Účast Hámida Karzaje na zasedání „Valdajského klubu“ v Soči nevyvolala prakticky žádné reakce v tisku. Přitom to, co řekl bývalý prezident Afghánistánu, zasluhuje nejvyšší pozornost. Fakticky vyzval Rusko, aby pomohlo osvobodit jeho zemi od americké okupace. Jaký postoj k tomu může zaujmout Moskva?

„Po sovětské invazi se Afghánistán stal horkým místem studené války, jinak řečeno, studená válka přešla v horkou právě v Afghánistánu. Zatímco na jedné straně se Sovětský svaz snažil v Afghánistánu nastolit komunismus, Američané a jejich spojenci, zejména Pákistán, pomáhali posílit náš odpor a snažili se ho využít ... Snažili se nás proměnit v extremistickou zemi a využít náboženství Afghánců jako zbraň proti SSSR. Proto burcovali náš vzdor proti SSSR a říkali, že budou bojovat se Sovětským svazem až do posledního Afghánce.

Výsledkem tohoto konfliktu byly dva poražení, SSSR i Afghánistán. Obě naše země velmi utrpěly.“

To ve čtvrtek řekl o afghánské válce v letech 1979-1988 Hámid Karzaj, jenž byl tehdy v řadách nepřátel SSSR a později pod americkou okupací vedl Afghánistán. Na setkání ve Valdajském klubu seděl 59 letý Karzaj po pravé ruce Vladimíra Putina. A hned po projevu ruského prezidenta vystoupil s dlouhou řečí, která bohužel nevyvolala odpovídající reakci odborníků shromážděných v sále. Karzaj zůstal ve stínu Putina, přitom jeho řeč obsahovala velmi důležité poselství adresované Rusku.

Americké dobrodružství v Afghánistánu

Je třeba připomenout, kdo je Karzaj. 13 let byl v čele Afghánistánu: od okamžiku vpádu USA do Afghánistánu až do podzimu roku 2014, kdy proběhly poslední prezidentské volby a on už neměl právo být nominován na třetí funkční období. S Putinem se Karzaj zná již od roku 2002, čili půl druhého desetiletí. I dnes patří bývalý prezident k nejvlivnějším politikům v Afghánistánu. Koneckonců, vedl Afghánistán především proto, že byl vůdcem jednoho z nejsilnějších klanů v hlavním kmenovém svazu Paštunů – převažujícího etnika této země. Američané na něho vsadili a přivedli ho k moci. Následně se s touto „volbou“ smířily i další afghánské kmeny a národy.

Samozřejmě kromě Tálibánu, který neuznává americkou okupaci a udržuje si kontrolu nad velkou částí země. Nejprve se Američané snažili bojovat proti Tálibánu sami. Ale poté, co se přesvědčili o nemožnosti jeho porážky, začali se na jedné straně vykupovat od místních polních velitelů a na druhé straně se pokusili přenést hlavní tíhu bojů na oficiální afghánskou armádu.

Válka mezi Paštuny u moci a Paštuny v Tálibánu se přirozeně nelíbila samotným Paštunům, takže cizíma rukama Američané nedosáhli žádných úspěchů. Už na konci prvního desetiletí třetího milénia bylo jasné, že musejí opustit Afghánistán, a slíbil to prezidentský kandidát Barack Obama.

Avšak ani on ani jeho nástupce Trump to neudělali. Pravda, Trump oznámil, že Američané se zaměří na boj proti příznivcům ISIL v Afghánistánu a budou se snažit přivést Tálibán k rozhovorům bez nároku na ovlivňování afghánské státnosti (tedy bez zasahování do vnitřních záležitostí země).

Čtěte ZDE: CIA: Největší distributor heroinu na světě. Tři sta tisíc mrtvých ročně? Nevadí! Usáma neměl s 11. zářím nic společného. Pravý důvod invaze do Afghánistánu. Drogové peníze pro tajné služby. Svědectví špióna

Kritika americké politiky v Afghánistánu

Okamžitě po srpnovém projevu Trumpa ho Karzaj, byť v pozici exprezidenta, ostře kritizoval. Protože se už dlouho snaží být nezávislý: čím déle Karzaj řídil zemi a získával vliv, i když zpočátku figuroval jako loutka USA, tím větší nezávislost na Američanech si budoval:

„Rozhodně vystupuji proti nové strategii USA vůči Afghánistánu, neboť je v rozporu s národními zájmy země," řekl dříve Karzaj v rozhovoru pro list Izvestija. „Jsem kategoricky proti zvyšování role soukromých vojenských společností v americké kampani v Afghánistánu. Porušuje to národní svrchovanost a ústavu, prodlužuje konflikt a zintenzivňuje krveprolití v Afghánistánu.“

A teď přijel Karzaj do Soči. Jeho řeč obsahovala přímou výzvu Rusku, aby pomohlo přesvědčit Američany přiznat vlastní porážku v Afghánistánu:

„Dnes jsem jeden z hlavních kritiků americké politiky v Afghánistánu, ne proto, že vnímám kriticky Západ, ve skutečnosti jsem přesvědčený demokrat, mám západní vzdělání a mám rád jejich kulturu. Jsem však proti jejich politice, protože není úspěšná a protože vede k obrovskému počtu problémů a ke vzniku extremismu, radikalismu a terorismu.

