Nový prostředek na léčení alkoholismu nevyvolává, na rozdíl od stávajících, odpor k alkoholu, ale nejspíš ho nahrazuje. Princip působení přípravku je založen na vlivu biologicky aktivních látek stimulujících syntézu hormonu štěstí na mozek.

Pro porovnání uvedeme, že alkohol syntetizuje tento hormon umělým způsobem. Navíc vede alkohol jako narkotik k vzniku dodatečných receptorů. A v důsledku má piják potřebu stále většího množství alkoholu pro dosažení „štěstí."

Nový prostředek ale nevyvolává vznik dodatečných receptorů a dokonce, jak tvrdí jeho tvůrci, snižuje počet již získaných „zbytečných."

Vědci sdělili, že nový preparát již získal kladné ohlasy toxikologů: u pacientů, kteří ho užívali, se snížila závislost. Kalviņš nicméně vysvětlil, že nový přípravek není lék, ale „pomocný prostředek," poněvadž léčení alkoholismu závisí víc na vůli a přání zbavit se závislosti.

„Přípravek nepomůže, má-li člověk společnost přátel, kteří naléhají, aby si dal jednu spolu s nimi. Na to není lék, ale vlastní vůle. Poskytnout pomoc může toxikolog a psychoterapeut. Ale až alkoholik začne brát tento přípravek, pocítí sám fyzicky jeho účinek, a pak možná poradí ho svým druhům v neštěstí, protože nikdo nebude radit příteli neúčinné prostředky," řekl.

Ivars Kalviņš se stal známým po té, co WADA uznala jeho přípravek meldonium za zakázanou substancí. Samotný vědec ale tvrdil, že sportovci mají právo na jeho užívání, poněvadž tato látka jim pomáhá uchránit zdraví.