Jednota je pochopitelně fajn, ale pouze za předpokladu, že se jedná o jednotu autenticky spontánní, v rámci svobodného prostoru, a nikoliv o hřbitovní jednotu mrtvolného puchu, vznášejícího se nad bojištěm, posetým mrtvolami. Jednota politické strany, dosažená umlčením či vypuzením všech názorových oponentů, je cestou k politické bezvýznamnosti. Což v případě ČSSD právě vidíme v přímém přenosu.
Obchodně politické mafiánské struktury uvnitř ČSSD ji prožraly zevnitř jako síť rakovinných metastáz. Exemplárním a signifikantním příkladem je situace v Praze, která dospěla až do stádia civilně soudního projednávání, a to před obvodním soudem pro Prahu 1. Tam bude, po dvouletém líném prodlévání soudu, projednávaná v lednu 2018. Soud bude konečně rozhodovat o žalobě, která se domáhá zrušení řady svévolných rozhodnutí Krajského výkonného výboru ČSSD v Praze, která odhlasovali devótně poslušní členové tohoto orgánu pod dirigentskou taktovkou Karla Březiny, a to přesto, že byly v hrubém a evidentním rozporu nejen s demokratickými pravidly, ale i s ustanovením samotných Stanov této politické strany. Cílem těchto neoprávněných a nehorázných rozhodnutí KVV ČSSD Praha bylo zbavit se „neposlušných“ funkcionářů a členů strany před volbami, a ostatní disciplinovat, a tím si zajistit svoje jména na kandidátkách a pokračující absolutní loajalitu všech ostatních. Což se podařilo.
Obdobné procesy probíhaly i v dalších krajích. Namátkou jmenujme Jihočeský a Jihomoravský, případně i Severomoravský. Jména dalších odstavených, jako je Zimola, Tejc, Škromach, Hašek, Benešová ….zábavná je epizoda s nepřipuštěním návratu druhého nejúspěšnějšího minulého předsedy ČSSD zpátky do lůna strany, představuji řadu příběhů, který každý sám o sobě je hanebný, nedemokratický a odsouzeníhodný, a ve svém souhrnu jsou výrazem prohnilosti dnešní ČSSD jako institucionální organizace. A tuto prohnilost obecná veřejnost vnímá, neboť to páchne. A k tomu připočtěme bezduché, obsahově prázdné, šroubované fráze při jednání s lidmi, arogantní jednání ve věci svých dluhů, mám na mysli především případ Altner, dále řiťolezectví vůči nedůvěryhodným nadnárodním strukturám, bruselsko-atlanticky dvojí metr při posuzování a hodnocení zahraničních problémů, tunelování státu, exemplárním příkladem je kauza lithium, a další způsoby jednání, které fakt nejsou „sexy“. A oni nám nakonec řeknou: „oni nás nevolí proto, že jsme jim nedokázali vysvětlit, jak jsme dobří „(!!!). To je totální nedostatek sebereflexe, je to totální pokrytecká výmluva. Je to absolutní neochota a/nebo neschopnost konfrontovat svoje názory a stanoviska s realitou.
Jedinou případnou šancí ČSSD, jakožto instituce a organizovaného subjektu, je poslat tyto nes(t)oudné své představitele, kteří naprosto zklamali, do …. politické bezvýznamnosti a pověřit odpovědnosti nové tváře, a to zcela nové tváře. Nejlépe najít nějakého českého Corbyna či Sanderse. S tímto hledáním by neměli zbytečně otálet. Svolávat sjezd až na duben 2018, to znamená s půlroční prodlevou, to je merkelovská snaha problém nechat vyhnít, stejně jako to udělali po předchozích volbách, při násilném autoritativním potlačení pokusu o oprávněný ozdravný proces, falešně označeného jako (tzv.lánský) puč. Lživé tvrzení, že svolat a uskutečnit sjezd dřív objektivně nejde, je dalším novým příkladem snahy všechny oblbovat. Lžou ráno, lžou v poledne, lžou večer. V pondělí (když ne v neděli či v sobotu večer) se klidně může sejít grémium a vyzvat všechny MO, OVV a KVV, aby se do konce týdne sešly a rozhodly o svolání členských schůzí a konferencí. Do 6.11. mohou zvolit delegáty v ČS MO, do 15.11. mohou proběhnout obvodní konference, do 30.11. krajské konference, a sjezd může být kolem poloviny prosince t.r. a to i s termínovou rezervou. Na Vánoce 2017 může mít ČSSD jako dárek zbrusu nové vedení (mj. kompetentní k jednání a rozhodování o případné vládní ne/účasti)…kdyby ovšem chtěla. Ona ale zřejmě nechce. Ani na Vánoce, ani na jaře. A podle toho i dopadá. Je to strana, zralá na zrušení soudem, a jak prezident, tak (nová) vláda, kteří jsou jediní oprávnění tento návrh soudu podat, by o tom měli vážně uvažovat. Neboť ČSSD, ve své současné situaci, a to nejen té viditelné, ale zejména té podhladinové, není nositelkou sociálního a demokratického étosu, ale jeho potlačovatelem, což je to, co skutečně ohrožuje demokracii v tomto státě.