Česká republika a Itálie plánují společně pomáhat migrantům v Pobřeží slonoviny. V září se na tom domluvili italský premiér Paolem Gentilonim a dosluhující český předseda vlády Bohuslav Sobotka. Cílem projektu je začlenit do společnosti lidi vrácené do Pobřeží slonoviny z jiných afrických zemí, kudy směřovali do Evropy.

V africké zemi je podle Sobotky také několik set tisíc lidí bez státního občanství. "Pobřeží slonoviny je jednou z významných zdrojových zemí, pokud jde o migraci," uvedl pro média Sobotka. Ve spolupráci s Itálií by měly peníze uprchlíkům pomáhat zajišťovat ubytování, zdravotní péči, pitnou vodu a zlepšovat jejich vyhlídky na začlenění do společnosti.

Z české strany se má jednat o kompenzaci za odmítání uprchlických kvót. Itálie v projektu vidí jeden ze způsobů jak zmírnit migrační vlnu, která se každý den na ní valí.

Česká vláda bude o finanční podpoře projektu jednat 12. října na svém zasedání. Co si o česko-italském projektu myslí na naší politické scéně? To Sputniku řekl místopředseda Národních socialistů Přemysl Votava.

Česká republika a Itálie chystají společný projekt, ve kterém by mohly společně pomáhat migrantům v Pobřeží slonoviny. Česko by mělo do projektu přispět zhruba milionem eur. Peníze by měly jít na začlenění do společnosti lidi vrácené do Pobřeží slonoviny z jiných afrických zemí, kudy směřovali do Evropy. Migrantům by měly pomoci i zajišťovat ubytování, zdravotní péči nebo pitnou vodu. Co si o projektu myslíte?

Tento projekt ČR je smysluplný, lze ho jen uvítat. Měl by mít dokonce prioritu v celkové pomoci, která povede ke zmírnění dopadu migrační vlny na Evropu. Tedy řešit migraci v zemích svého původu. Domnívám se ale, že samotná částka je značně podhodnocená, je alibistická. Pokud se má něco změnit, musí jít o zásadnější pomoc pro uvedenou lokalitu, zde se nabízí srovnání s neúměrně vysokými náklady na naše vojenské zahraniční mise.

Skutečně pomůže zmírnit migrační vlnu, pokud Evropa bude investovat do afrických států?

Musím připomenout, že Evropa má vůči Africe svůj dluh. Přesněji řečeno jej mají bývalé koloniální mocnosti, které po staletí využívaly přírodní a lidské zdroje těchto svých kolonií. Připomínám zejména Francii, Velkou Británii, Španělsko, ale i Itálii, Belgii, Německo. Ještě po druhé světové válce byla Afrika pro tyto země zdrojem laciné pracovní síly, zdrojem surovin. Dnes by tyto státy měly splácet svůj dluh vůči Africe. Zároveň říkám, že Česká republika nikoho v Africe nekolonizovala, z nikoho ekonomicky netěžila.

Může zapojení Česka do podobných projektů zmírnit kritiku Bruselu kvůli odmítání Prahou přerozdělování migrantů?

Brusel chce svůj migrační problém přenést zejména na nové "východní státy EU". EU přitom nehledá vinu ve své dosavadní politice vůči rozvojovému světu. ČR není viníkem této krize a nesmí být ani hromosvodem bruselských nálad. ČR může pomoci v této migrační krizi, ostatně to dělá již delší dobu. Nesmí být k tomu, ale nucena. Největší díl pomoci musí nést zejména ty státy, které z po staletí využívaly, či dokonce drancovaly, bohatství těchto svých kolonií. To je jim třeba i
důrazně připomenout.

Není řešením ráznější hlídání vnější hranice Evropské unie?

Jistě i to je možnost, ale nevidím v tom to zásadní řešení. Řešením je zejména politická stabilita v zemích, odkud přichází největší podíl migrantů. Zároveň je nutné zcela zpřísnit sociální podmínky pro žadatele. Politika vítání, či otevřené náruče, nemůže zachránit celý rozvojový svět.