Severokorejské střely mají nyní dosah do Evropy, což ohrožuje členské státy NATO, prohlásil Jens Stoltenberg před svou návštěvou Japonska a Jižní Koreje s tím, že vojenská aliance je schopna reagovat na jakoukoli hrozbu.   

„Uznáváme, že Evropa byla také přidána do severokorejského raketového dostřelu a že členské státy NATO jsou již v nebezpečí,“ řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg pro deník Yomiuri Shimbun. „NATO chrání své členské země před hrozbami balistických střel za pomocí odstrašení, ale je zapotřebí více diplomatického úsilí k nalezení mírového řešení konfliktu,“ dodal.

„NATO má schopnosti a odhodlání reagovat na jakoukoli hrozbu a proti jakémukoli agresorovi,“ řekl generální tajemník v jiném rozhovoru pro Jiji Press a zdůraznil, že vojenská aliance nechce válku. „Žádní spojenci NATO a samozřejmě ani NATO nechtějí válku…to by byla katastrofa.“

Stoltenberg je na návštěvě Japonska plánované na pondělí a úterý, kde se měl setkat s japonským předsedou vlády Abem a ministrem obrany Itsunorim Onoderem. Šéf NATO také navštíví japonskou námořní základnu Yokosuce před cestou do Jižní Koreje.

NATO není přímo zapojeno do pokusů vyřešit probíhající severokorejskou krizi, ale aliance plně podporuje své spojence v regionu a USA, které slíbily, že je budou chránit.

Americký ministr obrany Jim Mattis, na návštěvě v Jižní Koreji, důrazně odpověděl na útoky Pchjongjangu. „Nedopusťte se žádné chyby – jakýkoliv útok na Spojené státy, nebo na jejich spojence, bude odražen. A každé použití jaderných zbraní bude odpovězeno masivní vojenskou reakcí, která bude účinná i ohromná.“

Washington trvá na tom, že Severní Korea může být jen pár měsíců od spolehlivé jaderné hrozby pro americkou pevninu a slíbil, že tomu zabrání za každou cenu. Nicméně, věří se, že Pchjongjang už má technologii, která může zasáhnout všechny americké spojence v asijsko-pacifické oblasti, včetně amerického území Guamu.

Protiraketový štít NATO, který je v současné době nasazován pod vedením USA, je údajně navržen tak, aby ochránil evropské národy před hrozbami – takovými jaké vyjádřil Stoltenbegr – pocházející údajně od států jako Severní Korea a Írán. Raketový štít používá síť radarů, které sledují potenciální hrozby v atmosféře, předtím, než odpálí raketu ze základny nebo plavidla.

V loňském roce NATO formálně ohlásilo svou základnu pro protiraketovou obranu v Deveselu v Rumunsku za akceschopnou, čímž uskutečnilo plán k vybudování štítu ve východní Evropě, který poprvé představil George W. Bush v roce 2007. Současně s nasazením v Rumunsku NATO začíná budovat další základnu v Polsku, která má dokončit východoevropský štít v roce 2018.

Moskva dlouhou dobu namítá proti plánům protiraketového štítu v Evropě a trvá na tom, že severokorejská hrozba je jen záminkou a skutečnými cíli takových systémů je neutralizovat ruské jaderné schopnosti. Čína mezitím označuje rozšíření amerického protiraketového deštníku Umbrella v asijsko-tichomořském regionu za hrozbu pro svou vlastní národní bezpečnost a křehkou rovnováhu moci v regionu.

(RT/ svobodnenoviny.eu Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Foto: REUTERS/ Francois Lenoir)