Tajné služby SSSR naverbovaly nejtajnější americké agenty: Američané měli moc rádi peníze, alkohol a ženy. O nejzásadnějších fiaskách CIA se dočtete v materiálu RIA Novosti.

Neuhodli atomovou bombu

Prvním a pro americké agenty nejnepříjemnějším přepočítáním se byl pokus předpovědět, kdy se v SSSR objeví atomové zbraně. Na základně mnohých hlášení agentů a analytických výpočtů byla vytvořena velká zpráva.

„Pravděpodobně bude schopnost SSSR vyvíjet zbraně založené na atomové energii omezena jeho možností rozvoje atomové bomby do stádia výroby v období od roku 1950 do roku 1953. Tak může sériová výroba a skladování takových bomb začít od roku 1956," psalo se ve výchozím dokumentu.

„Zpráva se stejnými závěry byla rozšířena i 24. srpna roku 1949, jen pět dní před tím, než Sověti odpálili svou první atomovou bombu," uvádí se na oficiální stránce americké rozvědky.

V hodnocení sovětského jaderného programu udělalo CIA obecně spoustu chyb. Tak například se úřad přepočítal v hodnocení existence naleziště vysokoprocentní uranové rudy na území SSSR.

Afghánské „probodnutí"

Přivedení sovětských vojsk do Afghánistánu neočekávaně zastihlo v prosinci roku 1979 administrativu prezidenta Jimmyho Cartera. V CIA se domnívali, že se SSSR nerozhodne takový krok udělat. A udělali chybu, takzvaný omezený kontingent sovětských vojsk vešel do Afghánistánu a byl tam devět let.

Podle bývalého pracovníka CIA Douglase MacEachina se v tu po úřadu šířil smutný vtip, že „my jsme se vše spočítali správně, Sověti udělali chybu".

Zdvojený agent — ale čí?

V historii CIA je hodně příkladů, kdy se vysoká sázka na klíčového agenta ukázala jako chybná. Nejvíce demonstrující je případ s Aldrichem Amesem.

Velitel útvaru kontrarozvědky, poté sovětského oddělení CIA Ames byl v roce 1985 naverbován sovětskou rozvědkou, což vyhovovalo plánům CIA, protože se předpokládalo, že bude použit jako dvojitý agent s tím, že bude SSSR dodávat druhořadou nebo lživou informaci a za to bude získávat důležité zprávy. Avšak v Langley (místo, kde se nacházelo ústřední sídlo CIA — red.) nevzali v úvahu některé zvláštnosti svého pracovníka. A hlavně to, že měl dvě zhoubné vášně — alkohol a ženy. A pak byl neustále v dluzích.

Tuto skutečnost gramotně využili sovětští rozvědčíci. Nabídli Amesovi 50 tisíc dolarů a poté mu platili víc a víc, v závěru se informace dostala na druhou stranu: v Langley dostávali cosi nedůležitého a v Moskvě skutečná tajemství, konkrétně informace o kádrových pracovnících CIA.

Aldrich Ames byl jedním z nejcennějších agentů KGB. Když nakonec v CIA našli škodnou, bylo v tu dobu už odhaleno více než 100 amerických agentů. Ames byl uvězněn FBI a byl odsouzen k doživotnímu vězení.

Federální statistický úřad na pomoc

Během celého období čelení USA a SSSR soupeřilo CIA s Pentagonem v hodnocení vojenské hrozby, která vycházela ze Sovětského svazu. Nejdůležitějším oponentem rozvědky byl vojenský analytik Andrew Masrhall, který vedl 42 let úřad obecné analýzy Ministerstva obrany USA.

Marshall tvrdil, že CIA dělá při hodnocení vojenské moci SSSR moc povrchní analýzu. K Marshallovi se připojil známý ekonom, sovětský disident Igor Birman, který dokazoval, že své závěry rozvědka zakládá na nedůvěryhodných informacích.

„CIA při analýze využívalo oficiální sovětskou informaci — čísla od Goskomstatu a Gosplanu, která dost často neměla nic společného se skutečností. Dělalo se to s jediným cílem: ukázat, že od SSSR vychází vážná hrozba bezpečnosti USA, aby si „vytloukli" solidnější rozpočet," říkal Igor Birman.

Ve výsledku byly sovětské vojenské náklady v letech studené války CIA ohodnoceny na 55-60 % HDP, zatímco analytici Marshalla je hodnotili na 25-30 % HDP, což bylo o dost blíže skutečnosti.

Nechali si ujít rozpad Sovětského svazu

I když byl hlavním cílem CIA SSSR, období jeho rozpadu Američané uhodnout také neuměli. Velký růst sovětské ekonomiky v 50.-60. letech minulého století skutečně vážně napínal politiky ve Washingtonu. Sovětské úspěchy v oblasti vědy a techniky utlačovaly americké vývoje. Probíhal souboj ve vesmíru. Nějakou dobu to vypadalo, že sovětská ekonomika skutečně už dožene a předběhne tu americkou.

Na konci 70. let byla situace principiálně odlišnou, avšak CIA ve svých referátech pokračovalo v přehodnocování moci sovětského potenciálu. Dokonce když v roce 1989 padla Berlínská zeď a mnozí na Západě začali pochybovat o životaschopnosti Sovětského svazu, CIA stále trval na tom, že to, co se děje, nemá vliv na stabilitu SSSR a návaznost jeho politiky.

Když vystupoval bývalý ředitel CIA Robert Gates v květnu roku 1992 před členy Asociace zahraniční politiky v New Yorku, tak přiznal, že až do samotného pádu Svazu podceňovali analytici úřadu tuto možnost. Tento neúspěch rozvědky byl tak ničivý, že kongres položil otázku o úplné reorganizaci úřadu.