Jak se však uvádí v návrhu zákona, v současném světě se objevilo nemálo nových hrozeb a mnohé z nich jsou opět spojeny se šířením ZHN. RT oslovení experti poznamenávají, že program Washingtonu na snížení zbraní ve světě není nic víc než politická hra, která je namířená na oslabení nespřátelených států.

V USA navrhli obnovení programu likvidace zbraní hromadného ničení v souvislosti s novými hrozbami v současném světě. Tento návrh zákona, se kterým se RT seznámil, vypracoval republikán Jim Banks.

„Protože se svět nadále mění, bude nutný vznik nových partnerství a strategií, které budou namířená na potlačování nových hrozeb vycházejících ze zbraní hromadného ničení," uvádí se v dokumentu.

Tento program platil na území Ruska a dalších zemí bývalého SSSR pod dohledem USA v letech 1991 až 2012, byl zaměřen na zničení jaderných a chemických zbraní a také na zamezení využívání poznatků vědců bývalého Sovětského svazu o vytvoření jaderné zbraně jinými státy.

„Program společného snížení hrozby realizovaný od roku 1991 z podnětu senátorů Richarda Lugara a Sama Nunna poskytoval finanční a odbornou spolupráci v bezpečném uložení a zničení jaderných, chemických a biologických zbraní a prostředků jeho doručení v zemích bývalého Sovětského svazu," uvádí se v návrhu zákona.

V rámci tohoto programu se Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán zcela zbavily jaderných hlavic na svém území.

Podle oficiálních údajů USA během realizace programu americká strana vyčlenila Rusku, Ukrajině, Kazachstánu a Bělorusku asi devět miliard dolarů. Podle statistik bylo díky tomuto financování zničeno 902 mezikontinentálních balistických raket a 684 balistických raket ponorek, 498 šachtových a 191 mobilních vypouštěcích zařízení, 33 jaderných ponorek, 906 raket třídy vzduch-země s jadernými hlavicemi a také další druhy zbraní.

Nový návrh zákona navrhuje návrat k programu společného snížení hrozby použití zbraní hromadného ničení. Vysvětluje se to tím, že se svět v poslední době silně změnil, a proto před USA stojí nové úkoly.

V případě schválení tohoto návrhu Ministerstvo obrany USA uzavře dohodu s financovaným z federálního rozpočtu Centrem pro výzkum a experimentální práce pro vyhodnocení nezbytných opatření pro boj s novými hrozbami.

Od Ruska k Sýrii

V roce 2012 Rusko odmítlo prodloužení amerického programu. Nespokojenost Moskvy vyvolal bod, podle kterého měl Pentagon právo na kontrolu těch ruských vojenských objektů, kde bylo nainstalované zařízení koupené za americké peníze. Kreml vysvětlil, že už nepotřebuje financování ze strany Washingtonu. Samotný Washington však kromě Moskvy má kam poslat finanční prostředky. Jak se uvádí v novém návrhu zákona, tak například po boji se zbraněmi hromadného ničení v bývalém SSSR se americké vládě podařilo zlikvidovat chemické zbraně na území Libye v roce 2013 a v roce 2014 v Sýrii.

Pod záminkou nových hrozeb

Podle zástupce ředitele Ústavu strategických výzkumů a předpovědí RUDN Nikity Danjuka USA opakovaně pod záminkou boje s novými světovými hrozbami zasahovaly do záležitostí jiných států, včetně v rámci programů pro zničení nebezpečných zbraní, které se mohou dostat do rukou teroristů.

„Je to oblíbená taktika USA. Samy vytvoří problém tím, že umožní teroristům získat zbraně a techniku. Potom je vyprovokují k použití těchto zbraní a sami Američané se pod záminkou boje s teroristy snaží plést do vnitřních záležitostí suverénních států," poznamenal expert.

Danjuk připomněl proslov amerického ministra zahraničí Colina Powella v Radě bezpečnosti OSN v roce 2003. Během tohoto proslovu Powell vytáhl z kapsy saka zkumavku a oznámil, že se v ní nachází vzorek chemické zbraně Saddáma Husajna, kterou americká rozvědka získala v Iráku. Později se tato informace stala záminkou pro začátek vojenského zásahu USA v Iráku.

Jiné zájmy

Návrh na obnovení spolupráce s Ruskem v oblasti společného snížení hrozby zbraní hromadného zničení nezní od amerických politiků poprvé. Letos v lednu bývalý šéf Pentagonu Ashton Carter navrhl spolupráci Ruska a USA v duchu 90. let.

„Je důležité držet otevřené dveře při spolupráci s Ruskem, tam kde máme shodné zájmy, nebo je možné je vyladit. Bylo období po studené válce, kdy Rusko spolupracovalo s USA a dalšími zeměmi, přinášelo vklad do principů mezinárodního pořádku a nepodkopávalo ho. Možná tento duch někdy oživne," oznámil Carter.

V rozhovoru pro RT vojenský analytik Konstantin Sivkov oznámil, že Rusko nepotřebuje návrat k programu společného snížení hrozby.

„USA se zase budou snažit o snížení ruského jaderného potenciálu," poznamenal expert.

Podle něj byl tento program z pohledu ruské bezpečnosti velmi neefektivní. Američané si zachovali své jaderné hlavice, zatímco Rusko je ničilo. Jak však poznamenal vojenský analytik, Rusku se podařilo obnovit rovnováhu sil.

Podle vojenského specialisty, šéfredaktora časopisu Nacionalnaja oborona (Národní obrana) Igora Korotčenka jsou takové programy ze strany USA egoistické, protože Státy se snaží hlavně ochránit sebe. Expert také zdůraznil, že Rusko už v této otázce nepotřebuje finanční podporu od americké strany.

„Pro nás tento americký program pomoci při likvidaci jaderného a raketového arzenálu už není aktuální. Pokud dříve Američané vyčleňovali prostředky na to, abychom rozřezávali své rakety a strategické bombardéry za americké peníze, tak nyní už to nepotřebujeme," oznámil expert.

RT dříve oznámil, že USA nemají v úmyslu se vzdát nějakého komponentu jaderné triády: mezikontinentálních balistických raket vypouštěných ze šachet, strategických bombardérů a ponorek s raketami. Toto oznámil šéf Pentagonu James Mattis.

„Nemůžu řešit problémy spojené s realizací strategie odstrašování bez triády. Jsem přesvědčen, že všechny komponenty triády musí být zachovány," zdůraznil Mattis.