Evropská unie dovede být štědrá, ale zároveň umí být skoupá. Záleží na tom, co je pro ni zrovna důležité, co je její skutečný plán a taky odkud vítr fouká. Někteří tvrdí, že podmínky pro úspěšné získání dotací jsou:

• Úroveň ekonomie státu, což je měřeno podle hrubého národního příjmu, spolu s porovnáním se zeměmi, které na Unii přispívají největší částky.


• Procento DPH.


• Další příjmy, získané z celních poplatků, zemědělských poplatků, DPH a z produkce cukru.

Běžně se říká, že Česká republika dostává od Unie víc peněz, než do ní přispívá. Je to možné, protože opravdu existují státy, které dostávají víc než dávají. Ale dostávají to opravdu ty státy, anebo jdou tyto finance na podporu něčeho jiného?

Když přijde na české země, tak hodně EU-podporovaných projektů se týká rozvoje silnic a železnic, plus zemědělství. Na příklad, byly opraveny cesty a železnice kolem Prahy, ale pořád ještě nebyla spravena dálnice mezi Prahou a Brnem, v okolí Žďáru. Na tom úseku je opravdu možno utrhnout karoserii od podvozku, jak to tam skáče: jako na roletě! Proč asi je tomu tak? Zjevně, v okolí Žďáru nejsou žádné podstatné cizí firmy, kdežto celá Praha je jimi prošpikována. Tam, kde se usadí závažná cizí firma, EU tam spraví cesty, postará se o okolí, pomůže s pracovní silou a i jinak. Takže – dostává ty dotace Česká republika, anebo je dostávají touto skrytou formou cizí podnikatelé, možná přátelé někoho z vedení, anebo členové stejného klubu?

Jako na příklad, byly financovány následující velké projekty, všecky pro obchod, podnikání, vydělávání peněz pro již tak bohaté firmy:

• Železnice Berlín – Rostock byla upravena za 83.5 milionů Euro. Rostock je přístav, důležitý pro obchod.

• Železnice č. 226 do Gdaňsku byla upravena a modernizována za 18 milionů Euro. Gdaňsk je opět důležitý přístav.

• Železnice k Baltickému moři, Gdaňsk, byla vylepšena za 7.3 milionů Euro.

• Brenner Base Tunnel – výstavba dvou přídavných tunelů pro železnici, spojující Berlín-Veronu-Miláno-Bolognu-Neapol-Messinu-Palermo. Výše dotace: 168.1 milionů Euro.

• Železnice mezi Budapeští a Nyiregyhaza upravena za 6.5 milionů Euro. Tato železnice je důležitá spojka na cestě na Ukrajinu a do Rumunska.

• Podpora počítačové technologie ve městě Torun, Polsko za 16.6 milionů Euro. Internetová podpora asi 90ti podnikatelům; 6 nových firem bylo založeno. Torun je asi 130 km od Gdaňsku.

Hrubý přehled dotací do ČR je k dispozici v češtině: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy

Je pravda, že některé dotace jdou vysokým školám a výzkumným ústavům. EU opravdu podporuje vynalézavost a zlepšování. Ale podívejme se na jaké programy tyto peníze hlavně jdou. Skoro všecky mají dvojí možnost použití: buď na podporu lidské civilizace, nebo proti ní.

• Příjemce: ČVUT Praha. Projekt: „Umělá inteligence na hromadné uvažování a učení za podpory počítače.“ 1.5 milionů Euro, na období 2015-2020.

Je to snaha shrnout staletí lidského myšlení do počítačového formátu za účelem ověřování složitých schemat a návrhů. Jinými slovy, nahrazení člověka a jeho geniálnosti robotem.

• Příjemce: ČVUT Praha. Projekt: „Ekosystém počítačových řečí.“ 3.2 miliony Euro na období 2016-2021.

Snaha nahradit současné počítačové řeči (programy) jedním, universálním. Uzpůsobení přenášení kódů, úprava sémantiky, čtení kódů a jejich vykonávání (compiler). Dobrý nápad, ale zároveň snaha o to, aby kdejaký opičák mohl programovat a nebyla potřeba vysoce vzdělaných odborníků.

• Příjemce: Národohospodářský ústav Akademie věd. Projekt: „Chování a racionální nepozornost.“ Skoro 1 milion Euro na období 2016-2021.

Umožnit chápání problému, kde jsou základní informace omezené a to s přihlédnutím ke znevýhodnění kvůli nedokonalému chápání. První část se vztahuje na daňové zákony, kdy občané často přehlédnou detaily a vládní úředníci je někdy nestačí zkontrolovat. Druhá část se zabývá tříděním složitých a různorodých informací, jako na příklad plánování finančních výdajů pro chudé. Třetí část se týká voleb, kdy volič nevěnuje plnou pozornost záměrům voleného politika, nebo navržené politické agendy. Skutečný cíl je jak se stát ještě lepšími otroky a skoro zadarmo.

