Česko porušilo jasné doporučení zemím Evropské unie, sdělil Sputniku Leonid Nerisjan, vojenský expert agentury Regnum a šéfredaktor časopisu Novyj oboronnyj zakaz: Strategii.

Česká republika je zapletena do sítě netransparentního prodeje zbraní více než se na první pohled mohlo zdát. Ukázalo se, že firma Excalibur Army obviňovaná z dodávek smrtícího materiálu na Blízký východ, je zapletena do zásobování vojenskou technikou jedné ze stran konfliktu na Kavkaze. Nepřišlo by se na to, pokud by se klient sám nepodrazil svou vychloubačností.

Podle ázerbájdžánské agentury Trend se české houfnice Dana objevily na rozsáhlém vojenském cvičení, které se za účasti 15 000 vojáků konaly v Ázerbájdžánu 18. až 22. září.

Informaci agentuře potvrdilo místní ministerstvo obrany. „Ázerbájdžán získal nové dělostřelecké zařízení z Česka. Samohybná děla české výroby Dana byla dodána do Ázerbájdžánu a zapojila se do rozsáhlých manévrů za účasti nejrůznějších druhů vojsk," napsala agentura Trend.

Česká vláda k nepříjemné kauze zarytě mlčí, jako mlčí v případě ostatních netransparentních dodávek zbraní, které skončily v Sýrii nebo Iráku.

Podrobnosti skandálu, který má evropský rozměr, v rozhovoru pro Sputniku řekl Leonid Nerisjan, vojenský expert agentury Regnum a šéfredaktor časopisu Novyj oboronnyj zakaz: Strategii.

Co si myslíte o kontroverzních dodávkách samohybných kanónových houfnic Dana a 122mm raketometů vz. 70 do Ázerbájdžánu?

Dodávky modernizovaných samohybných kanónových houfnic Dana a 122mm raketometů vz. 70 (RM-70) jsou zajímavé v první řadě z toho důvodu, že se jedná o první fakt prodeje zbraní členskou zemí EU do zóny ázerbájdžánsko-karabašského konfliktu.

Přesný počet československých dělostřeleckých zbraní, pravděpodobně modernizovaných českou firmou Excalibur Army, která je součástí koncernu Czechoslovak Group, není znám. Proto hovořit o vlivu dodávek na rovnováhu sil v regionu je složité. Je zřejmé, že Ázerbájdžán dodávkami sleduje převážně politické cíle, než vojenské, neboť existuje mnoho další dodavatelů podobné techniky, od nichž Baku nakupuje.

S čistě vojenského hlediska zvýšení počtu různorodé techniky není vhodné. Je totiž nutné učit lidi podle různých standardů, nakupovat různou munici a náhradní díly.

Proč byl zvolen takový zvláštní způsob dodávky českých zbraní?

České ministerstvo zahraničí odmítá, že by došlo k dodávkám zbraní do Ázerbájdžánu. Odkazuje se na to, že země nevydala licenci na export tohoto typu zbraní do Ázerbájdžánu. To není překvapení vzhledem k zákazu prodeje zbraní do zóny ázerbájdžánsko-karabašského konfliktu platící pro členské státy EU. Kromě toho, kategoricky se nedoporučuje uzavírat smlouvy o dodávkách zbraní s řadou dalších zemí, například Saúdskou Arábií. To přesto nebrání velkému počtu zemí východní Evropy, včetně České republiky, dodávat zbraně a munici na Blízký východ prostřednictvím různých netransparentních způsobů.

O jednom takovém způsobu se veřejnost dozvěděla díky anonymnímu zdroji, který poskytl bulharskému deníku Trud v červenci 2017 komunikaci ázerbájdžánského velvyslanectví v Bulharsku s bulharským ministerstvem zahraničí. Podle těchto dokumentů ázerbájdžánská státní letecká společnost Silk Way Airlines uskutečnila nejméně 350 diplomatických letů s mezipřistáním v různých evropských zemích a Izraeli, a dodala stovky tun zbraní na Blízký východ.

Dodávky financovaly Spojené státy a Saúdská Arábie. Ve výsledku část zbraní se objevila u různých teroristických skupin v Sýrii a Iráku, například u Džabhat Fatah aš-Šámu.

Na seznamu dodávek jsou také samohybné kanónové houfnice Dana a 122mm raketomety vz. 70 (RM-70), které získalo Baku po trase srbský Niš, izraelská Ovda, ázerbájdžánský Nasosnyj. Když vedení Ázerbájdžánu ukázalo tuto techniku na přehlídce, fakticky tím potvrdilo všechny ostatní dodávky. A zároveň podrazilo své partnery i sebe.

Může být Česko obviněno, že dodávkami vojenské techniky stimuluje konflikt v Náhorním Karabachu?

Do konfliktní zóny dodává techniku nemálo zemí: Izrael, Rusko, Turecko, Ukrajina a tak dále. V tomto smyslu české dodávky příliš vojenskou rovnováhu nevychýlily. Avšak, Česko porušilo jasné doporučení zemím Evropské unie. Jasně definované sankce za takové dodávky k dnešnímu dni neexistují, ačkoli se o nich aktivně diskutuje v Evropském parlamentu.

Mnohem nepříjemnějším následkem může být demontáž nepsaného systému omezení, obzvlášť pokud další země Evropské unie půjdou stejnou cestou a budou dodávat zbraně do Ázerbájdžánu.

Jak dodávky české vojenské techniky do Ázerbájdžánu vnímají v Arménii?

Je zřejmé, že dodávky útočných zbraní do Ázerbájdžánu netěší v Arménii a Náhorním Karabachu nikoho. Navíc, většina Arménů vnímá Česko jako přátelským státem, zejména poté, co přiznalo genocidu Arménu. Bohužel, ve skutečném světě a v reálné politice doufat v něčí přátelství a slušnost může vést pouze k sebeklamu. Ve skutečnosti, každý hráč vychází z vlastních zájmů, přičemž tyto zájmy určuje vládnoucí elita, a moc se neohlíží na ostatní. Tento faktor nemá žádný vztah k prostým lidem z různých zemí.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce