Uvedl, že Finsko má konstruktivní vztah k Severnímu proudu 2 jako ke komerčnímu projektu, zatímco stanovisko EK není tak pragmatické.

„(Stanovisko EK — red.) spočívá v tom, aby bylo Rusku navrženo podepsání zvláštní dohody o Severním proudu 2. Podle našeho názoru je to nepřijatelné z hlediska rovnocenných vztahů ke všem investorům, jelikož podobné projekty byly realizovány nad rámec všech dohod, na základě dvoustranných smluv", řekl Medveděv.

Evropská komise uvažuje o úpravě evropského práva tak, aby se pravidla třetího energetického balíčku nově vztahovala i na mořskou sekci plynovodů, řekl v červenci agentuře RIA Novosti místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Uvádělo se, že Komise uvažuje o možnosti změny plynové směrnice.

Projekt Severní proud 2 předpokládá stavbu dvou plynovodů s celkovou kapacitou 55 miliard metrů krychlových plynu za rok od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Na Severní proud se nevztahují všechna pravidla vnitřního trhu

EU a třetího energetického balíčku, protože plynovod nebude ležet na území EU, ale bude veden mořem. Proto si Evropská komise přeje dosažení dohody s RF ohledně řady klíčových principů, které by chtěla rozšířit na fungování tohoto plynovodu.

Komise požádala členské země EU o zvláštní mandát pro vyjednávání o této otázce s Ruskem. Mezi tyto principy spadá průhlednost fungování plynovodu, nediskriminační stanovení tarifů tranzitu plynu, možnost přepravování modrého paliva třetími zeměmi a také rozdělení činnosti prodeje a tranzitu plynu.