znamená, že nastal čas vyzkoušet smontovanou raketu. Za prvé, je třeba se definitivně přesvědčit o tom, že všechny součásti zbraně jsou ideálně přizpůsobeny a že není třeba projekt měnit. Za druhé, je třeba se přesvědčit, že reálný dolet bojových hlavic a přesnost zásahu odpovídají předepsaným v technickém úkolu. Místo bojové části se montuje na raketu přirozeně ingot o stejné váze. Do začátku letových a konstrukčních zkoušek má být ve výrobním závodě již připravena pokusná partie plně vybavených ICBM.

„V této etapě se provádí odpálení plně vybavené rakety po trase na zadanou vzdálenost," řekl Dvorkin. „Střílí se zpravidla na polygon Kura na Kamčatce. Letové a konstrukční zkoušky se mohou spojovat s úředními, v jejichž průběhu se přijímá rozhodnutí o zařazení výrobku do výzbroje. Jak ukazuje praxe, je k tomu třeba úspěšně odpálit asi 15 nebo 20 raket. Je třeba ale chápat, že při zkouškách mohou vzniknout havarijní situace. V tomto případě budou nutné dodatečné starty, abychom se přesvědčili, že všechny poruchy byly odstraněny".

Sarmat má všechny šance k tomu, aby rychle „dospěl" — obranně-průmyslový komplex má přece bohaté zkušenosti z výroby a provozu těžkých raket šachtové dislokace. Nicméně v nejbližších dvou nebo třech letech budou muset výrobci perspektivní ICBM pracovat bez chyb — vždyť jediná sebemenší chyba může odročit „maturitu" o několik let. Což by bylo pro Rusko s ohledem na geopolitickou situaci ve světě velmi nežádoucí.

V perspektivě se mají stát právě Sarmaty vedle Jarsů a Topolů základem útočné moci Raketových vojsk strategického určení. Nová raketa má plně nahradit sice silného, ale již stárnoucího Vojevodu. Jak oznámil zdroj v obranně-průmyslovém komplexu, plánuje se vyzbrojit Sarmaty sedm raketových pluků.