• Příjemce: Masarykova universita. Projekt: „Strukturální studie lidského pikorna-viru.“ Skoro 2 miliony Euro, na dobu 2014-2019.

Mnoho pikorna-virů jsou patogeny, které způsobují nejrůznější nemoci, od běžného nachlazení až po smrtelná onemocnění. V současné době nejsou proti těmto virům žádné léky. Viry budou zkoumány pomocí krystalografie a kryo-elektronkových mikroskopů. Bude zkoumáno jak vznikají, z čeho se vyvinou a jak způsobují nemoci. Pomocí zaměřeného iontového paprsku budou vyráběny vzorky pro studium jejich vlivu na tkáň ssavců. Jinými slovy, tyto viry budou prozkoumány skrz na skrz. Údajně je to za účelem vyvinutí léčebných prostředků, ale co když jsou zkoumány právě proto, že proti nim žádné léčebné materiály nejsou? Není totiž možno zhodnotit než zkusmo, které látky na určitý virus mají vliv a které ne, protože každý mikroskop, který zkoumá tyto patogeny je zkoumá již mrtvé. Jediný mikroskop na světě, vyvinutý Royal Raymondem Rife v r. 1930, který umožňoval sledování virů a bakterií za živa a zároveň umožňoval sledování vlivu jednotlivých látek na ně, byl americkou lékařskou vědou záměrně zničen, spolu s plány.

• Příjemce: Masarykova universita. Projekt: „Vznik soudní samosprávy: měnění architektury rozdělení moci bez architekta.“ 1.5 milionů Euro na období 2016-2021.

Mnoho evropských států převedlo rozhodující pravomoc ze soudce jako politické osoby, na zvláštní orgány, v nichž soudcové mají hlavní slovo. Bohužel, vliv této změny není plně pochopen, kvůli nedostatečným informacím. Celý projekt se bude zabývat výzkumem, jak tyto místní soudy ovlivnily důvěru lidí a jak nezávislé, zodpovědné a právoplatné jsou, včetně průhlednosti jejich počínání. Další záměr je prozkoumat jaký vliv mají na tyto soudy rozhodnutí oficiálních soudních zřízení, jako je Evropský soud lidských práv a Soud spravedlnosti Evropské unie¹ a stejnou měrou, jak se jednání místních soudů promítne zpět do oficiálních soudních zřízení, jmenovaných dříve. Třetí záměr je zjistit jaký vliv má systém těchto místních soudů na celkový koncept rozdělení moci. Unikátní přístup k této záležitosti bude spočívat ve sjednocení srovnávací právní perspektivy se sociologickými a politickými přístupy.

• Příjemce: Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. Projekt: „Chytrá biologika: vývoj nových nástrojů pro glyko-biologii.“ 1.4 milionů Euro na období 2016-2021.

Glykany jsou všudypřítomné molekuly, které se vyskytují ve všech formách života. Dřívější výzkum ukázal, že přesycení glykany může způsobit patogenesi a značné zdravotní problémy. Ve skutečnosti, stále ještě nerozumíme klíčové roli cukrů v mnoha biologických procesech a stále ještě nemáme způsoby, jak rozluštit jejich složitost. Tento výzkum se bude zabývat jak cukr-zpracovávajícími enzymy, tak i vytvořením nesourodého, mnoho-valentního glykosystému s pomocí bio-pravoúhlé reakce na zásobu peptidů. Takto budeme moci studovat mnoho-valentní uhlohydrátové reakce s proteiny a vyvinout nové léky na zablokování vývoje chřipky a očkovací látky k jejímu předcházení.

• Příjemce: Fyzikální ústav Akademie věd. Projekt: „Teorie a modelování temného sektoru: Temná hmota, temná energie a gravitace.“ 1.1 milionů Euro na období 2014-2019.

