„Pokud takto vypadá demokracie jedné z hlavních zemí EU, tak děkuji, ale nechci!" řekl v rozhovoru se Sputnikem poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček.
Podle španělské ústavy neměli právo, aby to bylo závazné referendum. Ale jak to oni prezentovali, tak to mělo být referendum konzultativní. Navíc se podle mých informací snažila katalánská regionální vláda konzultovat otázku referenda, provedení a termín referenda, s centrální vládou. Ale bohužel ta odezva z Madridu byla nulová. To znamená, že místo diskuze nastoupily rovnou přípravy represí a to si myslím, že je naprosto neevropské a nedemokratické. Takže je to proti ústavě Španělska, ale centrální vláda se zachovala opravdu velmi nedemokraticky a velmi neevropsky.
Evropa obvykle kritizuje akce policie v Rusku, když se konají nepovolené protesty. Vidíme, že problémy s demokracií existují i v řadě evropských zemí…
Ano, ale tohle bylo opravdu velice surové. 800 zraněných lidí na jedné straně, tak jak mám informace z katalánské vlády. A na druhé straně španělská vláda vůbec neví o žádných zraněných demonstrantech, ta ví pouze o několika málo zraněných policistech a členů civilní stráže. To samo o sobě něco vypovídá o stavu demokracie ve Španělsku… Je nejvyšší čas, abychom se tímto zabývali minimálně na úrovni Evropského parlamentu, možná i na úrovni OSN. Protože je to opravdu velice špatné, jestli si Evropská unie hraje na etalon demokracie a nechala klidně jednu z významných vlád Evropské unie takto postupovat vůči regionu.
Jak si myslíte, že se budou věci ve Španělsku vyvíjet?
Mám dojem, že Španělé budou mít velké problémy, protože jsou ještě další regiony, které požadují širší autonomii, ať už je to Galicie, nebo je to souostrovní region Baleáry. A pokud vím, velmi obtížné bylo jednání s Basky. Ta autonomie doznala velmi výrazných korekcí a mám dojem, že centrální vláda bude nucena podobným způsobem reagovat i v případě dalších regionů. Ale místo toho, aby nasazovala policii a gardu, musí jednat.
Tendence tady jsou. Jsou tu stále tendence u jednotlivých regionů ve Velké Británii, kde se podařilo referendum skutečně udělat, ve Skotsku. Mám dojem, že podobné, ale mírnější tendence jsou ve Walesu. Otázka Severního Irska je stále velmi delikátní. A jsou i další státy v Evropské unii, kde jsou silné regionální tendence k posílení těch regionálních států. Konec konců i ve Spolkové republice Německo se zdůrazňuje, že existuje svobodný stát Sasko, svobodný stát Bavorsko a podobně. Čili ty regiony mají relativně širokou autonomii a myslím si, že podobným směrem se dříve nebo později bude postupovat i v takových centralizovaných zemích jako je Francie.
Co by Evropská unie měla provést v souvislosti s tímto trendem?
Tady je opravdu třeba, jako to i ostatně Evropská unie ve svých závěrech a materiálech dělá, posílit pravomoci regionů. Je to trend v rámci celé Evropské unie, a pokud bychom se chtěli poučit, jakým způsobem se jednotlivé regiony mohou posílit, tak se podívejme do Indie. V roce 1947, když Indie získala samostatnost, tak bylo těch indických států polovina. A neslyšel jsem o žádných nepokojích na téma rozdělení státu, že tam byly militantní výboje muslimů v některých částech Indie, jsou tam velmi militantní hinduisté, to víme. Ale dokonce se některé státy rozdělily tím způsobem, že měly společné hlavní město. Takže, pokud Indie je schopná se s tímto problémem vypořádat, bylo by velice podivné, kdyby Evropská unie a Španělsko, případně další státy, nebyly schopné podobným civilizovaným způsobem jako Indie postupovat.
Já myslím, že to není konec evropského snu. Ale že ten evropský sen doznal výrazných šrámů. A to nejen v souvislosti s referendem, které teď bylo v Katalánsku, ale i v souvislosti s dalšími událostmi. Když se podíváme na to, co navrhuje prezident Macron, tak mě doslova jímá hrůza, protože je spousta lidí, kteří stejně jako já řeknou, že tohle není Evropská unie, kterou jsme chtěli, když jsme v referendu hlasovali pro vstup České republiky do tohoto seskupení. A ty jeho názory, kdy se velmi tvrdě obul do středoevropských států, a kdy není schopen vyřešit vnitřní rasové problémy ve Francii, které jsou velmi vyhrocené, tak nám naznačují, že se opravdu ta Evropská unie nevyvíjí tím správným směrem, a že je tady obrovské množství problémů, které bude třeba velmi rychle řešit. První z nich je, co to vlastně je ta demokracie, o které všichni státníci Evropské unie vždy hovoří?"
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce