Washington tvrdí, že chce spolupracovat v Afghánistánem s Moskvou, avšak americká sankční politika oblasti možné spolupráce omezuje, pokud by nebyla zrušena, informoval zvláštní zástupce Ruska pro Afghánistán po setkání se svým americkým protějškem.

Alice Wellsová, zvláštní zástupkyně USA pro Afghánistán a Pákistán potvrdila „ochotu Washingtonu spolupracovat s Ruskem v Afghánistánu a zároveň si uvědomila, že oblast možné spolupráce je velmi úzká,“ řekl Zamir Kabulov ruským sdělovacím prostředkům po setkání s Wellsovou na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Kabulov poukázal na to, že Afghánistán je jednou z mála oblastí, kde existuje prostor pro „relativně bezbolestnou“ spolupráci mezi Moskvou a Washingtonem. Současně také poznamenal, že sankce proti Rusku omezují možnost vzájemné spolupráce při naléhavých mezinárodních otázkách.

„Wellsová chápe, že jsou zde sankce, aby byli to oni, kdo je zavedl,“ řekl Kabulov. „Vy jste je zavedli, vy je musíte zrušit, pokud chcete s námi spolupracovat,“ řekl Kabulov, jehož citoval deník Ria Novosti.

Zvláštní zástupce také řekl novinářům, že Rusko může začít s prodejem helikoptér Mi-35 afghánské vládě.

„(Afghánská vláda) o to požádala, nabídli jsme je na komerčním základě, za finance. Jsme připraveni (helikoptéry dodat),“ řekl Kabulov.

Pentagon od roku 2001 vynaložil 76 miliard dolarů na zbraně a vybavení pro afghánskou armádu a policii, podle amerického Úřadu pro odpovědnost (GAO).

Celkově se odhaduje, že USA vynaložily více než 700 miliard dolarů na vojenskou pomoc, rekonstrukci a ekonomickou pomoc Afghánistánu během 16leté války, která začala jako reakce Washingtonu na údajné ukrývání Al-Kájdy Afghánistánem po teroristických útocích z 11. září a poté se změnila na boj proti místnímu Talibanu, aby mu Spojené státy zabránily v získání moci.

Během těchto let Rusko umožnilo Spojeným státům používat jeho území a vzdušný prostor, aby mohly zásobovat americké vojáky v Afghánistánu.

Moskva však kritizovala plány Trumpovy administrativy vyslat do Afghánistánu další vojáky a označila tento krok za „nefunkční přístup“.

Mírové rozhovory a Talibanem jsou jedním z kyselých bodů v afghánském konfliktu, který brání rozšiřování americké kampaně v Afghánistánu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poznamenal na začátku září, že rada bezpečnosti OSN se souhlasem afghánské vlády rozhodla umožnit Talibanu připojit se k mírovým rozhovorům za podmínek, které zahrnují oddělení od teroristických vazeb. Ukončení ozbrojeného odporu a respektování afghánské ústavy.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson uvedl, že Washington je připraven „podpořit mírové rozhovory mezi afghánskou vládou a Talibanem.“

Prezident Trump však v srpnu oznámil novou strategii své administrativy, když prohlásil, že americké vojska jsou v Afghánistánu, aby vyhrály válku a že neexistuje žádný časový harmonogram pro stažení Američanů z této země.

Po „účinném vojenském úsilí bude možná existovat možnost pro politické urovnání, které zahrnuje prvky Talibanu v Afghánistánu, řekl Trump.

Moskva si také opakovaně stěžovala na to, že USA nedokázaly omezit rostoucí produkci opia v Afghánistánu, který nyní dodává více než 90 procent heroinu na světě.

Odhadovaná produkce opia v Afghánistánu se od roku 2001 zvýšila téměř 25krát a v loňském roce dosáhla 4800 tun.

(RT/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: Youtube)