Temná hmota je něco, co nikdo neviděl, co nevydává světlo ani energii a také na světlo nereaguje, takže je neviditelná. Je pouze spekulováno, že temná hmota existuje a že zaplňuje asi 80% vesmíru. Oproti naší běžné hmotě, která se nazývá baryonická a sestává se z protonů, neutronů a elektronů, temná hmota může být jak baryonická, tak ne-baryonická. I když nebyla nikdy nikým viděna, její existence a vlastnosti jsou odvozovány z vlivu na pohyby hmoty viditelné. Údajně, množství temné energie a její vliv byly daleko menší, když byla naše Země mladá, ale s roky, ba se staletími, obojího pouze přibývalo. Spolu s temnou energií tvoří temná hmota 95.1% vesmíru. Temná energie je neznámý druh energie, o kterém se má za to, že prostupuje celý vesmír a napomáhá jeho neustálému zvětšování. Ale zůstaňme radši na pevné zemi. Tady jdou obrovské peníze do výzkumu něčeho, co není potvrzeno, že vůbec existuje. Celý CERN ve Švýcarsku, Institut Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku a další instituce podobného druhu, roztroušené po celém světě studují tmavou hmotu a tmavou energii a dokonce ji zkoušejí vyrobit. A přitom o vesmíru nevíme skoro nic. Nikdy jsme nepodnikli ani jeden meziplanetární let, jak je nám nalháváno. Nikdy jsme nebyli na měsíci, ani nikde jinde ve vesmíru. Někteří se dokonce obávají, že pátráním po temné hmotě zkoušejí dnešní vědečtí alchymisté otevřít portál do jiného rozměru. A jsou obavy, že tento další rozměr je pro lidstvo velmi nepřátelský a může znamenat jeho zkázu.

Další podporovaný výzkum se týká genetiky, RNA, DNA, kde se člověk doposud projevuje jako slon mezi porcelánem. Zatím tento výzkum udělal víc škody než užitku a proto máme kedlubny, které nechutnají jako kedlubny, jahody, které chutnají jako řepa, cibuli, která je cítit rybama a mnoho jiných, geneticky zmršených a často těžko stravitelných potravin.

Další odvětví výzkumu se týká hmyzu. Je snaha zjistit přizpůsobivost hmyzu nepříznivým podmínkám, nebo co určuje rozmanitost druhů hmyzu v pralese. Neboli – pořád zkoušejí zařídit, aby nás mohli komáři obtěžovat celý rok, i v zimě a na co dalšího by se daly všemožné ostatní potvory, často jedovaté, využít.

Bohužel, nikdo nepátrá a nepodporuje výzkum do běžně užívaných chemikálií. Postřiky na pole, postřiky na zemědělské produkty, umělá hnojiva, konzervační prostředky, nebezpečná barviva – to všecko jsou látky, které se dotýkají každého z nás a kazí nám život na denní bázi. Velká část nemocí, včetně tak zvaného „metabolického syndromu“ je jimi způsobena a přesto, nikoho nezajímají, nikdo nevidí jak strašně ohrožují naši budoucnost a naše přežití.

Na příklad, všeobecně známý Roundup, používaný na sklizeň podstatného množství úrody nejen že ničí nás a naše trávení. Ničí také pole, ničí ornou půdu na kterou je používán a za pár let, až se začnou projevovat jeho vlivy, země bude mrtvá a nic neporoste. Ale nezoufejte, výrobce Roundupu, firma Monsanto, je na to připravena: už dnes jejich výzkum vyprodukoval semena, zvaná Roundup-ready, která rostou i v takto znehodnocené půdě. Samozřejmě, tato semena se od nich musí kupovat a cena nebude zanedbatelná. A musí se kupovat na každou setbu, každý rok, protože rostlina sama je nevyprodukuje. Jestli budou takto vypěstované rostliny stravitelné pro lidi a pro zvířata, není jisté.

FINANCOVÁNÍ NEOBVYKLÝCH PROJEKTŮ

Jsou ale také projekty, kde je vhodnost financování sporná. Jako na příklad, EU vydalo značné částky na některé následující projekty:

• Nový typ kuchyňských kamen pro Laos, 1.8 milionů Euro;


• Přístup k obhospodařované medicině (opiáty), Švýcarsko a jiné země, 2.5 milionů Euro;


• Obhajitelná budoucnost afrického zemědělství, Afrika, 4 miliony Euro;


• Zemědělství a vybudování venkova, Azerbajžan, 14 milionů Euro;


• Nový výzkumný ústav neznámého (nejmenovaného) zaměření, Jordán, 3 miliony Euro;


• Zaučování fyzicky postižených číšníků a barmanů, Slaný, ČR, 120 tisíc Euro;


• Zajištění obživy pro nezaměstnané pěstitele cukrové třtiny, Fidži, 2.8 milionů Euro;


• Pouliční umění (pouliční kejklíři, kreslení po chodníku, aj.), Velká Británie, 200 tisíc Euro;


• Video průvodce: „Jak žádat o asyl,“ Itálie, 41.5 tisíc Euro;


• Odstraňování nebezpečných bakterií z nemocničních lůžek, Israel, 8.3 milionů Euro;


• Manažování znevýhodněných městských částí (ghetto), Berlín, 69 milionů Euro;


• Účast v místní vládě, Indie, 1 milion Euro;


• Podpora zemědělství v Keňi, Keňa, 4 miliony Euro;


• Podpora výnosnosti kukuřice, Východní Timor, 3.2 miliony Euro;


