Tento název je jasnou narážkou na termín „stínový kabinet" (vláda v pořadí), který označuje kabinet ministrů, jenž byl vytvořen pro to, aby mu při jistých okolnostech byla předána pravomoc reálné vlády.

Úkolem prvního brainstormingu tohoto „expertního" kabinetu se stalo vynalezení způsobu, jak „zkrotit" Vladimira Putina.

Vlivní představitelé americké politické elity, kteří jsou v týmu Kabinetu Politica, vytvořili dvě teze, které nejsou vládnoucí politici vždy připraveni říkat nahlas.

První politická teze: Rusko je geopolitický protivník číslo jedna. Severní Korea je drobnost. Čína je nepřítel z budoucnosti, mezinárodní terorismus vůbec není nepřítel, ale jen „taktika", jak cynicky prohlásil jeden z expertů.

Druhá teze zní: vláda Putina i Rusko samotné je slabší než se zdá a ona slabost se projevuje v… Ukrajině.

Na schématu Politica vypadá „Plán na zkrocení Putina za pomoci Ukrajiny" následovně:

1. Západ nesmí v žádném případě dát Rusko celou Ukrajinu. Je potřeba zachovat si kontrolu nad částí, nejlépe nad velkou částí Ukrajiny.

2. Část Ukrajiny, kterou se podaří zachovat pod kontrolou Západu, je potřeba demokratizovat a westernizovat (pozápadnit — red.).

3. Je potřeba přinutit Evropskou unii, aby vymyslela (!!) nějaký nový status pro Ukrajinu. Experti přiznávají, že Ukrajinu do Evropské unie nepustí a normální členství mít nebude. Trvají ovšem na tom, že je rychle potřeba vymyslet nový status, něco jako „malý člen" či „asociovaná země EU". Tímto způsobem je potřeba ukázat takzvanou „nakloněnost EU Ukrajině".

Vše. Plán je hotový. Podle verze amerických expertů a elitářů to bude stačit k tomu, aby „bylo možné podlomit legitimitu Putina" v Rusku a přinutit Rusy zamyslet se nad otázkou, „proč je v Rusku autoritářská vláda a ekonomika kleptokratů, když se Ukrajině podařilo westernizovat" (to je přímý citát ze závěrů expertů). Sází tedy na to, že Rusové budou závidět úspěchům westernizovaných Ukrajinců a začnou mít výhrady k Putinovi v klíčovém momentě jeho volební kampaně.

Důležitá poznámka: v plánu amerických expertů není žádný bod o tom, že je potřeba dát Ukrajině peníze.

Není příliš jasné, čemu by Rusové v ukrajinské realitě měli závidět. Nechápou to asi ani američtí experti, ale kouzelné slovo westernizace neustále opakují jako mantru.

Další nápady, o které by se mohli opřít, američtí experti vůbec nemají.

V rámci brainstormingu přiznali, že „Rusko vítězí v informační válce", a že „USA se nechtějí chovat jako lídr svobodného světa" (vinen je samozřejmě prezident Trump). Jako odpověď bylo navrhnuto zesílit kybernetickou bezpečnost, označovat proruské či vůbec jakékoli „nesprávné" zprávy na sociálních sítích a v médiích „velkým rudým razítkem" (to je citát!) s nápisem „ruská propaganda", a také provést mezi svými občany agitaci na „kybernetickou hygienu", aby ruští hackeři nemohli pronikat do počítačů západních uživatelů. Tímto seznam návrhů definitivně končí. A bylo zdůrazněno, že bez Ukrajiny to vše bude nedostatečné k tomu, aby bylo možné „zastavit a změnit Rusko".

Po dlouhém hledání ve zprávě Kabinetu Politico se podařilo najít jednu částečně zdravou myšlenku — tkví v tom, že jediná příležitost Západu pro jednání s Ruskem vzniká tehdy, kdy se prezident Putin rozhodne převést ekonomiku do režimu modernizace a Rusko bude potřebovat nějaké západní technologie. Podle expertů toto nevelké a, jak se jim zdá, málo pravděpodobné okno možností vznikne v březnu 2018, v tuhle dobu tedy bude potřeba na Putina maximálně aktivně tlačit. Toto tlačení má pravděpodobně probíhat formou oné národní závisti Ukrajině.

Jedná se o velmi dobrou zprávu, jelikož ona ukazuje na naprostou slepotu vlivné části západní politické elity a expertů k tomu, že kurz na modernizaci a digitální ekonomiku byl již prezidentem Putinem nastaven, přičemž na oficiální úrovni.

Naši oponenti jsou slepí a nevidí nahrazování importů, úspěchy našich mladých úspěchů a programátorů, vytváření sítě dětských technologických parků, úspěšné projekty Národní technologické iniciativy, nové projekty obranného průmyslu a další věci. Jednání o výměně nějakých technologií vůbec není na pořadu dne. Ruské společnosti technologie nakupují napřímo, nebo přes asijské prostředníky, nebo je mění, či prostě přitahují zahraniční partnery na zahájení společné výroby na území Ruska bez poskytnutí geopolitických ústupků.

Je pravděpodobné, že v budoucnu si ti samí experti budou stěžovat na to, že Rusko se zase nepodařilo přesvědčit o tom, že změnit se na kolonii USA je podmínkou technologického progresu. Ti samí lidé budou psát o jakési špatné „ruské westernizaci", která předpokládá technologickou stejnou úroveň se Západem bez importu západních hodnot, budou ji stavět do kontrastu se správnou „ukrajinskou westernizací", která je založena na importu západních zájmů.

Ale těžko budou moci vysvětlit, proč „westernizovaní Ukrajinci" hledí závistivě na Rusy a ne obráceně.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce