"V tom vidím také trochu dvojakost pozice ČR, protože v souvislosti s debatou o tom, zda bychom měli usnadnit vstup zahraničních pracovníků na český pracovní trh, se vede poměrně velká debata. O tom, do jaké míry to odráží mzdy pro české zaměstnance a podobná debata se vede samozřejmě i v celé řadě dalších evropských zemích," pokračoval senátor a bývalý ministr v jedné osobě.

"Dokonce obdobná debata byla velmi pravděpodobně velkým důvodem toho, proč hlasování v Británii o setrvání v EU skončilo tak, jak skončilo. Protože podstatná část nespokojenosti se situací vyplývala právě proto, že přicházejí lidé, kteří pracují za mnohem nižší mzdy nebo jsou ochotni pracovat za mnohem nižší mzdy, než zaměstnanci v Británii. A samozřejmě to vyvolává sociální napětí. To znamená, docela rozumím tomu, proč některé země volají po tom, aby princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě byl uplatňován. Zřejmě to nejde zcela důsledně, takto bránit se tomu zcela, tak jak činíme my v tom usnesení a vláda v pozici, tak to považuji za velmi problematické. A pak co souvisí s důstojnými sociálními podmínkami, když se kouknu např. na usnesení v bodě II. 9, že tady máme návrh, že nesouhlasíme se zákazem čerpat týdenní odpočinek v délce 45 hodin a více ve vozidle, neboť považujeme toto ustanovení za diskriminační a zvyšující náklady na dopravu atd," konstatoval senátor Jiří Dienstbier.

"Nejsem si jistý, jestli jsou to důstojné podmínky pro řidiče. Vím, že ti řidiči, kteří jezdí s nákladními automobily po Evropě, tak to považují za velmi těžkou práci, a tohle samozřejmě, byť jsou na to do jisté míry zvyklé, tak je to sociální nekomfort. Zkusme se zamyslet nad tím, kdybychom uplatnili tento princip oproti nám samotným senátorům nebo proti členům vlády, že by třeba pan ministr Ťok jel v karavanu na jednání do Bruselu a tam by nepřenocoval v hotelu, ale v autě. Myslím, že by to také bylo poněkud nedůstojné, a myslím si, že je to nedůstojné i ve vztahu k řidičům automobilů. Jakkoliv na to mohou být zvyklí, tak takto kategorické odmítání principu, že 45 hodin ve vozidle jsou sociálně důstojné podmínky řidičů. Nejsem si tím jistý. Takže nebudu pro to usnesení hlasovat, těch problematických bodů je tam více a myslím si, že samozřejmě máme usilovat o konvergenci. Nelze ji dosáhnout skokově naráz, ale odmítat principy, které doopravdy vytvářejí napětí v jednotlivých zemích EU, nepokoušet se porozumět situaci v jiných zemích, když mi sami se tomu bráníme tam, kde přicházejí jiní lidé pracovat sem za méně peněz, tak je to řekněme nesolidární. Proto doopravdy to nepodpořím," uzavřel své vystoupení senátor Jiří Dienstbier.

"Já nemůžu než zareagovat na to, co tady bylo řečeno. Nezlobte se na mě, ale to, co jsem slyšel, byla slova salonního politika, který nemá žádný vztah k realitě," řekl v dalším vystoupení ministr dopravy ČR Dan Ťok.

"Zaprvé, co my říkáme, je, že doprava je záležitost, na kterou se těžko ta směrnice o vysílání pracovníků dá aplikovat. Dá se na ni aplikovat těžko proto, že prostě ta tranzitní doprava probíhá přes několik zemí. Já už jsem to tady vysvětlil. Proč by měl člověk, který v ČR nebo který vozí třeba díly z Mladé Boleslavi do Wolfsburgu za Volkswagen stráví na té cestě tři hodiny v Německu nebo šest hodin v Německu, spí ve vlastní posteli, většinu času tráví v ČR, podle těchto podmínek brát německou mzdu? Tomu já neříkám úplně stejná mzda za stejnou práci ve stejném místě, protože to prostě není pravda," pokračoval ministr.

"Potom máte problémy, jakou minimální mzdu bude dostávat letuška, která poletí přes tři země? To jí budeme každých 20 minut měnit minimální mzdu a mít s sebou všechny dokumenty? To prostě, ta směrnice tak to říká. To je ten princip, pro kterému jsme," dodal Ťok.

"A třetí důvod je, ta mzda těch našich řidičů je, neodkazujme, že je vydíráme, prostě oni mají svoji mzdu, mají k tomu diety, když se to spočítá dohromady, tak to bohatě převyšuje minimální mzdu ve všech státech, kterými projíždějí. Jenomže EU prostě nechce akceptovat, že diety jsou součástí jejich příjmu. Tam je spousta věcí, které musíme brát. A když berete ten odpočinek, ono to taky není tak jednoduché, prostě každá práce má svá specifika. Srovnávat, že bych měl jet do Bruselu v karavanu a tam přespávat, místo v hotelu, je trošku přitažené za vlasy, protože jsem tady říkal, ten problém, o kterém se bavíme, je problém zcela jiný. My dneska říkáme nebo naši provozovatelé, těch kamionů, a provozovatelé té mezinárodní kamionové dopravy tvrdí, že ta auta jsou velmi komfortně vybavena na spaní a na život toho člověka, na ten odpočinek, ale ten problém je ještě jiný, prostě u těch parkovišť, kde takovýto odpočinek mohou dělat, protože se třeba nestihnou kvůli časovým důvodům vrátit do svého bydliště, aby tam těch 45 hodin odpočinku mohli provést, tak prostě nejsou vybaveny dostatkem hotelů, hotelových pokojů, tak, aby se tam dalo přespávat a ten odpočinek dělat ve velmi komfortních podmínkách. Takže bylo to probráno s odbory, odboráři s naší pozicí souhlasí, ne že nesouhlasí, souhlasí s ní i zaměstnavatelé. Zpochybňovat lze všechno," uzavřel v Senátu další své vystoupení ministr dopravy.

"Copak letuška, ale třeba astronaut... ," glosoval průběh jednání  řídící místopředseda Senátu Jaroslav Kubera.

 "V diskusi vystoupili kromě onoho salonního politika ještě tři nebo dva kolegové, z toho jeden dvakrát," poznamenal senátor zpravodaj Jaroslav Doubrava, když komentoval diskusi.