• Odstraňování nudných budov přidáváním okras z cementu, Turecko, 5.9 milionů Euro;


• Lepší život pro migranty-dělníky, Argentina, 3.5 milionů Euro;


• Odstraňování zábran pro obchod s Ukrajinou, Ukrajina, 45 milionů Euro;


• Budování okresů, odolných proti pohromě, Kambodža, 2 miliony Euro;


• Podpora přizpůsobivosti, Kazachstán, 1 milion Euro;


• Podpora emigrantů ze Syrie, Libanon, 31.3 milionů Euro;


• Pomoc další generaci zemědělců, Nigerie, 30 milionů Euro;


• Příprava na zemětřesení, Kuba, 595 tisíc Euro;


• Podpora občanských společností, Libyje, 2.2 milionů Euro;


• Podpora občanské společnosti, podnikání a vlády, Honduras, 250 tisíc Euro;


• Zemědělství a ochrana ekosystému, Uganda, 1.4 miliony Euro;


• Válka proti drogám, Indie, 2.3 milionů Euro;


• Veřejné školy, Zambie, 672 tisíc Euro;


• Snížení nebezpečí pohromy, Nigerie, 74.5 milionů Euro.

Úsudek si utvořte sami. Člověk, který opravdu přemýšlí by se směle mohl ptát: proč Zambie, Nigerie, Timor, Keňa, Jordán, Laos, Azerbajžan a jiné ne-evropské části světa? Proč tolik peněz vydávat tam, kde nás bota netlačí. Možná namítnete, že je to humanitární pomoc a pak máte asi pravdu. Ale jsme svýmí „dary“ schopni snížit sebemenší nebezpečí pohromy v Nigerii i když do toho dáme 74.5 milionů Euro? Jsme schopni zajistit úspěšné zemědělství v Keňi za 4 miliony Euro? Proč se máme zúčastnit v místním vládním programu v Indii za 1 milion Euro? Na co je nám odstraňování nebezpečných bakterií z nemocničních lůžek v Israeli za 8.3 milionů Euro? Copak nemají běžné a laciné desinfekční prostředky? A tak dále.

PODPORA ZEMĚDĚLSTVÍ

Podle stránky „Debating Europe“ prý udělá podpora zemědělství více škody než užitku: ničí chudší zemědělce a navozuje nejistotu v zásobování potravinami ve vývojovém světě. Tato pomoc totiž spočívá v tom, že se do znevýhodněné a hladovějící země navozí hromady potravin odjinud, i když země sama má jídla dost, jenže je příliš drahé pro místní obyvatelstvo. Tím jsou samozřejmě znevýhodnění místní zemědělci, kteří pak nic neprodají. Čistě finanční pomoc, aby si lidé mohli sami koupit potraviny místně, by byla mnohem více na místě.

Jenže čistě finanční pomoc a to ve velkém je poskytována jen velko-statkářům. Ti malí nedostanou nic. To pak ale způsobí, že velko-statkáři, spolu s investory skoupí obrovské části úrodné půdy, aniž by brali ohledy na práva a potřeby malých zemědělců. Často těmto malým sedlákům zaberou i jejich vlastní půdu a vyženou je ze země, kde hospodařili celé generace. Anebo je vyřídí tím, že vyčerpají veškerou vodu a na malého rolníka nezbyde nic.

Je dobře známo, že všecky dotace a podpory Evropské unie jdou velkostatkářům. Na příklad v Anglii, tam je hlavní příjemce financí miliardář Sir Dyson, Královna a Vévoda z Westminsteru. Také Česká republika a Slovensko získávají dotace na zemědělství ve značné výši a to proto, že mají hodně velkých, korporačních zemědělských podniků.

DOTACE POCHYBNÉHO CHARAKTERU

Evropská unie se ale ještě dále vyznamenává podporou akcí a podnikatelů, kde je tato podpora více než pochybná. Několik ukázek je uvedeno následovně:

• V letech 2007-2009 bylo uděleno 727 dotací, jejichž příjemci byli označeni jako „tajní“ a jejich totožnost nebyla vyjevena. Celková cena této dobromyslnosti byla 445 tisíc Euro.


• Berlín, Brandenburgské letišttě, 5.5 miliard Euro, nepoužívané, nepoužitelné, nedokončené;


• Polsko, 615.7 milionů Euro na postavení tří nových letišť (jedno z nich je Lodž) a to v místech, kde není dostatečné množství pasažérů aby je udrželi ve funkci.


• Vytištění 736 pohlednic, které „odrážejí současné problémy v Evropě, způsobující společenské ponižování.“ Výška dotace: 161 tisíc Euro. Takte to je 218.75 Euro za kus.


