Premiéři se pohádali

Beata Szydłová a Bojko Borisov se sešli na polsko-bulharském business fóru v Sofii. Když vystupovali před novináři, tak uvedli, že mají jednotnou pozici k zájmům zemí východní Evropy v EU.

„Polsko a Bulharsko se domnívá, že základem pro rozvoj Evropské unie je jednota Evropy a jednota regionu," oznámila Szydłová.

Ale jednoty se jim ani náhodou nepodařilo dosáhnout ve všech otázkách. Když projednávali takovou ožehavou otázku jako zrušení nebo prodloužení sankcí zavedených Evropskou unií vůči Moskvě, tak nejen že se premiéři neshodli, ale dokonce se pohádali — a poměrně významně, uvedlo Rádio Polsko, které poznamenalo, že „jsou pozice Polska a Bulharska v otázce zrušení sankcí vůči Rusku protikladné".

Od začátku roku 2018 vymění Bulharsko na šest měsíců Estonsko v roli předsedy Rady EU. A jak sdělil Bojko Borisov, má v plánu iniciovat zrušení protiruských sankcí.

Beata Szydłová při reakci oznámila, že jsou Polsko a Pobaltské země znepokojeny tím, co se děje v Rusku a na Ukrajině. „Hájíme svou pozici, to zdůrazním na každém summitu EU. Mluvím o tom jasně a nahlas. Domníváme se, že dokud Rusko nesplní minské dohody, nemůžeme se bavit o zrušení sankcí," řekla Szydłová.

„Všechno se točí kolem ropy a plynu"

Varšava urputně naléhá na zachování sankcí proti Rusku, které zavedla Evropská unie. Zároveň Polsko vystupuje proti realizaci projektu Severní proud 2, protože ho považuje za politický a za hrozbu pro energetickou stabilitu a bezpečnost východní a střední Evropy.

„Toto je myšlenka zaměřená na to, aby byla obejita střední Evropa a v budoucnosti vytvořena možnost pro Rusko vydírat země střední Evropy. Nejen Polsko, ale i Ukrajinu a další země. Proto jsme proti těmto projektům. Byli jsme proti Severnímu proudu 1 a nyní jsme proti Severnímu proudu 2," tak na začátku srpna zhodnotil rusko-evropské plynovodní projekty polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

Zároveň se Varšava orientuje na koupi zkapalněného plynu dodávaného USA.

Ve vztazích Evropy s Ruskem „ se vše točí kolem ropy a plynu," je si jist Bojko Borisov. Domnívá se, že sankce proti Rusku už dokázaly svou neefektivitu, mimo to jsou vážnou hrozbou pro ekonomické zájmy mnohých evropských zemí. V souvislosti s tím připomíná bulharský premiér to, jak EU odmítla projekt plynovodu Jižní proud přes Bulharsko, který se změnil v Turecký proud přes Řecko a Itálii.

„Tehdy jsme se cítili být odevzdanými, ale mlčeli jsme. Začali jsme aktivně pracovat na stavbě centra přerozdělování plynu v Bulharsku. Minulý týden nám Evropská komise dovolila jednat o otázce bezprostředního importu ruského plynu, proto pracujeme pragmaticky, v opačném případě budou ztráty pro Rusko ohromné," řekl Bojko Borisov v jednom ze svých rozhovorů.

Velkou zainteresovanost v realizaci projektu Severní proud 2 projevuje Německo.

Pragmatická politika

Politiku své země zaměřenou na to, aby se místo pokračování v tlaku na Rusko s ním začaly budovat normální obchodní vztahy, Borisov hodnotí jako požadavek pragmatizmu.

Ve skutečnosti proruská oznámení prezidenta země Rumena Radeva západní média tradičně vysvětlují jeho politickým backgroundem. I když je jaksi těžké začít podezřívat bývalého hlavního velitele VVS státu, který je součástí NATO, ze sympatií ke strategickému soupeři, běžně je připomínáno to, že byl zvolen za podpory Socialistické strany — tedy strany, která byla přímým nástupcem bulharské komunistické strany, která, jak je známo, vedla zemi v době socialistického tábora a Varšavského bloku.

Avšak na Bojko Borisova se takové podezření jen těžko přilepí. Lídr hnutí GERB („Občané za evropský rozvoj Bulharska") je dávno a spolehlivě proslavený důsledným proevropským politikem a přemíra sympatií k Rusku nikdy zaznamenána nebyla. Proto nejsou jeho slova o tom, že musí být vztahy Evropy s Ruskem tvořeny na základě pragmatismu, vůbec nejsou planými slovy.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce