Podle kosmologického modelu Lambda-Cold Dark Matter (ΛCDM) je Vesmír zaplněn z 95 procent temnou hmotou a temnou energií. Obyčejná (baryonová) hmota, se skládá z protonů a neutronů, tvoří pouze 4,6 procent. Avšak pozorování ukazují, že ve hvězdách, mezihvězdném prostředí a horkém plynu hvězdokup (klastrů) je pouze 50 procent teoretického množství baryonové hmoty.

Hmota ve vesmíru tvoří trojrozměrnou síť, jejíž uzly jsou vytvořeny pod vlivem gravitační síly. Tyto uzly, které se skládají z galaxií nebo velkých hvězdokup a tmavé hmoty, jsou spojeny strukturami podobnými vláknům. Výsledky hydrodynamického modelování ukázaly, že právě mezi galaxiemi a klastry musí být chybějící část obyčejné hmoty. Nazývají jí teplým horkým mezigalaktickým médiem. Ale je těžké ji objevit kvůli velmi malé hustotě.

Vědci zanalyzovali údaje, které získali díky orbitální observatoři Planck, předurčené pro zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktního záření nebo CMD), které zůstalo po té, kdy se vesmír stal průsvitným pro tepelné záření. Celkově bylo prozkoumáno 260 tisíc galaxií. Ukázalo se, že ve strukturách podobných vláknům je baryonová hmota mezi nimi několikrát hustší než v průměru ve vesmíru.