Lze sice pochopit, že jako vrcholný politik, resp. jako představitel vlády má jisté protokolární povinnosti, ale i ty je možné diplomaticky obejít, je-li k tomu vážný důvod. A v případě B. Sobotky těch důvodů je víc než dost, neboť (ne)jen v poslední době jeho osoba hraje významnou roli v několika velmi závažných trestuhodných případech či kauzách, ve které jen díky zákulisním hrám a poslanecké imunitě byly, resp. jsou dlouhodbě protekčně a korupčně tutlány a tento člověk uniká zaslouženému trestnímu stíhání a trestu.
Rovněž účast, resp. sama přítomnost osob, jako jsou B. Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický, ale hlavně proradný ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) lze ve smyslu a odkazu 28. října 1918 považovat za provokaci když zvážíme, že ministr Stropnický zastává a podporuje prozápadní expanzivní militaristickou politiku a tím upírá právo na samostatnost České republiky a ministr Herman, který stejně provokativně a hanebně „utužuje“ spolupráci s „milými krajany“ a utužuje přátelské vztahy s německým Landsmančaftem, což lze považovat za morální facku všem vlastencům, kteří spolu s T.G. Masarykem usilovali o vytvoření samostatného státu Československého, jehož 99. výročí je dnes vzpomínáno.Myslím, že nejsem v tomo pohledu na B. Sobotku osamocen.