Na nedávném zasedání Rady bezpečnosti OSN, ukrajinský vyslanec Vladimir Jelčenko vyzval, aby byl mírový kontingent nasazen do Donbasu vybaven bojovými letadly a vozidly. Jelčenko také dodal, že mírovým silám by mělo být zaručeno potřebné financování a pokročilé průzkumné technologie.

Pokud budeme předpokládat hypotetickou možnost schválení takového návrhu, pak bude historie mírových operací „obohacena“ novým precedentem. Mírové mise nikdy předtím nepoužily bojová letadla. Samozřejmě, tento extravagantní návrh ukrajinského velvyslance lze přičíst infantilní zkušenosti ukrajinské státnosti a mladé diplomacii Ukrajiny – ale jen částečně. Kdysi jsem měl příležitost účastnit se setkání s Jelčenkem, když byl ukrajinským velvyslancem v Rusku během ukrajinského prezidentství Juščenka. Již tehdy jsem dospěl k závěru, že nemáme co dočinění s diplomatem, ale s politickým demagogem, jehož „diplomacie“ je tvořena jen z rusofobie. Jeho následná kariéra jako vyslanec Ukrajiny v OSN to potvrdila. Na rozdíl od ruského vyslance Vitaliho Čurkina, který byl profesionálem s kapitálem „P“, tento ukrajinský kvazi-diplomat a ukrajinská kvazi-diplomacie jako celek, jsou proslulé jedinou věcí – agresivní rusofobií a extravagancí.

Přesto bychom měli dát Jelčenkovi uznání. Má jednu nepopiratelnou výhodu: schopnost poskytovat neustálé, urážlivé výlevy. Opět platí, že ukrajinská diplomacie není profesionální, ale je skutečně velmi aktivní a agresivní, což podle mého názoru Sergej Lavrov dostatečně neukazuje. Takže, Jelčenko, se všemi extravagantními výlevy, je docela vhodný pro roli ukrajinského vyslance OSN.

Při navrhování, že by se mírové operace v Donbasu prováděly za pomocí bojových letounů, ukrajinský Jelčenko se neopírá o zkušenosti mírových misí, ale o jiné precedenty. Je zřejmé, že jeho návrhy poukazují na události z jara roku 1999, jmenovitě o intervenci NATO proti Jugoslávii, když bojová letadla hrála hlavní roli v represivních operacích USA a jejich spojenců.

To, co Kyjev chápe „mírovými operacemi v Donbasu,“ je samozřejmě intervence NATO v Donbasu a ovládnutí „povstalecké oblasti“ pod kontrolu Ukrajiny. Pokud pochopíme tuto zřejmou pravdu, pak návrh Jelčenka nevypadá tak extrémně. Ukrajiny vidí mírový kontingent jako složený výhradně z vojsk NATO a cílem této „mírové“ mise je prolomení „separatistických armád“ západníma rukama. Ve skutečnosti Ukrajina v podstatě vyzývá kolektivní Západ, aby nejen řešil problémy Kyjeva vojenskými prostředky, ale také financoval tyto operace. To je ukrajinská mentalita a styl ukrajinské kvazi-elity.

Tento podivný návrh bude samozřejmě odmítnut v Radě bezpečnosti OSN a dokonce i ukrajinskými západními spojenci. Cíl byl nicméně dosažen, protože ukrajinský režim ukázal, že je připraven přijmout extrémní opatření, jako je výzva k intervenci NATO proti Donbasu – a následně proti Rusku, které prostě Donbas nenechá napospas.

Kyjev vyzývá Západ, aby šel do války proti Rusku. To je špatné pro Západ, špatné pro Rusko, a děsivé pro Ukrajinu. Ale je to dobré pro ukrajinskou „elitu“, která vsadila svou existenci a majetek na vojenský střet mezi dvěma nejsilnějšími vojenskými silami na světě.

(Fort-russ/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: EPA/ROMAN PILIPEY)