„V sekulárním Česku je nutno chránit právo být bez vyznání stejně, jako právo náboženství vyznávat.“ Tato argumentace zazněla z úst předsedy senátu. Odvolací soud tak potvrdil lednový verdikt první instance o zamítnutí žaloby.

Známá kauza žaloby o omluvu a finanční odškodnění za nepovolení nosit hidžáb ve střední zdravotnické škole se zdá být u konce, pokud se případně advokátka Radka Korbelová Dohnalová, obhájkyně somálské studentky, která už u nás mimochodem dávno nepobývá, nedovolá do dvou měsíců k Nejvyššímu soudu.

Podle názoru odvolacího soudu na užívání šátku, jako projevu náboženského přesvědčení navenek, bez jakéhokoliv omezení na půdě veřejné školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, žalobkyně právo nemá.

Povinná tolerance náboženských symbolů nemá u nás zákonný podklad, je daná pouze opakem práva na náboženskou svobodu. Proti právu žalobkyně projevovat své náboženství navenek, pak stojí právo být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít, a také je v ničem nevidět. Neexistuje také právo projevovat své náboženství kdykoli a kdekoli. Při logice užité žalobkyní, by mohlo například hodinu matematiky narušit například odříkávání Otčenáše.

ČR je státem sekulárním a zásadně odděluje své instituce od náboženských. Vedle zaručené svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, ústavně uznává i právo být bez náboženského vyznání ve svém článku 15, odst.1, Listiny základních práv a svobod. Podle názoru odvolacího soudu i toto právo je třeba chránit stejně, jako práva ostatní. Nepovolení výjimky dané Školním řádem, je obecnými zvyklostmi v České republice, proto není diskriminací na základě náboženského vyznání.

V případě žalobkyně nedošlo k rozdílnému zacházení ve srovnání s ostatními studenty, neboť všichni měli chodit ve škole bez pokrývky hlavy, nebyla ani nijak znevýhodněna, bez pokrývky hlavy mohla studovat. Postavení žalobkyně nebylo shodné například s postavením osoby se zdravotním znevýhodněním. Diskriminace je rozdílný přístup k jedné skupině, než k jiné nebo k celku. Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem.

Žalobkyně se tak vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace, tedy výsady nosit pokrývku hlavy tam, kde ostatní žáci tuto výsadu nemají, avšak mimo výsadu ostatních studentů, být bez náboženského vyznání a bez ohledu na ničím nezaloženou povinnost osob bez vyznání, být ve veřejných institucích sekulárního státu vystaven působení různých náboženských, a to ještě zjevně historicky kulturně cizorodých symbolů, v této věci jde navíc o případ politického náboženství.

Ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona ve spojení s ustanovením § 3, proto podle odvolacího soudu, uplatnitelná v této věci nejsou a žaloba byla podána nedůvodně.

Odvolací soud se tak postavil za školu a naprosto jednoznačně potvrdil, že se v tomto případě nejednalo o diskriminační jednání. Případné dovolání u Nejvyššího soudu by jednoznačně nemělo mít šanci na úspěch, protože veškeré body žaloby byly naprosto argumentačně přesně předneseny a popsány instancemi předešlými.

Nicméně lobby určité úzké skupiny lidí, pohybující se především v advokacii a angažující se u nás v „lidskoprávní ochraně“, by se ráda na tomto bezprecedentním případě zviditelnila a povolila toleranci zájmům různých skupin a jednotlivců, jak je vidět na úkor většinových zájmů majoritní společnosti a na úkor právního rámce, zaběhnutých kulturních a společenských veřejných zájmů, uplatňovaných v ČR.

Postupně se tak i stalo například ve Francii, na což předseda senátu Jan Klášterka sám upozornil. Povinná tolerance náboženských symbolů v Česku nemá zákonný podklad. Právní úprava nošení muslimského šátku podle něj prozatím nebyla nutná vzhledem k malému počtu muslimů usazených v ČR. Poznamenal, že Francie na tom byla před 30 lety obdobně, ale poté se případy z jednotek znásobily do tisíců, což vyvolalo zákonodárnou iniciativu.

K tomuto nesmí u nás v České republice nikdy dojít! Proto je velmi dobře, že se za školu a žalovanou ředitelku postavila veřejnost, některé aktivistické skupiny, nebo samotní občané a politici, kteří po celou dobu případ sledovali, účastnili se soudních jednání, za což všem patří velké díky. I díky nim jsou dozajista výsledky soudních líčení takové, jaké jsou a jaké být mají.

Před soudní síní (Český rozhlas)

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/soud-odvolani-spor-o-hidzab-stredni-skola-somalka-f79-/krimi.aspx?c=A170918_132859_krimi_jkk