Jsem proti politice USA, protože pod jejich dohledem a s plnou kontrolou našeho vzdušného prostoru a našich vojáků se s celou touto velmocí objevil v Afghánistánu ISIL. Jak se mohlo vůbec něco takového stát po 14-15 letech, co se zde usadily USA se všemi svými prostředky a penězi? Proč dnes v Afghánistánu nespolupracují s USA jiné národy jako dříve?

Teď jsem v Rusku. Rusko má pochybnosti o práci USA v Afghánistánu. Proč to Čína vidí stejně? Také Irán má problémy s operacemi USA v Afghánistánu.

Proto jako afghánský občan v centru celé této globální hry navrhuji našim spojencům z USA následující: Budeme všichni úspěšní, pokud nám řeknete, že jste to nezvládli, a my to pochopíme, Rusko to pochopí, Čína to pochopí, také Írán, Pákistán a Indie to pochopí. Vidíme všechny známky vašeho selhání. Ale pokud to nepřiznáte, potom tato hra nebude mít konce.“

Karzaj žádá Rusko o pomoc

V zásadě Karzaj navrhuje, aby USA uznaly porážku v Afghánistánu. A ačkoli nehovoří přímo o stažení vojsk, je zřejmé, že právě to má na mysli:

„Existuje jediná cesta vpřed: Spojené státy v Afghánistánu musí vzít v úvahu nové podmínky spolupráce s naším národem.

USA v Afghánistánu se musí domluvit s našimi sousedy a s velkými světovými mocnostmi – především s Čínou, Ruskem a Indií – s vytýčením klíčových, srozumitelných a transparentních cílů. Vedle toho musí mezinárodní společenství podpořit afghánský mechanismus řešení všech existujících problémů.

Mechanismus pro dnešek, nejlepší, jaký máme k dispozici, je Nejvyšší rada afghánského lidu, neboli Lója džirga (Kruh kmenových vůdců) ... Já doufám, nakolik je tady vedle mne prezident Ruska, od něhož očekáváme mnoho jako od přítele, historického spojence a souseda, že Rusko bude aktivněji pracovat s USA a se Západem v otázce Afghánistánu a podá pomocnou ruku Afghánistánu, abychom mohli vytvořit vlastní mechanismy k vyřešení problémů, které nás trápí.“

Karzaj ani jednou nepronesl slovo ŠOS. Je však zřejmé, že tato organizace, která zahrnuje Čínu, Rusko, Indii, Pákistán, všechny země Střední Asie a sousedy Afghánistánu, by se měla stát garantem národního usmíření v Afghánistánu.

Zhruba řečeno, Karzaj žádá Rusko, aby dopomohlo k vnitro-afghánskému urovnání. Nakonec dokud jsou americké síly v zemi, nemůže být ani řeč o plnohodnotné účasti Tálibánu ve vládě. USA jsou pro Tálibán okupanti a musejí odejít, nebo alespoň oznámit blízké stažení vojsk.

Čtěte ZDE: Trump rozhodl posílit vojska v Afghánistánu: Bude bombardovat hambáči a cukrovým želé? Pornotanky nelze odstřelit. Geniální plán, který nemůže selhat. Zničení civilizace zaručeno a odzkoušeno

Přinutí Rusko USA, aby uznaly svoji porážku?

Je Rusko na tak aktivní roli v Afghánistánu připraveno? Pochopitelně krátce po americké invazi do této země začalo být Moskvě jasné, že skutečný cíl Američanů je jednoduše se opevnit ve středu Eurasie. V tomto strategickém bodě umožňujícím v případě potřeby vyvíjet tlak na Írán, Čínu a Rusko (prostřednictvím zemí Střední Asie). A přestože tyto země přítomnost Američanů zde trpěly, stále více a více věnovaly pozornost jak situaci v zemi, tak hledání možností, jak vytlačit USA z Afghánistánu.

Pro Čínu i pro Rusko je otázka americké přítomnosti v Afghánistánu stále bolestivější – ani Rusko, ani Čína nepotřebují trvalé americké základny za humny, jak se říká. Kromě toho má Peking velké plány jak s afghánským nerostným bohatstvím, tak především s novou hedvábnou stezkou vedoucí na sever i na jih od Afghánistánu. Aby přeprava po ní byla bezpečná, je nutné ohlídat stranu hor.

V letošním roce dalo Rusko poprvé najevo, že se americké jednotky musejí stáhnout. Zvláštní vyslanec ruského prezidenta v Afghánistánu Zamir Kabulov uvedl, že Spojené státy musejí vyvézt svůj kontingent ze země, která se už fakticky jeví jako „globální inkubátor mezinárodního terorismu“:

„Moskva nikdy nepobízela USA ke stažení vojsk z Afghánistánu. Jelikož však americká armáda není schopná nic udělat, nechť tedy opustí Afghánistán. Americká kampaň v Afghánistánu selhala.“

V odpověď Washington obviňuje Moskvu z flirtování s Tálibánem a dokonce i z jeho zásobování zbraněmi, i když všichni chápou, že jediná cestou k řešení afghánské krize vede přes usmíření Kábulu s Tálibánem a stažení amerických vojsk. Hámid Karzaj požádal Putina, aby pomohl urychlit tento proces a pro začátek přiměl Američany přiznat porážku.

Zdroj.

Tagy článku