Je ale překvapivé, že v respektované mezinárodní organizaci neprojevili snahu přijet na Krym, aby se na situaci podívali na vlastní oči a promluvili si s obyvateli poloostrova. Zástupci pozorovací komise to napsali na rovinu: výzkum byl prováděn dálkově, v první řadě prostřednictvím průzkumů a monitoringu z území Ukrajiny, neboť na Krym „neměli přístup".

Pravdou ale je, že se ani přijet nesnažili. Zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) několikrát zvali, aby navštívili poloostrov s objektivní misí. Jenže tuto návštěvu v OSN odmítli. Místo toho raději vyhledali na sousedním území ty, kdo by vyléval špínu na Krym a vše, co se tam děje, a pak na základě všech těchto „fantazií" připravil zprávu s falešnými fakty.

V Rusku tuto zprávu shledali za pochybnou a předpojatou. Vskutku, jak lze objektivně vyhodnotit tu či onu situaci na základě cizího převyprávění?

Dokonce i v Evropě byli překvapeni tímto přístupem. Český poslanec Jaroslav Holík (nestraník), který na jaře tohoto roku navštívil Krym v rámci delegace Evropského parlamentu a politiků zemí Evropské unie, Společenství nezávislých států a Latinské Ameriky, se domnívá, že se zástupci OSN při přípravě zprávy dotazovali speciálně vybraných osob. Sám poslanec žádné porušování lidských práv na poloostrově neviděl, zato však mluvil s opravdovými Krymčany a ti si na život neztěžovali. Existují samozřejmě problémy, ale všichni věří, že se jedná o dočasné těžkosti.

Je jasné, že se z území sousedního státu situace na Krymu jeví zcela jinak. Není ale jasné, proč v OHCHR dali přednost právě tomuto pohledu. Možná by zástupcům respektované organizace stálo za to, aby se zeptali samotných Krymčanů, jak se jim žije v Rusku.