• Dotace pouličnímu cirkusu, o kterém se tvrdí, že „podporuje mezinárodní porozumění.“ Výška dotace: 185 tisíc Euro.


• Postavení 40 m vysokého venkovního výtahu po straně skalnaté hory na Sicilii, za 1.67 milionů Euro. Výtah nikdy nefungoval, protože městští úředníci se zalekli provozních výdajů ve výši 83.5 tisíc Euro ročně za dopravení turistů do kláštera o 40 m výše.


• Taneční skupina „Flying Gorillas“ (Létající gorily), která se vyznamenala „tancem smrdících nohou“ obdržela dotaci ve výši 400,000 Euro. Její představení bylo provázeno zvuky hlasitého říhání.


• 100,000 Euro pro luxusní řetězec španělských hotelů.


• Součást 7 milionového projektu nazvaného „Rok mezikulturního dialogu“ (Year of Intercultural Dialogue) byla, že osel cestoval po Holandsku, kde byl vítán malými dětmi. Účelem prý bylo „vytvořit odraz evropských totožností.“ Osel sám si totiž vedl zápisky o svých zážitcích z těchto cest.


• 850 tisíc Euro za zájmové dřevo-návrhářské centrum ve Švédsku, „Rovnoprávnost pohlaví.“


• 200 Euro švédskému farmáři aby mohl pěstovat marihuanu, i když je ve Švédsku zakázána.


• 400 tisíc Euro na akci „Alter Ego,“ kdy děti kreslily portréty jeden druhého za účelem podpory Evropského občanství.


• 2.4 miliony Euro na dětské planetárium v severním Švédsku. Když se celý projekt ukázal neúspěšný, planetárium bylo prodáno za 150 tisíc Euro.


• 400 tisíc Euro na festival, nazvaný „Stranger“ (Cizinec), kde byly hodnoceny příspěvky ve formě videa, které propaguje občanství v EU.


• 2.3 miliony Euro na MTV televizní kampaň s názvem „Evropo, slyšíš mne?“ (Europe can you hear me?)


• Asi 86 milionů Euro ročně na pouhou administraci dotací Evropské unie pro zemědělský průmysl ve Velké Británii.


• 200 tisíc Euro maďarským firmám na zlepšení života a životních podmínek pro psy. Při jiné příležitosti, lázně pro psy byly bohatě podpořeny Unii, ale výška dotace není známa.


• 4 miliony Euro na produkci pomerančové šťávy. Sedm italských příjemců bylo posléze zadrženo a zjistilo se, že nevlastnili žádné pomeranče, ani nevyráběli pomerančovou šťávu.


• Skoro 100 milionů Euro ve formě plateb různým evropským bankám. Není jisté z jakého důvodu byly tyto platby provedeny, protože dokumentační systém Unie není natolik průhledný, aby toto umožnil zjistit.


• 175 milionů Euro bylo dáno během několika let Sicilii, na ochranu a zpevnění povrchu hory, ve snaze zabránit nebezpečným posuvům půdy. Tyto peníze se jednoduše ztratily. Posuv půdy v r. 2009 způsobil 25 smrtí, 35 ztracených a 704 bez domova.


• 69 tisíc Euro obdržela Coca Cola během jednoho roku pro jejich balírnu v severním Irsku.


• 53 tisíc Euro za hodinu provozu televizního kanálu Evropské unie, kde je snímán Evropský parlament.


• 725 tisíc Euro na šest skanerů, které měly být nainstalovány na evropských letištích. Jenže v r. 2008 volil Evropský parlament proti jejich použití a tak zůstaly rezivět někde ve sklepě.

Nemluvě o tom, že Evropská unie platí až 6,680 Euro na osobu těm, kteří v rozporu se zákonem dovážejí migranty z arabských států a z Afriky do Evropy. Tyto peníze jsou jim vypláceny za tím účelem, aby si vybrali lepší zaměstnání, jako na příklad nechali se vyškolit na mechaniky, anebo si koupili zemědělskou usedlost či obchod. Na jeden takový projekt v Nigerii padlo asi 687 tisíc Euro, ale přítomní vypovídali, že celý proces nebyl správný. Tak zvaní převaděči byli označeni, ale neměli žádné papíry, které by potvrzovaly jejich totožnost. Známí a příbuzní se museli za ně zaručit.

Jistě jste si všimli, že EU štědře rozhazuje peníze a to jak mezi své vlastní státy, tak i tam, kde o EU nikdo nic ani neví. Svádějí to na „humanitární pomoc,“ ale ve skutečnosti není jisté, jestli se za nevinným příjemcem neskrývá některý dobrý známý či kámoš hlavních úředníků. Člověkovi se pak vtírá myšlenka na to, že je docela možné, že EU vyplácí několik tisíc na osobu převaděčům migrantů z Afriky do Evropy aby se přeškolili na něco lepšího a zároveň nějakým šikovným způsobem převádí George Sorosovi fondy na jejich dopravu sem. Nakonec, kdyby o ty migranty opravdu nestáli, dávno by jim příjezd do Evropy zatrhli.

