Přidělování poslaneckých mandátů se děje pomocí tzv. d´Hondtovy metody. Algoritmus skýtá mnoho zajímavých možností i matematických anomálií. Je důležitější vyhrát volby nebo co nejlépe uspět v krajích? Že je to to samé? Zdaleka nikoliv. Musí mít strana s nejvyšším počtem obdržených hlasů také zákonitě nejvíce poslaneckých mandátů? Ani to neplatí. Nebudu vysvětlovat algoritmus, lze najít na webu. Zaměřím se na praktické ukázky, různé varianty a závěry toho, co je důležité. Jako výchozí předloha byly použity výsledky voleb 2013 do sněmovny ČR.

Oficiální výsledky 2013

(zvětšíte kliknutím na obrázek)

 Vysvětlení sloupců:

Čísla 24, 25, 12, 11 mezi názvy krajů jsou počty poslaneckých mandátů pro příslušný kraj, ve sloupci pod tímto číslem je pak počet poslaneckých mandátů získaných stranou v příslušném kraji. Sloupec pod názvem kraje je počet hlasů v rámci kraje pro příslušnou stranu. Poslední sloupec pak počet získaných mandátů celkem příslušnou stranou.

A) Jak by to vypadalo, pokud by 10% občanů, kteří volili ČSSD, TOP09, ODS, KDU-ČSL, ANO prozřelo a odevzdalo hlas tehdejšímu Úsvitu:

Koalice ČSSD+ANO+KDU-ČSL by neměla většinu. (47+39+12=98 místo stávajících 50+47+14=111)

B) Jak by to vypadalo, pokud by se sjednotili občané České republiky a soustředili by hlasy:

Mnoho by se nezměnilo, 48+43+13=104… Otázka je, co je snazší, zda změnit myšlení někoho, kdo chce volit stranu, která nemá reálnou šanci postoupit do skrutinia (lidově: „postoupit do parlamentu“) nebo získat občana-voliče od stran z předchozího příkladu…?

C) Jak by to vypadalo, kdyby se občané sjednotili a povedlo by se jim získat každého desátého občana, který volil některou ze stran TOP09, ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS:

 Stávající vláda by potřebovala další subjekt k většině: 43+37+10=90 hlasů. Ve hře je rozložení sil pro případné ústavní změny, kdy je potřeba 120 hlasů…

Dle počtu hlasů vítězí ještě ČSSD, na počet poslaneckých mandátů by zvítězil Úsvit (45poslanců). Kdo by sestavoval vládu?

Provedeno při zachování počtu odevzdaných hlasů a to celkově i v rámci kraje (=nemění se počet křesel pro příslušný kraj)

D) Vychází z varianty A) s tím, že by takové hlasy nesměřovaly k Úsvitu, ale k jiné straně. Obecně bylo označeno, že do sněmovny by se dostaly dvě strany s národními zájmy (NS1 a NS2), rozdělení výsledku Úsvitu z ad A) na polovinu s ohledem na zaokrouhlení na jeden celý hlas.

Závěr:

1)   Vládní koalice by i přes určitou roztříštěnost hlasů mezi NS1 a NS2 nedosáhla většiny (47+40+12=99)

2)   Roztříštěnost hlasů znamenala zisk menšího počtu poslaneckých mandátů A) 33, D)15+16=31

3)   Porovnejte výsledky ODS a NS1, NS2: na počet hlasů zvítězila ODS, ale získala jen 11mandátů, NS1 jich získala 16 (o 50% víc)

Stejný jev je i v případě C) ČSSD a Úsvit

Důvod: Počet hlasů je důležitý pro vstup do skrutinia. Pro faktický zisk mandátu je klíčové, kolikátá se strana umístí v rámci daného kraje dle počtu hlasů!!! A někdy třeba 50 či 100hlasů rozhoduje o pořadí v přidělování mandátu (neztotožňovat s tím, jak velký je odstup mezi stranami dle celkového počtu hlasů).

K zamyšlení na závěr:

1) Stačí sjednotit ke změně? Napovědět by měl příklad B)

2) Pokud sjednotit – nakolik je reálné, že občané volící strany mimo reálnou šanci vstupu do parlamentu přistoupí k volbám racionálně nikoli emočně nebo dle stranických sympatií? Kolik občanů si uvědomí, že propadlý hlas je de facto k ničemu?

3) A pokud má vést cesta skrze oslovení občanů pod vlivem systémových médií, je tu zásadní otázka: Jak toho dosáhnout? Alternativní média sami o sobě takovou moc a možnost nemají. Informace musí být cíleně šířeny k těmto občanům, ale v takovém formátu, aby jim byl občan schopen porozumět. V opačném případě spíše uvěří tomu, že jde o konspiraci, nesmysly, dezinformace a udělá se více škody než užitku, protože takový občan si potvrdí to, co mu předkládá systém o těchto webech!

Ing.Miloslav Šimek

ObcaneCR.cz, www.obcaneCR.cz (není strana/hnutí pro volby, jen informační zdroj)

Kanál na YouTube: ObčanéČR – informační videodokumenty z politiky