EVROPSKÉ STÁTY A NE-EVROPSKÉ STÁTY

Přehled rozmístění financí mezi Euro státy a neEuro státy je uveden níže. Přesná data jsou k sehnání pouze do roku 2010, který je také uveden:

2010, miliony EUR	EU Státy	Státy mimo EU	Různé	Celkem
Obhajitelný růst, školy, zaměstnání	46,491.7	811.2	992.0	48,828.0
Údržba a obhospodařování přírodních zdrojů	55,906.7	143.3	11.7	56,647.3
Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1,289.3	16.2	12.1	1,373.0
EU jako celosvětový partner	463.9	5,341.1	1,534.8	7,486.5
Administrace	7,185.9	210.2	296.4	7,895.8

A aby to nebylo snadné a jasné, součty nesedí. Suma všech výdajů neodpovídá obnosu, udanému v kolonce nazvané „Celkem.“ Je těžké určit, jestli je chyba v matematickém součtu, anebo v jednotlivých číslech, či jestli změnu ovlivňuje zaokrouhlování.

Toto je velká nevýhoda všech údajů, protože oficielní dokumenty Evropské unie jsou prošpikovány chybami. Mohou to být pouhé překlepy, anebo chyby způsobené příliš složitými a přísnými směrnicemi. Ale mohou to také být chyby záměrné, na zamaskování pravdy.

Ale podívejme se na jednotlivé položky v tabulce, uvedené dříve. Takže: „Obhajitelný růst, školy, zaměstnání“ zahrnuje mezi jinými také:

• Soutěživost za účelem růstu a zaměstnání a také soudržnost za účelem růstu a zaměstnání, na které jsou určeny poměrně vysoké částky;


• Galileo satelitní systém;


• Marco Polo program, který se zaměřuje na usnadnění cestování a transportace;


• Program „Ten,“ zabývající se výstavbou komunikací;


• Podnikání, vynálezy a zlepšovací návrhy;


• Vyřazování jaderných elektráren z provozu.

„Údržba a obhospodařování přírodních zdrojů“ zahrnuje:

• Zemědělské trhy;


• Zdraví zvěře a rostlin, plus rybolov;


• Rozvoj venkova.

„Občanství, svoboda, bezpečnost a právo“ zahrnuje:

• Solidaritu a navigaci přílivu emigrace;


• Veřejné zdraví, kulturu a ochranu zákazníků;


• Mládež v akci;


• Ochrana lidu a financí.

Samozřejmě, všecky tyto informace mají řádné množství záhadných cílů pro evropské peníze, které jsou nejasné a taky nevysvětlené. Výrazy jako „různé,“ nebo „decentralizované agentury“ neříkají nic, ale často se v nich skrývají velké sumy peněz.

Například, zrovna nedávno uvolnilo vedení EU informace o cestovních výdajích pro svých 28 komisařů za dva měsíce v r. 2016. Čísla, která tím vyšla najevo jsou šokující. Tito lidé běžně pronajímají soukromá letadla a výdaje jdou do desetitisíců. Na příklad, 2-denní návštěva Itálie Jean-Claude Junckera, kam cestoval se skupinou osmi lidí aby se v Římě setkal s politickými vedoucími země, stála 27,000 euro. Federica Mogherini, zabývající se styky s cizinou letěla koncem února spolu se svými pobočníky do Azerbajžánu a celý výlet stál 77,118 euro. Je vůbec Azerbajžán v Evropské unii?

Zajímavý přehled o rozmístění fondů mezi jednotlivé státy vydaly britské noviny „The Guardian.“ Je ho možno stáhnout jako pdf z této adresy: https://image.guardian.co.uk/sys-files/Guardian/documents/2012/01/26/EU27_Money.pdf

VÝHLED DO BUDOUCNA

V současné době plánuje EU začít zbrojit a k tomu účelu chce založit fond asi 1 miliardy Euro, kterou hodlá získat od přispívajících států. Za tyto peníze hodlají pořídit novou vojenskou technologii, jako jsou drony, letadla, která doplňují benzin ve vzduchu a cyber-obranný systém. Jak moc je tento plán užitečný zbývá vidět. Nakonec, nemáme tady už NATO, vojska OSN, a značný vojenský personál některých členských států, jako třeba Turecka, plus Ameriku? A proti komu bude tato EU armáda bojovat, když se celému společenství se vší tou vojenskou pomocí nepodařilo zastavit okupaci Evropy arabskými a africkými partyzánskými jednotkami, které se sem k nám šikovně provlékly pod záminkou „emigrace?“ Anebo se EU chystá na válku? Proti komu? Proti nám?

Je jasné, že všecka ta finanční incentiva a podpory mají dvojí stránku. Jednak zvyšují výdaje celého tohoto nad-národního spolku, které musí být odněkud dodány zpátky. A také vytváří závislost lidí, podniků, podnikatelů a vlád na cizí podpoře. A jakmile berou od někoho peníze, jsou jeho otroci a pak není snadné se takové pomoci zřeknout a skončit nadobro s nevítaným dárcem. Je jisté, že toto nemůže jít donekonečna. Administrativní část Evropské unie se bude pouze zvětšovat a tím pádem bude potřebovat stále více peněz pro sebe. Na druhé pak nezbyde zdaleka tolik a postupně na ně nezbyde nic a přesto budou všecky členské státy neustále platit a platit a platit.

Proto je skoro nutné tuto „pomocnou ruku“ odmítnout a přestat umožňovat manipulaci státu pomocí finančních darů odjinud. Je nutné toto odseknout ihned, protože později bude na této pomoci více a více lidí závislých a ukončení nežádoucího poměru nebude snadné. Obzvláště těžké to bude v době, kdy už na rozdávání peníze nebudou žádné, ale závislých příjemců bude nesčetně. To pak by znamenalo totální ekonomický krach, hlad a bídu pro všechny.

Je pravda, že Evropská unie se pečlivě stará o to, jak získat další peníze, takže asi bude nějakou dobu trvat, než k podobnému scénáři dojde. Ale dojde k němu, není to jinak možné. I když Evropská unie touží rozprodat majetek jednotlivých států i bez souhlasu jejich vlád cizím, ne-evropským investorům, jak to jasně řekl Jean-Claude Juncker v jeho výročním projevu za rok 2017, ani tyto finance nebudou mít dlouhé trvání a ještě celou situaci zkomplikují. Potom budou občané jednotlivých států nejen cizinci ve svých vlastních zemích, kde klíčový průmysl a výnosná území budou vlastnit miliardáři z Ameriky, z Japonska, z Asie či z jižní Ameriky. Ale ještě navíc nebudou mít čím přispívat na vysoce byrokratický a náročný celek, zvaný Evropská unie. Závislí na dotacích, nebudou schopni udržovat tento poměr v plusu na seznamu příjmů a výdajů a když pak bude finanční pomoc odříznuta, dopadnou velmi špatně. Celé národy tak budou zbankrotovány a budou přebrány cizími boháči, kteří je budou ještě více ždímat a vysávat. Nakonec, Coudenhove-Kalergi to tak plánoval!

UKÁZKOVÝ PŘÍPAD: KOSOVO

5. září 2017 vydala Evropská unie prohlášení, že hodlá uvolnit 2 miliony Euro na podporu ochrany kulturního dědictví Kosova. Pomocí tohoto program zkouší sloučit různé etnické menšiny, přičemž chce pro tuto akci zainteresovat hlavně ženy a mládež. Představují si restaurování kulturních památek, spolupráci různých etnicit na tradicích země, na jejich umění, lidové tvořivosti, divadelní tvorbě.

Zní to dobře, jako vždycky. Ale JAK bude tato činnost provozována? Které kulturní památky a která kultura bude vybrána k zrestaurování za 2 miliony Euro? Budou to převážně Srbové a Rómové, kteří konečně docílí zrestaurování jejich pamětihodností a kulturních míst, která byla zničena albánskými Muslimy v r. 2004? Budou některé ostatní menšinové skupiny, již tak utiskovány převahou Albánců vybrány za příjemce těchto darů?

Soudě podle Zákona pravděpodobnosti, který říká, že když je na jeden problém dvojí řešení, to horší z nich se stane, příjemci nebudou žádní z těchto lidí. Spíš se dá čekat, že je tato akce postihne ze zcela jiného úhlu. Jejich ženy budou podchyceny, aby se zúčastnily “budování společné vlasti,” přičemž opustí své děti a jejich výchovu nechají na pospas ulici, protože rodiny to stejně už dávno nezvládají na jednom platu. A ke všemu obzvláště Srbové a Rómové mají ty největší potíže sehnat slušné zaměstnání.

Ale abychom rozumněli celému konfliktu, je třeba se podívat na problém z historického náhledu. Podle některých byl konflikt v Kosovu způsoben bojem o území různými etnickými skupinami. V tomto případě se jedná hlavně o Srby a Albánce, neboli o srbské Katolíky a albánské Muslimy. Tato zápletka má svůj původ snad v První balkánské válce, v r. 1912-1913. Vzrůstající srbská populace se tehdy připojila ke katolickému Srbskému království i přes to, že asi od 15. století v Kosovu začali početně převládat albánští Muslimové. Tento politický tah samozřejmě začal být zdrojem rozporů a rozbrojů, jelikož Muslimové Srbům nikdy neodpustili rozdíl v náboženství. Nakonec, nemůžeme se divit, protože Muslimové nikdy neodpustí nikomu rozdíl v náboženství, o čemž svědčí 1400 let jejich útoků a násilností vůči zbytku světa. A dokonce neodpustí rozdíl v náboženství ani jiným Muslimům, kteří zrovna nespadají do jejich sekty.

Spory mezi Muslimy a katolickými Srby vyvrcholily někdy v březnu 2004, kdy došlo k násilnickému a krutému napadání Srbů a Rómů etnickými Albánci. Vzpoura nabyla postupně takových rozměrů, že činy jejich asi 51000 albánských účastníků nebylo možno zastavit ani spojenými silami kosovských policejních jednotek, mezinárodních jednotek OSN a Kosovskou policejní službou, kterou vedlo NATO. Srbové a Rómové byli nemilosrdně napadáni, mnoho z nich skončilo v nemocnicích a údajně jeden člověk zemřel. Jejich domy, školy, kostely a i pošty byly páleny a ničeny, zatímco albánské majetky zůstaly neporušené. Podle jiných zdrojů byl v tomto konfliktu zahrnut ještě obchod s drogami, jelikož Albánci jsou notoričtí pašeráci drog a Srbové byli v opozici proti tomuto podnikání.

Samozřejmě, veřejné sdělovací prostředky toho moc neřeknou a situaci v Kosovu popisovaly úplně naopak, jako že Srbové napadli Albánce. A i dnes, ECMI Infochannel, což je Evropské centrum pro záležitosti (etnických) minorit varují, že dokonce i oficiální sčítání lidí a jakékoliv údaje týkající se počtu osob v různých etnických skupinách jsou velmi často zkreslené, mnohdy i záměrně.

Odvětví Organizace Spojených národů pro práci s uprchlíky potvrdilo ve svém hlášení z r. 2004, že pronásledování etnických Srbů a Rómů v Kosovu stále pokračuje a že přese všecku snahu nebylo dosaženo žádných podstatných výsledků. Píšou, že tito lidé stále ještě nemají stejné možnosti při hledání zaměstnání jako ostatní menšinové skupiny, nemají dostupnou lékařskou péči ani vzdělání, což je ještě více zkomplikováno zákazem cestování.

Etnické složení Kosova je dominováno albánskými Muslimy, kteří údajně tvoří asi 95% populace. Zbývajících 5% jsou Srbové, Aškali (Rómové), Bosňané, Chorvati, Egypťané, Gorani a Turci. Už tady můžeme vidět rozpory, protože podle zkoumání Helge Brunborg z Norska, tvořili v r. 1999 etničtí Albánci asi 83% populace a etničtí Srbové 10%, což nechalo pro všecky ostatní menšinové skupiny 7%. A údaje Federálního sekretariátu pro informace (Jugoslávie) z r. 1998 udává procento etnických Albánců jako 70%. Takže – jsou tato čísla zkreslena omylem či záměrně? Anebo se do Kosova nahrnulo tolik Albánců, připravených k boji a k násilnostem, že jejich počet vzrostl o celých 13%, neboli 900 tisíc lidí?

Obdobně udávají různé prameny celkový počet obyvatel země: někde jsou to 2 miliony obyvatel, jinde 1.1 milionu. Jak je takový rozdíl v číslech ospravedlnitelný?

Po počátečních násilnostech v r. 2004 začali Srbové a jiné menšinové skupiny hromadně opouštět Kosovo. Zanechali tam majetky, převážně zemědělské usedlosti, ale i jiné domy a byty. Tyto byly brzy nato zabrány albánskými Muslimy, z čehož vznikl další vážný spor co do vlastnictví, po skončení války. Menšiny se domáhají svých práv, zatímco albánští Muslimové se snadno získaného majetku nechtějí vzdát. A konflikt pokračuje nadále.

Do tohoto chaosu se teď zkouší zamíchat Evropská unie a možná i jiné spolky a zkouší tam docílit smíření na základě hraní divadel, vyprávění pohádek, soutěžemi o nejlepší koláč, či o nejlepší výšivku, lidovými tanečky a zpěvánkami. A to všecko za 2 miliony Euro.

Uvažují vůbec tito lidé? Vědí vůbec něco o muslimské mentalitě? Anebo je to za účelem vyhnání ze země ještě většího množství Srbů a jiných menšin?

10. října 2017

PDF ke stažení: EU-Dotace